• naše weby..
  • ..
  • .
Téma

Dobrá praxe / galerie udržitelného rozvoje

Porovnání měst

Zajímá Vás, jak města porovnat z pohledu udržitelného rozvoje?
Podle jakých kritérií či oblastí?
Díky těmto Auditům udržitelného rozvoje naleznete odpovědi
na otázky...

Jak témata řeší různá města?
Jak vnímají své silné a slabé stránky a jak je vidí externí experti?
Jak měří aktuální stav a s jakými daty pracují?
Kde jsou excelentní výsledky a inspirace pro ostatní?

Správa věcí veřejných a územní rozvoj Životní prostředí Udržitelná spotřeba a výroba Doprava a mobilita Zdraví Místní ekonomika Vzdělávání a výchova Kultura, volný čas Sociální prostředí Globální odpovědnost
Rozbalit všechna +

3 Udržitelná výroba a spotřeba

3.1 Udržitelná spotřeba města

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2019
Celkové hodnocení oblasti 3.1 Udržitelná spotřeba města
Sebehodnocení +1
Trend - stabilní

Město Chrudim má od roku 2016 nastaven energetický management a zaveden pravidelný systém monitoringu spotřeby energií pro městské budovy a budovy příspěvkových organizací (celkem cca 52 objektů). Od roku 2009 máme na MěÚ zaveden a certifikován systém EMAS.

Hodnocení oponenta +1
Trend - stabilní

Oblast udržitelné spotřeby je vhodně propojena s energetickým managementem a systémem EMAS. Stále však v této oblasti existuje významný potenciál pro zlepšení, jak napovídají i vykazované indikátory (podíl zboží s ekoznačkou, podíl recyklovaného papíru, apod.).

Ačkoliv podíl zboží s ekoznačkou mírně stoupá, je takto nakupováno pouze běžné spotřební zboží (např. čisticí prostředky), zatímco by bylo možné využít kritéria ekoznačky i na produkty, jako jsou např. nábytek, podlahové krytiny, pracovní oděvy a další.

Recyklovaný papír je využíván minimálně s poukazem na „zákaz“ ze strany IT oddělení kvůli poškozování techniky. Kvalita recyklovaného papíru se však v průběhu času výrazně zlepšila, navíc výrobci tiskové a kopírovací techniky často produkují pod svou značkou i kancelářský papír a jsou schopní doporučit (a garantovat) recyklovaný papír vhodný pro daný typ tiskárny či kopírky.

Při obnově elektrospotřebičů jsou nakupovány výrobky ve vysokém energetickém standardu. Jejich obnova probíhá postupně, proto zatím není podíl spotřebičů v nejvyšší energetické třídě příliš vysoký.

Chrudim je zapojena do akce Fairtradová města, čímž přispívá k naplňování principů nejen udržitelné spotřeby, ale také globální odpovědnosti.

Město se snaží vybraná témata udržitelné spotřeby zařazovat i do osvětových akcí, které každoročně pořádá.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Celkové hodnocení oblasti 3.1 Udržitelná spotřeba města
Sebehodnocení +1
Trend - stabilní

Litoměřice mají od roku 2012 zaveden pravidelný systém monitoringu spotřeby energie pro městské budovy a budovy příspěvkových organizací (celkem cca 50 objektů). Od roku 2014 je díky platnému Energetickému plánu města přijata teze, že  renovace bude probíhat v nejlepším možném energetickém standardu (nízkoenergetický, pasivní, budovy s téměř nulovou spotřebou energie) s ohledem na ekonomické parametry a komplexnost opatření. Město od r. 2017 připravuje výstavbu 1. energeticky aktivní budovy v ČR.

Hodnocení oponenta +1
Trend - stabilní

Město si dlouhodobě udržuje vysoký standard v oblasti USV. Je celostátním leaderem zejména s ohledem na energetický management na úrovni města, úspor energie, využívání obnovitelných zdrojů energie. Aktivně spolupracuje s dalšími městy a subjekty, jak v ČR, tak zahraničí. Iniciuje nové projekty, snaží se o inovativní řešení (chystaná první energeticky pasivní veřejnou budovu v ČR). Také v oblasti odpadů a udržitelné výstavby je situace nadprůměrná, adekvátní pokročilému udržitelnému městu, i když nedosahuje špičkové úrovně, jako v oblasti energetiky a využívání OZE. 

Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 3.1 Udržitelná spotřeba města
Sebehodnocení +1

Zpracovaný vnitřní předpis má za cíl zlepšit ekonomiku výběrových řízení, celý proces je tedy lépe kontrolovatelný.

není vyloučeno, že hodnocení bude po zodpovězení dotazů shodné se samohodnocení a to +1, zejména s ohledem na stav OH, nicméně aktuálně je hodnocení celého tématu s hodnotou 0 - uspokojivý stav

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 3.1 Udržitelná spotřeba města
Sebehodnocení 0

V oblasti zatím k žádným změnám nedošlo, příslibem do budoucna je posouzení současného stavu a návrh opatření, kterou provedlo Sdružení ekologických poraden STEP.

Hodnocení oponenta +1

Na základě níže uvedeného se domníváme, že sebehodnocení na úrovni „0“, tj. uspokojivé, je odpovídající, i když možná až příliš příkré. Město sice v žádné dílčí oblasti „Udržitelné spotřeby města“ nedosahuje výrazně nadprůměrných či excelentních výsledků, na druhou stranu si zachovává dobrý standard. Meziročně sice nedošlo k výraznému posunu, ale existují dobré předpoklady pro zlepšení např. pro oblast zeleného nakupování úřadu či energetického managementu.

Proto lze uvažovat o celkovém hodnocení oblasti známkou „1“, to je „dobrá“.

Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena Sebehodnocení municipality Hodnocení oponenta
3.1.1 Má město schválený a používá vnitřní předpis upravující pravidla pro nakupování s kritérii energetické efektivnosti?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2019

Zodpovědné nakupování

Město Chrudim má od roku 2009 certifikován systém EMAS. Zavedením systému EMAS na úřadě město Chrudim jasně deklaruje svůj postoj k problematice ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje a svou odpovědnost za stav životního prostředí ve městě. Součástí systému je Příručka EMAS, ve které jsou řešena i pravidla nakupování. V rámci nakupování zboží s ekoznačkou jsou nakupovány především ekologicky šetrné čisticí prostředky (EMAS). Většina zboží je pak nakupována s ohledem na principy UR.

Environmentální prohlášení a další informace k systému pro veřejnost jsou zveřejněno na internetových stránkách města pod odkazem: http://www.chrudim.eu/assets/File.ashx?id_org=5429&id_dokumenty=9385

Všechny MŠ, 2 ZŠ, Centrum sociálních služeb, Technické služby, Sportovní areály města Chrudim a Městské lesy mají provedeno environmentální přezkoumání. Lze říci, že mají zavedený systém ekologického chování - dle požadavků EMAS, v jejich případě však nedošlo k ověření systému akreditovanou osobou a to zejména kvůli jeho finanční náročnosti. Cílem zavedení systému na výše zmiňovaných organizací bylo dovést tyto organizace k ekologickému chování a jednání.

Město nemá jiný schválený vnitřní předpis upravující pravidla pro zodpovědné nakupování. Nákupy jsou v gesci OKT - hospodářské správy. Při nových nákupech drobného hmotného majetku je upřednostňováno zboží s pozitivním vlivem na UR, energetickou třídou A+ apod.

Spotřeba energie

Město má od roku 2016 zaveden pravidelný systém monitoringu spotřeby energie a online měření spotřeby vody pro městské budovy a budovy příspěvkových organizací (celkem cca 52 objektů) - více viz Oblast 3.3 - Hospodaření s energií.

Město monitoruje nákupy DDHM, žárovek, zářivek, papírenského zboží či spotřebičů. V souladu s energetickým managementem je dáno, že obnova bude probíhat v nejlepším možném energetickém standardu  s ohledem na ekonomické parametry a komplexnost opatření, což se vztahuje při rekonstrukcích i na obměnu elektrospotřebičů. 

Byl zpracován pasport veřejného osvětlení.

Bylo provedeno energetické štítkování budov na  objektech v majetku města (budovy mateřských a základních škol, divadlo, sportoviště, bytové domy atd.). Všechny tyto objekty byly opatřeny energetickými štítky.

Osvěta

Město s partnery v průběhu roku připravuje  osvětové akce a kampaně, které se nějakým způsobem dotýkají tématu udržitelné spotřeby - cíl dle SDgS - cíl 12 - odpovědná výroba a spotřeba.

  • Den Země
  • Den bez aut, Evropský týden mobility
  • Den s Technickými službami
  • Fairtrade
  • Chrudim za udržitelný svět

Všechny informace k těmto kampaním lze nalézt na stránkách města pod odkazem: http://www.chrudim.eu/akce-a-kampane/ds-1164/p1=1979

  • 3.1.E Nakupované spotřební zboží a drobný hmotný majetek (DHM) s pozitivním vlivem na UR ?
    ano
  • 3.1.D Používání elektrospotřebičů v nejvyšší energetické třídě ?
    ano
  • 3.1.C Používání recyklovaného papíru ?
    ano
  • 3.1.B Nakupované zboží s ekoznačkou ?
    ano
  • 3.1.A Vnitřní předpis upravující udržitelné nakupování ?
    ano - EMAS, jiný systém ne

3.1.B

2016: 8,23%

2017: 9,10%

2018: 11,30%

3.1.C

2016 - 5 krabic - 1,32%

2017  - 3 krabice - 0,74%

2018 - 5 krabic - 1,52%

Město preferuje nákupy zboží s pozitivním dopadem na životní prostředí, máme nastaven systém EMAS, jiný schválený vnitřní předpis nemáme.

3.1.D

Město má zaveden pravidelný systém monitoringu spotřeby energií pro městské budovy.

Elektrospotřebiče A+:

2016: 4,13%

2017: 11,5%

2018: 4,4%

3.1.E

2016 - 11,22%

2017 - 12,73%

2018 - 14,20%

V rámci rozpočtu ZM a MA 21:

2017 - 46,10%

2018 - 26,53%

Sebehodnocení 0
Trend - stabilní

Zavedený systém EMAS stanovuje pravidla pro nakupování v souladu s principy UR. Jiná pravidla zavedena nemáme. Máme zaveden pravidelný systém monitoringu spotřeby energie pro městské budovy a budovy příspěvkových organizací.

Dle možností jsou nové elektrospotřebiče nakupovány podle energetických štítků.

V průběhu roku pořádáme pravidelně 5 osvětových akcí, které v sobě zahrnují problematiku udržitelné spotřeby. Snažíme se dbát o jejich kvalitu.

Hodnocení oponenta 0
Trend - stabilní

Jako vnitřní předpis pro energeticky/environmentálně šetrné nakupování je využívána Příručka EMAS. Aspekty udržitelné spotřeby jsou sledovány v rámci Registru environmentálních aspektů, monitorovány a vyhodnocovány v Environmentálním prohlášení. Město v tomto směru pozitivně působí i na své podřízené organizace, které – podle informace města – též zpracovávají Environmentální prohlášení. Na webových stránkách těchto organizací (náhodně zvolených) však nebyla prohlášení nalezena.

Oponenti by uvítali poskytnutí environmentálních prohlášení některých podřízených organizací stejně jako Příručky EMAS (přislíbena, avšak zatím nezaslána).

Příručka zaslána - požadavky na "zelené nakupování" jsou obsaženy. Environmentální prohlášení podřízených organizací - vysvětleno.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018

Zodpovědné nakupování

Pro zboží nakupované v rámci projektů realizovaných se záměrem zvyšovat pozitivní dopad činností města na dlouhodobý udržitelný rozvoj města jsou preferovány nákupy zboží s pozitivním dopadem na životní prostředí (recyklovaný papír, certifikované zboží, atd). Do budoucna město zvažuje i vytvoření vnitřní směrnice pro udržitelné nakupování a důslednější systém monitoringu zboží s ekoznačkou, recyklovaného papíru, atd. Město nemá prozatím schválený vnitřní předpis upravující pravidla pro zodpovědné nakupování. Nákupy jsou v režii správního odboru, či přímo vedoucích, kde se také od r. 2014 zvyšuje povědomí o energetické náročnosti a dopadu na ŽP (kávovary v třídě A+, atd.).

Spotřeba energie

Město má od roku 2012 zaveden pravidelný systém monitoringu spotřeby energie pro městské budovy a budovy příspěvkových organizací (celkem cca 50 objektů) - více viz Oblast 3.3 - Hospodaření s energií. Tento monitoring je pro celkový obraz energetické náročnosti významnější a komplexnější, než  podíl elektrospotřebičů v dané energetické třídě, poněvadž informace o energetické třídě, i když je významná, ještě plně nevypovídá o spotřebě energie a řádném užívání (stand-by režimy, nastavení útlumových režimů, atd.). Město v současné době nemá nastavený systém monitoringu energetických tříd elektrospotřebičů. Od roku 2014 je však díky platnému Energetickému plánu města přijata teze, že renovace bude probíhat v nejlepším možném energetickém standardu (nízkoenergetický, pasivní, budovy s téměř nulovou spotřebou energie) s ohledem na ekonomické parametry a komplexnost opatření, což se vztahuje při rekonstrukcích i na obměnu elektrospotřebičů. 

Osvěta

Město Litoměřice dlouhodobě podporuje téma úspor energie, využití obnovitelných zdrojů a udržitelné spotřeby (více i Téma Globální odpovědnost v oblasti Fair Trade). Město Litoměřice je od roku 2014 aktivním a v ČR jako město  zatím jediným členem evropského sdružení měst a obcí zaměřených na udržitelnou energetiku - Energy Cities , aktivně je od roku 2015 partnerem ve 3 evropských projektech zaměřených na udržitelnou energetiku podpořených z programu HORIZON 2020, jedná se o projekty ProgRESsHEAT, INNOVATE, STARDUST. V roce 2017 proběhla v Litoměřicích již III. mezinárodní konference zaměřená na udržitelnou energetiku. Město založilo společně se statutárními městy Brno a Hradec Králové "Sdružení energetických manažerů měst a obcí" - na r.2018 -2019 je připraven společný projekt s Energy Cities.  Dále se energetický manažer města v letch 2015-2017 účastnil jako přednášející cca 10 národních, či mezinárodních konferencí, seminářů s tématem udržitelné energetiky.

Např.:

U-ŽÍT 2015 - šetrná doprava a energetika: http://zdravemesto.litomerice.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=717:uit-litomice-4-9-2015&catid=89:akce-2015&Itemid=129

U-ŽÍT 2017 - doprava, energetika: http://zdravemesto.litomerice.cz/index.php?option=com_phocagallery&view=category&id=162:uit-2-6-2017&Itemid=59

Mezinárodní konference - ENERGIE, DOPRAVA A INOVACE (PRO) MĚSTA 21. STOLETÍ 2017: http://zdravemesto.litomerice.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1028&Itemid=134

Nebojte se energie 2017: https://komplan.litomerice.cz/aktuality/6466-nebojte-se-energie-a-prijdte-se-poradit

  • 3.1.E Nakupované spotřební zboží a drobný hmotný majetek (DHM) s pozitivním vlivem na UR ?
    ANO
  • 3.1.D Používání elektrospotřebičů v nejvyšší energetické třídě ?
    ANO
  • 3.1.C Používání recyklovaného papíru ?
    0,35 %
  • 3.1.B Nakupované zboží s ekoznačkou ?
    N.A.
  • 3.1.A Vnitřní předpis upravující udržitelné nakupování ?
    NE

Hodnota indikátoru 3.1.C:

2012 - 0,20 %
2013 - 0,09 %
2014 - 1,1 %
2015 - 0,25 %
2016 - 0,26 %
2017 - 0,35 %

Město preferuje nákupy zboží s pozitivním dopadem na životní prostředí, nemá však prozatím schválený oficiální vnitřní předpis.

Hodnota indikátoru 3.1.D:

Město má zaveden pravidelný systém monitoringu spotřeby energie pro městské budovy a budovy příspěvkových organizací, nemá však prozatím nastavený systém monitoringu energetických tříd elektrospotřebičů.

Hodnota indikátoru 3.1.E:

ANO, nicméně není povinností.

Sebehodnocení +1
Trend - stabilní

Město preferuje nákupy zboží s pozitivním dopadem na životní prostředí, má zaveden pravidelný systém monitoringu spotřeby energie pro městské budovy a budovy příspěvkových organizací, dlouhodobě podporuje téma udržitelné spotřeby v rámci osvětových akcí.

Hodnocení oponenta +1
Trend - stabilní

Městu není lhostejný jeho dopad na ŽP, zejména v oblasti energetiky jsou kritéria dobře zohledněna. Existuje prostor pro zlepšení ve využívání recyklovaného papíru a hlubší promítnutí principů USV do nakupování úřadu. 

Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Město postupuje podle opatření primátora 3E, dle kterého probíhají nákupy komodit.

Město se řídí vnitřním předpisem upravujícím zadávání veřejných zakázek.

  • 3.1.A Vnitřní předpis upravující udržitelné nakupování ?
    ANO
  • 3.1.B Nakupované zboží s ekoznačkou ?
    Ne
  • 3.1.C Používání recyklovaného papíru ?
    Ne
  • 3.1.D Používání elektrospotřebičů v nejvyšší energetické třídě ?
    není sledován
  • 3.1.E Nakupované spotřební zboží a drobný hmotný majetek (DHM) s pozitivním vlivem na UR ?
    není sledován

 Recyklovaný papír není nakupován, protože jeho používání se ukázalo jako neekonomické a neekoloigické ve vztahu k životnosti tiskáren. Je však používán například při tvorbě propagačních materiálů města.
Spotřebiče jsou při nákupu posuzovány i z hlediska ekotřídy a pokud je to možné z důvodu ekonomických a případného souladu s výše uvedenou směrnicí (tedy z hlediska ekonomického), jsou nakupovány spotřebiče v nejvyšší energetické třídě. Jejich podíl však není sledován. Stejný princip je uplatňován  i při nákupu spotřebního zboží s pozitivním vlivem na udržitelný rozvoj.

Sebehodnocení 0

 Město se v rámci své činnosti snaží o ekonomické i ekologické hospodaření s financemi i energií, i když tyto činnosti nejsou sledovány či důsledně upravovány vnitřními předpisy.

Hodnocení oponenta 0

Otázkou zůstává, zda předpis pro nakupování obsahuje požadavky na kritéria úsporného provozu (například energetickou třídu spotřebičů které jsou pro úřad a PO nakupovány. Doporučuji alespoň u vybraných položek vyzkoušet nastavení těchto kritérií. Přitom je stále možná používat nejnižší nabídkovou cenu. Dále není zřejmé, zda opatření 3E je to samé jako metodika 3E pro veřejné zakázky (viz MMR 2009). Předpis není přiložen ani veřejně dostupný


Zvážit do budoucna schválení vnitřního předpisu upravující „zelené nakupování“. Zavést alespoň jeden viditelný krok v oblasti udržitelné spotřeby (např. recyklovaný papír, který dnes splňuje všechny požadavky na bezpečný provoz tiskáren a kopírek) či spotřebiče s vysokou energetickou účinností. 

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Nákupy materiálu, vybavení a služeb se řídí vnitřnitroorganizační směrnicí O zadávání veřejných zakázek malého rozsahu a zveřejňování informací o městem Kopřivnice zadaných veřejných zakázkách. Tento předpis řeší prioritně finanční stránků nákupů s důrazem na „čistotu“ postupů spojených s výběrem dodavatele.

Výběrová řízení a jejich výsledky jsou zvěřejňována na stránkách města (od 4/2011)

Rozdělením rozpočtu do správy jednotlivých útvarů úřadů jsou předány kompetence k hospodaření s těmito prostředky, které bývá dvakrát ročně konfrontováno v rámci rozboru hospodaření. Přesná pravidla pro jednotlivé úkony nákupu s ohledem na udržitelný rozvoj stanoveny nejsou a řídí se obecnými pravidly pro hospodaření se svěřenými prostředky.

V roce 2016 provedlo Sdružení ekologických poraden STEP ve spolupráci s městem Analýzu a návrh opatření environmentálně šetrného provozu MÚ Kopřivnice. Materiál kromě analýzy současného stavu navrhuje doporučení, např. k zavedení ekologických nákupů a environmentálně řízených veřejných zakázek, nákupu papíru, kancelářských potřeb, nábytku a ostatních věcí. Od počátku roku 2017 dochází k postupnému zavádění některých navrhovaných opatření. Např. byl zkušebné zakoupen jeden vermikompostér pro využívání bioodpadu. Po zvládnutí procesu kompostování budou pořízeny vermikompostéry i do dalších podlaží budovy MÚ. Máme v úmyslu to znovu zkusit s recyklovaným kancelářským papírem, testuje se bělost, způsob bělení, gramáže, prašnosti (kvůli zařízením) aj.

Město podalo v roce 2016 žádost o dotaci na nákup služebního vozidla s pohonem CNG.

  • 3.1.A Vnitřní předpis upravující udržitelné nakupování ?
  • 3.1.B Nakupované zboží s ekoznačkou ?
  • 3.1.C Používání recyklovaného papíru ?
  • 3.1.D Používání elektrospotřebičů v nejvyšší energetické třídě ?
  • 3.1.E Nakupované spotřební zboží a drobný hmotný majetek (DHM) s pozitivním vlivem na UR ?

3.1.A - Vnitřní předpis upravující udržitelné nakupování

Směrnice O veřejných zakázek malého rozsahu a zveřejňování informací, směrnice prioritně určuje postupy nákupů dodávek a služeb v souladu s rovným postavením na trhu.

 

3.1.B - Podíl zboží s ekoznačkou

Nesledováno.

 

3.1.C – Podíl recyklovaného papíru na celém úřadu

před několika lety byl papír nakoupen, ale o jeho využívání nebyl zájem, proto není kupován

 

3.1.D - Podíl elektrospotřebičů v energetické třídě A, A+, A++

Elektrické spotřebiče se kupují v menším množství, avšak s důrazem na ekonomičnost provozu (tedy min. v energetické třídě A). Evidence takto zakoupených zařízení zatím není.

Stará elektrická zařízení se hromadně nelikvidují, avšak při nákupu nových se zaměřujeme na energetickou třídu, údaj o tom jje nově evidován v kartě elektrospotřebiče.

 

3.1.E - Podíl spotřebního zboží a DHM s pozitivním vlivem na UR

- nejsou sledovány nákupy zboží s pozitivním vlivem na UR, ekoznačkou.

Sebehodnocení 0

Ve srovnání s předchozím obdobím, kdy město udržitelnost v této oblasti nijak neřešilo, zdá se, že přichází lepší časy. Zavedení opatření doporučených v analýze šetrného provozu MÚ však nebudou snadná, ani okamžitá.

Hodnocení oponenta 0

Vnitřní předpis není k dispozici, pozitivní skutečnost ovšem je, že v roce 2016 zadalo město odborné organizaci STEP zpracování studie „Analýzu a návrh opatření environmentálně šetrného provozu MÚ Kopřivnice.“ Od počátku roku 2017 dochází k postupnému zavádění některých navrhovaných opatření. Doporučujeme proto tuto studie doložit do příloh Auditu. Podle vyjádření jsou hlavním kritériem při zadávání veřejných zakázek rovné podmínky na trhu a cena. Doporučujeme do budoucna zohlednit rovněž environmentální kritéria (zákon to umožňuje).

Používání recyklovaného papíru by pro město s pokročilou MA 21 mělo být samozřejmostí, pokud o něj při prvním pokusu o zavedení nebyl zájem, doporučujeme osvětovou činnost „dovnitř úřadu“. Moderní zařízení od renomovaných dodavatelů nemají s používáním recyklovaného papíru žádný problém. Rovněž zvážit převedení alespoň části papírové agendy do elektronické podoby (koncept „smart office“ či „e-office“ s minimalizací potřeby tisku).

Celkově souhlasíme se sebehodnocením na úrovni „uspokojivá situace“, tj. „0“.   

3.2 Odpadové hospodářství (OH)

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2019
Celkové hodnocení oblasti 3.2 Odpadové hospodářství (OH)
Sebehodnocení +1
Trend ↑ zlepšující se

Podíl vytříděných složek odpadu roste, třídění je ve městě na vysoké úrovni. V posledních letech se město zaměřuje také na předcházení vzniku odpadů (ekovýchovné programy na školách, nákup kompostérů).

Hodnocení oponenta +1
Trend ↑ zlepšující se

Nakládání s odpady, zejména pokud jde o třídění komunálního odpadu, je ve městě na velmi dobré úrovni. Mírné rezervy stále existují v hustotě sběrné sítě. Významněji by bylo možné se zaměřit na osvětu pro třídění nebezpečného odpadu a pro podporu prevence a dále na zahájení větší spolupráce se soukromým sektorem.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Celkové hodnocení oblasti 3.2 Odpadové hospodářství (OH)
Sebehodnocení +2
Trend ↑ zlepšující se

Došlo k zvýšení podílu vytříděného odpadu na obyvatele (v roce 2017 nárůst o 91 % oproti roku 2014). Dále došlo k navýšení počtu složek separovaného odpadu, kdy od roku 2014 je separováno 29 složek odpadu.

Hodnocení oponenta +1
Trend ↑ zlepšující se

Celkově lze konstatovat zlepšení v oblasti odpadového hospodářství. proběhla široká diskuse na dané téma při kontrole na místě. Přestože neklesá množství směsného komunálního odpadu, je zřejmá snaha města o aktivní a moderní přístup (např. implementace principů oběhového hospodářství na stavební odpad), plán na vybudování termicko-mechanické třídičky, zkracování vzdálenosti ke kontejnerovým stáním, mapa na internetu, pestré formy možnosti sběru BRKO ad.) 

Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 3.2 Odpadové hospodářství (OH)
Sebehodnocení +1

+1 pozitivní vývoj

Množství netříděného SKO na obyvatele klesá

+1 pozitivní vývoj

Počet tříděných složek odpadu se zvyšuje, zlepšují se i možnosti jejich odkládání, což má za následek zvýšení míry třídění

+1 pozitivní vývoj

Zvýšení množství separovaného odpadu na obyvatele

 

Hodnocení oponenta +1

vykazované množství separovaného odpadu je výrazně nad průměrem ČR, a současně podíl netříděného SKO je hluboce pod průměrem ČR; nejsou data zkreslena nějakým faktorem? Trend nezbytně nesměřuje k nutnosti vystavět v Jihlavě vysokokapacitní spalovnu odpadu, jak  je  plánováno.


TO by nemotivovalo k dalším opatřením na snižování produkce odpadu, právě naopak, odpad by se vozil ze širokého okolí, narostla by dopravní zátěž.

. V každém případě je zřejmě úroveň separace odpadu, včetně BRO výjimečná v rámci hodnocených měst. Současně je podíl netříděného SKO hluboce pod průměrem ČR a zhruba třetinový než například v Praze. To je pozitivní (za předpokladu že odpad nekončí jinde, než má, např. na nelegálních skládkách či v domovních kotlích). Stejně tak je pozitivní klesající trend produkce SKO. Pokud jde o významnou složku SKO – BRKO – je patrná snaha města občanům vyjít vstříc ohledně možnosti jeho separace. Týká se však především obyvatel rodinných domků, u obyvatel bytové a sídlištní zástavby je to složitější. Celkově lze v oblasti 3.2 souhlasit se sebehodnocením, důležité bude udržet nadprůměrné hodnoty třídění a nízkou produkci SKO do budoucna. Město by proto mělo sledovat moderní trendy v dané oblasti, jako je oběhové hospodářství, prodej potravin bez obalů či snahu o snížení množství potravinového odpadu - „food waste

 
Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 3.2 Odpadové hospodářství (OH)
Sebehodnocení +2

Velmi dobré výsledky v oblasti nakládání s odpady byly potvrzeny umístěním města v soutěži "O keramickou popelnici" za rok 2016 na 5. místě v kategorii měst nad 15 tis. obyvatel. Město dokončilo v letošním roce nový plán odpadového hospodářství pro období 2017 až 2022, který navrhuje zejména další zvyšování podílu tříditelných složek z komunálního odpadu.

Hodnocení oponenta +1

Vzhledem k níže uvedenému se domníváme, že adekvátní hodnocení situace v oblasti odpadového hospodářství je „dobré“, nikoliv však „velmi dobré“. Kopřivnici se daří velmi dobře plnit zákonná opatření v oblasti OH, nabízí občanům zlepšující se možnosti k třídění, snaží se o jejich motivaci. Neaplikuje však některé moderní přístupy k předcházení vzniku odpadu, které už pomalu pronikají do pokročilých českých a moravských obcí a jsou běžné na západ od našich hranic. Teprve tyto metody (zejména finančně – motivační, ale i „smart“ řešení) vedou k potřebnému snížení produkce směsného komunální odpadu končícího na skládkách a zvýšení oběhu cenných surovin.

Doporučujeme proto zvážit do budoucna další kroky k snižování produkce odpadů a prevenci jejich vzniku – využívání smart řešení, využití potravinového odpadu, podpora oběhové hospodářství „přeměna odpadů na zdroje“, upcycling atp. alespoň v pilotní formě. Navázat spolupráci s organizacemi a firmami, které tyto principy prosazují. 

Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena Sebehodnocení municipality Hodnocení oponenta
3.2.1 Jaké další složky komunálního odpadu kromě základních (papír, plast, sklo, nápojový karton) sbíráte odděleně do kontejnerů (např. BRKO, textil, kovy, kuchyňský odpad)?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2019

Systém nakládání s odpady upravuje  obecně závazná vyhláška města Chrudim o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jeho katastrálním území včetně systému nakládání se stavebním odpadem (dále jen „systém“).

Rozvoj způsobu nakládání s odpady řeší především  Plán odpadového hospodářství města,  zpracovaný v roce 2015 společností ISES  s.r.o. a  schválený zastupitelstvem města dne 25.1.2016. Indikátory a cíle, které jsou v něm uvedeny, jsou každoročně vyhodnocovány a zpráva o vyhodnocení je předkládána Radě města. Vyhodnocení POH bylo provedeno za roky 2016 a 2017.  POH  a Vyhodnocení plnění POH za rok 2016 a 2017  jsou zveřejněny na stránkách města:http://www.chrudim.eu/assets/File.ashx?id_org=5429&id_dokumenty=7001

http://www.chrudim.eu/assets/File.ashx?id_org=5429&id_dokumenty=9407

http://www.chrudim.eu/assets/File.ashx?id_org=5429&id_dokumenty=9409

 Odpady jsou tříděny plošně prostřednictvím separačních hnízd s kontejnery na recyklovatelné složky KO (plasty, papír, sklo, NK). Mezi lety 2015 – 2018  mírně vzrostl počet separačních hnízd (ze 110 na 113), mírně byl navýšen počet kontejnerů (z 368 na 379). Počet obyvatel na jedno sběrné místo činí 205 (ideálně 200).

Dále jsou ve sběrném dvoře města tříděny další položky KO jako kovy (ty jsou také občany předávány do čtyř provozoven sběrných surovin na území města), BRKO, nebezpečné odpady, objemný odpad, textil, jedlé oleje, pneu, léky, stavební odpady atd.

V roce 2018 prošel SD města rekonstrukcí, spočívající v modernizaci vybavení (nové kontejnery na objemný odpad, dřevo, textil apod., instalace drtičky, provozní váhy, ochranného kamerového systému atd.) a rozšíření jeho provozní kapacity (rozšíření plochy SD).

 Město  Chrudim  má smlouvy s provozovateli kolektivních systémů ASEKOL,  EKOLAMP  a ELEKTROWIN zajišťujících  zpětný odběr elektrozařízení z domácností (též baterií a akumulátorů). Elektrozařízení se předávají do SD, v případě drobných eletrozařízení (ASEKOL) je sběr doplněn veřejnou sítí s červenými kontejnery, umožňujících sběr baterií.

Ve městě je rozmístěno 20 kontejnerů na vytříděné oděvy (nárůst o 5 ks oproti přechodnému období), které provozuje společnost TextilEco a.s. Množství předaných oděvů má vzrůstající tendenci, v letech 2017 a 2018 se pokaždé vytřídilo kolem 90 t (nárůst cca o 30 t oproti 2015).

Od poloviny roku 2016 jsou prostřednictvím veřejně přístupných kontejnerů tříděny použité jedlé oleje z domácností, zajišťujících snížení množství těchto látek vylévaných do městské kanalizace.  

Vytřídění BRKO je kromě předávání do SD zajišťováno  jednorázovými svozy  biologických odpadů ze zahrádkářských kolonií, prováděných v předem ohlášených termínech a pod dozorem pracovníků Technických služeb Chrudim 2000 spol. s r.o.

Předcházení vzniku odpadů:

V souladu se schváleným POH se město věnuje i problematice předcházení vzniku odpadů. V rámci toho řeší  následující projekty:

-  na základě dotace z OPŽP městem zajištěno 600 kompostérů  a na základě smlouvy o zápůjčce distribuováno občanům vlastnícím  nemovitost s pozemkem nebo rekreační zařízení  na k.ú. města Chrudim. Distribuce probíhala v období podzim 2017 až  podzim 2018

- od 1. 12. 2018 se město připojilo k projektu Nevyhazujto, byl spuštěn webový portál, na kterém mohou občané za odvoz nabídnout věci, které už nepotřebují, ale bylo by možné je ještě využít. Odkaz na tento webový portál je přímo na stránkách města: https://www.chrudim.nevyhazujto.cz/#!/home,

- vybudování re-use centra ve Sběrném dvoře - požadavek vybudování re-use centra vznesli občané na Desateru v únoru 2018 a tento požadavek byl potvrzen i anketou. Proto město začalo připravovat re-use centrum, které bude fungovat na Sběrném dvoře v ulici Obce Ležáků. Občané budou moci v re-use centru předat věci, které už nepotřebují (knihy, hračky, nádobí, drobný nábytek apod.) a tyto věci může převzít každý, kdo je bude chtít znovu používat. Re-use centrum bylo otevřeno v červnu 2019. Bylo také zpracováno jako příklad dobré praxe - https://usv.dobrapraxe.cz/cz/priklady-dobre-praxe/chrudim-re-use-centrum-chrudim . 

Nakládání s gastroodpadem je na školách zajištěno tak, že mají uzavřenou smlouvu se soukromým subjektem, který si pro  zbytky ze školní jídelny jezdí dle potřeby, minimálně však třikrát týdně.

  • 3.2.C Množství tříděného komunálního odpadu ?
    207,8 kg/obyv.
  • 3.2.B Počet tříděných složek komunálního odpadu ?
    7
Sebehodnocení 0
Trend - stabilní

Mezi základní tříděné složky patří plasty, papír, sklo, kovy, jedlé oleje a tuky a textil.

Celkově bylo v roce 2017 vytříděno 207,8  kg/obyv. ( bez započtení kovů ze sběren tj. 141,4 kg/obyv.). Započteny byly položky plasty, papír, sklo, NK, BRKO, jedlé oleje, textil, kovy i NO). Tento stav představuje oproti roku 2014 zvýšení (175,19 kg/obyv.; resp. 95,7 kg/obyv.).

Rozvíjí se třídění BRKO (i když ne zcela vyhovujícím tempem), jedlých olejů a tuků a textilu. Od cca roku 2018 by se měl začít snižovat podíl  BRKO ukládaných na skládky v důsledku využívání kompostérů v rámci předcházení vzniku odpadů.

Podrobnosti viz též Vyhodnocení plnění POH

Hodnocení oponenta +1
Trend - stabilní

Město samostatně třídí základní složky (papír, plasty, sklo, nápojové kartony) a použité jedlé tuky a oleje. Ve spolupráci s kolektivními systémy jsou v rámci zpětného odběru sbírána vysloužilá elektrická a elektronická zařízení, svítidla a baterie a akumulátory; dále je ve spolupráci se soukromou společností zajišťován sběr textilu. Ostatní složky je možné odevzdávat ve sběrném dvoře; město v blízké době zprovozní druhý sběrný dvůr.

V oblasti BRKO se město významně zaměřuje na prevenci (postupné rozšiřování kompostérů). Jsou prováděny jednorázové svozy bioodpadu ze zahrádkářských kolonií; nikoliv však z jiných oblastí (zástavby rodinných domů, sídliště). Město má smlouvu s kompostárnou.

Oponenti by uvítali doplnění o informaci, jak je nakládáno s gastroodpadem (např. ze školních jídelen a dalších zařízení města). Komu předáván, kde končí... - Dodatečně vysvětleno.

Pokud jde o hustotu sběrné sítě, město se velmi přibližuje „ideálním“ hodnotám indikátorů – tzv. faktorů úspěšnosti odpadového hospodářství obce uvedených v Metodickém návodu pro zpracování POH obce, resp. hodnotám doporučovaným dalšími subjekty odpadového hospodářství (např. kolektivními systémy). Podle těchto indikátorů by město mělo dosahovat následujících výsledků:

- min. 115 sběrných hnízd (max. 200 obyv. na sběrné hnízdo)

- max. docházková vzdálenost pro občany 100 metrů; max. vzdálenost mezi dvěma hnízdy 200 metrů

- dostupnost sběrného dvora max. 1 km (pro min. 80 % občanů)

- min. 23 kontejnerů na zpětný odběr elektrických a elektronických zařízení a sběr textilu (max. 1000 obyv. na jeden kontejner)

V tomto směru má město stále prostor pro určitý rozvoj.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018

Separované složky odpadů

Jsou separovány motorové, převodové a mazací oleje; obaly obsahující zbytky nebezpečných látek, absorpční činidla, filtrační materiály, pneumatiky, olejové filtry, brzdové kapaliny, laboratorní chemikálie, cihly, směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků, železo a ocel, stavební materiály obsahující azbest, směsné stavební a demoliční odpad, textilní materiály, rozpouštědla, kyseliny, pesticidy, zářivky a jiný odpad obsahující rtuť, jedlý olej a tuk, barvy, tiskařské barvy, lepidla, léčiva, baterie a akumulátory, BRKO, více viz indikátor 3.2.C. Oproti roku 2013 došlo k navýšení počtu tříděných složek ze 17 na 29.

  • 3.2.C Množství tříděného komunálního odpadu ?
    88,92 kg/obyvatele
  • 3.2.B Počet tříděných složek komunálního odpadu ?
    29

Hodnota indikátoru 3.2.B:

r. 2012 - 17
r. 2013 - 17
r. 2014 - 29
r. 2015 - 29
r. 2016 - 29
r. 2017 - 29

Hodnota indikátoru 3.2.C:

r. 2012 - 46,34 kg/obyv.
r. 2013 - 46,64 kg/obyv.
r. 2014 - 73,55 kg/obyv.
r. 2015 - 74,02  kg/obyv.
r. 2016 - 85,02 kg/obyv.
r. 2017 - 88,92  kg/obyv.

Sebehodnocení +2
Trend ↑ zlepšující se

 Ve sledovaném období došlo k významnému posunu v oblasti nakládání s odpady, kdy město motivuje občany především tím, že pokud separují do určité míry, nebude se zvyšovat poplatek za odpad na hlavu, což se také následně dodržuje. Po zprovoznění sběrného dvoru v roce 2014 došlo k zvýšení podílu vytříděného odpadu na obyvatele (v roce 2017 nárůst o 91 % oproti roku 2014), které je podporováno kampaněmi na podporu separace a zvýšením počtu kontejnerů na separaci. Dále došlo k navýšení počtu složek separovaného odpadu, kdy od roku 2014 je separováno 29 složek odpadu.

Hodnocení oponenta +1
Trend ↑ zlepšující se

Jednoznačně se zvyšuje podíl vytříděného odpadu a množství druhů tříděných složek. Odbor ŽP je aktivním hráčem a snaží se o další inovativní kroky (chipy na popelnicích, principy oběhového hospodářství, mechanicko-termická třídička v jednání, kontejnery na jedlé tuky, potravinové banky ve spolupráci s Charitou, opětovné využití oblečení, soutěže ad.)  Město dosahuje velmi dobrých výsledků, nikoliv však celorepublikově vynikajících) zejména s ohledem na množství zbytkového komunálního opadu). Proto navrhuji hodnocení známkou 1.  

Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Je nutné rozdělit odpad z úřadu a odpad od obyvatel.

Na úřadě třídíme:

Papír, plasty, sklo, biologicky rozložitelný odpad, nebezpečný odpad, objemný odpad, kovy (železo, hliník,…), dřevo, za jednotlivé odbory pak další specifické druhy odpadu. Vše je řešeno vnitřní směrnicí.

Město má zaveden systém nádobového sběru papíru, plastu (směsný plast včetně nápojových kartonů je dotřiďovaný na třídící lince), bílé sklo a barevné sklo. Množství sebraného separovaného odpadu ve svozové oblasti Jihlavy rovněž pořád roste.

http://jihlavsky.denik.cz/zpravy_region/vytridili-skoro-o-ctyricet-procent-odpadu-vice-20170126.html

http://jihlava.city.cz/zpravodajstvi/skoro-12-tisic-kusu-elektra-vloni-jihlavane-odlozili-na-nejvetsim-sbernem-dvore/7944

V rámci předcházení vzniku odpadů mají obyvatelé možnost nádobového sběru textilu (17 malých a 3 velké kontejnery + místo, kam se dá textil odevzdávat přímo), červené kontejnery na zpětný odběr elektrozařízení (celkem 22 ks). Kontejnery na textil jsou rovněž umístěny na všech třech sběrných dvorech.

Množství vytříděných složek meziročně výrazně narůstá (viz příloha) úměrně poklesu produkce SKO na obyvatele. Viz příloha.

Pokud mají obyvatelé Jihlavy zájem, mohou si na radnici zakoupit dotovaný kompostér a kompostováním na vlastním pozemku předcházet vzniku odpadů.

Dále pak jsou obyvatelům k dispozici tři sběrné dvory, kde lze bezplatně 6 dnů v týdnu odevzdat kromě využitelných složek (papír, plast, sklo) objemný odpad, nebezpečné odpady, kovy, biologicky rozložitelný odpad, jedlý olej a tuk, textil i další odpady. Všechny sběrné dvory fungují jako místo zpětného odběru a elektrozařízení. Nad rámec povinností určených zákonem obcím, odebíráme na sběrných dvorech také vysloužilé pneumatiky. Nárůst využívání sběrných dvorů po zavedení motivačního programu je evidentní: http://www.jihlava.cz/jihlavaci-vyzivaji-sberne-dvory-jak-nikdy-v-minulosti/d-510760

Nádobový sběr biologicky rozložitelného odpadu je zaveden ve dvou příměstských částech od roku 2014 (pilotní projekt Pávov a Zborná) a od roku 2015 v části města Slunce, kde je nádobový sběr bioodpadu realizován jako pilotní projekt ve všech typech zástavby do nádob s objemem 1100l.

Od 1. 3. 2016 byl zahájen plošný svoz biologicky rozložitelného odpadu rostlinného původu. Majitelé rodinných domů si mohou požádat o přidělení nádoby o objemu 240 l nebo 120 l (tzv. kompostejneru), které se vyváží 1x za 14 dní během sezóny a v období prosinec – únor ve frekvenci svozu 1x měsíčně. K 31. 12. 2016 bylo rozmístěno 1926 nádob. Současně byly rozmístěny veřejně přístupné kontejneru na objemu 1100 l na kontejnerová stání s kontejnery na separovaný odpad. Tyto kontejnery se vyvážejí v sezóně ve frekvenci 1x týdně a v období prosinec – únor 1x za 14 dní. Rozmístěno bylo celkem 255 kontejnerů.

Dle potřeb a možností rozpočtu jsou 1 – 2 ročně provozovány mobilní svozy biologicky rozložitelného odpadu, příp. ostatních složek odpadu. Větší množství biologicky rozložitelného odpadu mohou obyvatelé odevzdat i na kompostárně v Henčově.

Všechny informace o odpadech pro obyvatele, podnikatele i další subjekty lze najít na jednom místě zde:http://jihlava.cz/odpady/

 

  • 3.2.B Počet tříděných složek komunálního odpadu ?
    r. 2016 – 7
  • 3.2.C Množství tříděného komunálního odpadu ?
    143

Hodnota indikátoru:

r. 2016 – 7

(více viz příloha č. 1)

 

Hodnota indikátoru:

r. 2016 – 7230 SKO/t

(více viz příloha č. 1)

 

Sebehodnocení +1

Separace odpadu v průběhu let narůstá, úměrně tomu klesá množství SKO.

Hodnocení oponenta +1

hodnoty indikátorů jsou poněkud nepřehledné - nelogická jednotka. Nicméně lze vyčíst z přílohy. Pozitivní je vývoj indikátorů.


 

 

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Kromě sběru základních komodit (papír, plast, sklo, nápojový karton) byl v roce 2008 zaveden systém sběru biologicky rozložitelných odpadů (BRKO) ze zahrad prostřednictvím velkoobjemových kontejnerů o objemu 7 m3 .Od r. 2013 je tento odpad na území Kopřivnice sbírán prostřednictvím kompostejnerů přímo od rodinných domů. V místních částech je zatím sběr a svoz BRKO zajišťován prostřednictvím velkoobjemových kontejnerů. Sběr probíhá od dubna do poloviny listopadu 1x za 3 týdny. V roce 2016 byla podána žádost o dotaci na pořízení kompostejnerů i do místních částí. Biologický odpad je možno odevzdávat i na kompostárně, která je společným vlastnictvím měst Kopřivnice a Příbor. V současnosti máme celkem 820 ks kompostejnerů.

V roce 2012 bylo v rámci projektu Živá Kopřivnice dotovaného z Revolvingu MŽP pořízeno 102 ks kompostérů. V roce 2013 byl tento počet v rámci projektu „Podpora domácího kompostování pořízením kompostérů pro občany Kopřivnice“,  spolufinancovaného z OPŽP a SFŽP, rozšířen o dalších 420 ks kompostérů o objemu 600 l. Kompostéry mají občané vypůjčeny na základě smlouvy na dobu 5 let.

Město poskytuje občanům vlastníkům RD žluté plastové pytle na sběr směsného plastu, které jsou sváženy přímo od RD 1x za 14 dní.

Od poloviny roku 2011 byl zaveden sběr vyřazeného elektrozařízení prostřednictvím červených kontejnerů z 5-ti stanovišť, v r. 2016 byly doplněny o další 3 ks. Na přelomu let 2011 a 2012 byl zaveden sběr textilu do sběrných nádob – v současnosti rozmístěno 17 kontejnerů společnosti Textil Eco a 6 kontejnerů od Armády spásy.

  • 3.2.B Počet tříděných složek komunálního odpadu ?
    2015 a 2016 - 8
  • 3.2.C Množství tříděného komunálního odpadu ?
    Rok 2015 - 66,95 kg včetně kovů a 36,14 kg bez kovů. Rok 2016 - 62,51 kg včetně kovů a 38,87 kg bez kovů.
Sebehodnocení +2

Systém nakládání s odpady na území města je na velmi dobré úrovni, množství směsného komunálního odpadu mírně klesá a naopak se mírně zvyšuje množství tříděného odpadu.

Pozitivní směr v nakládání s KO byl potvrzen ziskem 5. místa v soutěži Keramická popelnice v kategorii měst od 15 tis. obyvatel.

Hodnocení oponenta +1

Systém sběru tříděného odpadu je v Kopřivnici na standardní úrovni, občané mají dostatek možností ke třídění 8 druhů separovaného odpadu. Situace však není v republikovém měřítku nijak výjimečná, nejsou aplikovávány nejmodernější „smart“ metody třídění odpadů, které skutečně motivují občany k vyššímu podílu třídění (viz dále). Z toho zřejmě vyplývá, že celkové množství vytříděných odpadů v posledních neroste, spíše mírně klesá, při zachování celkové produkce odpadů (indikátor 3.2.C). Nenašli jsme také žádnou zmínku o aktuálních (a z pohledu místního udržitelného rozvoje) otázkách, jako je snaha o minimalizaci potravinového odpadu „food waste“, prodej potravin bez obalů, komunitní centra, kde je možné opravit nejrůznější spotřebiče či prosazování principů oběhového hospodářství.

Jako adekvátní hodnocení tedy vidíme známku „1“, situace je dobrá. 

3.2.2 Jakým způsobem motivujete občany a firmy k třídění odpadů?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2019

Ve městě pravidelně probíhá optimalizace z hlediska dostupnosti separačních hnízd. Hnízda jsou tvořena základními třemi druhy kontejnerů – papír, plasty (NK sbírán spolu s plasty), sklo (barevné společně s bílým), v některých lokalitách sběrných míst se dále vyskytují kontejnery na elektrozařízení z domácností, vytříděný textil a jedlé tuky a oleje.

Pravidelně probíhají osvětové kampaně v rámci Dne Země,  Dne s Technickými službami, s programy zajišťovanými TS, pravidelné informace k třídění odpadů jsou uváděny v Chrudimském zpravodaji. Městský úřad Chrudim, Odbor životního prostředí provádí v rámci výkonu státní správy kontroly firem na území města zaměřené na zajištění způsobu nakládání s  odpady.

Předcházení vzniku odpadů - webový portál Nevyhazujtocz. https://www.chrudim.nevyhazujto.cz/#!/home a nově v červnu 2019 bylo otevřeno Re-use centrum. 

Téma předcházení vzniku odpadů je zahrnuto i do ekovýchovných programů Ekocentra Palety, který je připraven na potřeby města, tedy dle specifik a požadavků města.

V rámci kampaní spolupracujeme i s obchodem Vratné láhve - http://vratne-lahve.cz 

K problematice třídění odpadů jsme vydali letáček - https://www.chrudim.eu/StaticFiles/cs/download/zdrave-mesto/letak_trideni-odpadu.pdf

  • 3.2.D Podíl separace využitelných odpadů po složkách ?
    kovy 33,4%, papír 34,1%, plasty 7,8%, sklo 10%, NK 0,17%, BRKO 11,7%, textil 1,92%, NO 0,87%, pneu 0,27%
  • 3.2.A Produkce směsného komunálního odpadu ?
    184,5 kg/obyv. (2017), 181,56 kg/obyv. (2016)
Sebehodnocení +1
Trend ↑ zlepšující se

Podíl vytříděných materiálově využitelných složek na produkci SKO se přibližuje 30% (plasty, papír, sklo, kompozitní obaly, kovy, textil).

Třídění papíru má mezi lety 2015 – 2017 kolísavou tendenci (průměrně 1,5 tis. t/rok), což může být reakce na situaci na ceny druhotných surovin), naopak třídění plastů stabilně roste (293 t, resp. 304 t a 377 t) podobně jako třídění skla (431 t, resp. 460 t a 480 t) a nápojového kartonu (z cca 5,5 t na 8 t v roce 2017).

Z materiálově využitelných odpadů tvoří kromě kovů nejvýznamnější položku papír, sklo a plasty, podíl NK je v celkovém množství spíše malý.

Produkce množství netříděného směsného KO (č. 200301 dle Katalogu odpadů)  od roku 2011 do 2015 stále mírně klesala, od roku 2016 opět mírně roste (těžko odhadovat, jedná-li se o trend v důsledku zhoršení třídění nebo je vzestup ve vztahu např. k příznivé ekonomické situaci obyvatel). Stejný trend vykazuje produkce objemného odpadu.

Podrobnosti viz též Vyhodnocení plnění POH

Hodnocení oponenta +1
Trend - stabilní

Ve městě je zavedena relativně hustá síť sběrných míst pro třídění odpadu (viz předcházející otázka). Občané jsou informováni o možnostech třídění v rámci radničního zpravodaje a toto téma je pravidelně zařazováno do osvětových kampaní a veřejných akcí (např. Den Země apod.).

Větší důraz by si zasloužila otázka předcházení vzniku odpadu. Město na svých webových stránkách propaguje platformu Nevyhazujto.cz, chystá zprovoznění Re-use centra a zapojení do kampaně #dostbyloplastu. Propagaci předcházení vzniku odpadu je však doporučeno zintenzivnit.

Směrem k soukromému sektoru (firmám) je v oblasti prevence a třídění odpadů vyvíjeno minimum aktivit, s výjimkou běžné kontrolní a dozorové činnosti. Zde lze spatřovat nevyužitý potenciál, neboť soukromý sektor, především poskytovatelé služeb a obchodníci, mohou ve spolupráci s městem svými aktivitami významně pomoci šířit osvětu v oblasti předcházení vzniku odpadů, minimalizace používání obalů a udržitelné spotřeby mezi občany.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018

Motivace k třídění odpadu

Město motivuje občany tím, že pokud budou separovat do určité míry, tak se nebude zvyšovat poplatek za odpad na hlavu, což se následně dodržuje. V roce 2014 došlo ve statistikách ke zvýšení netříděného SKO na obyvatele z toho důvodu, že do statistik byl v roce 2014 zahrnut i odpad z velkoobjemových kontejnerů, kde byla velká část odpadu podnikatelského. Po zprovoznění sběrného dvoru v roce 2014 byly velkoobjemové kontejnery zrušeny a produkce odpadů se přesunula do sběrného dvoru, kde jde o separované odpady od občanů a proto jsou již vykazovány.   U netříděného odpadu je navýšení produkce minimální a lze předpokládat, že je způsobeno i mírným poklesem obyvatel. U separovaného odpadu je naopak výrazné zvýšení produkce dáno jednak otevřením sběrového dvoru, kampaněmi na podporu separace a zvýšením počtu kontejnerů na separaci.

  • 3.2.D Podíl separace využitelných odpadů po složkách ?
    n.a.
  • 3.2.A Produkce směsného komunálního odpadu ?
    173,73 kg/obyv.

Hodnota indikátoru 3.2.A:

2012 - 170,1 kg/obyv.
2013 - 169,5 kg/obyv.
2014 - 173,8 kg/obyv.
2015 - 170,93 kg/obyv.
2016 - 173,67 kg/obyv.
2017 - 173,73 kg/obyv.

Byl zprovozněn sběrný dvůr, není zvyšován poplatek za odpad, díky většímu sběru odpadu došlo ke zvýšení podílu netříděného odpadu.

Sebehodnocení +2
Trend - stabilní

Město zprovoznilo sběrný dvůr, poplatek za odpady je stabilní.

Hodnocení oponenta +2
Trend - stabilní

V této otázce souhlasím se sebehodnocením, město využívá pestré formy motivace občanů k lepšímu třídění a nakládání s odpady. Příkladem je soutěž "Odpadománie", která pomohla výrazně zvýšila výtěžnost na sběrném dvoře. Dalším příkladem je akce "Ukliďme Česko", které se zúčastnilo přes 200 lidí. 

Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Pro obyvatele jsou prováděny pravidelné a trvalé informační kampaně na webu, v NJR, přímými besedami, osobními dopisy do schránek či přímým kontaktem např. při akcích na náměstí.

Od poloviny roku 2014 se mohou obyvatelé zapojit do Programu zodpovědného nakládání s odpady, jehož prostřednictvím lze dosáhnout na slevu z poplatku za komunální odpad. Podrobnosti zde:

http://jihlava.cz/program-zodpovedneho-nakladani-s-odpady/d-500842/p1=103958

  • Počet zapojených k 1. 7. 2017 do motivačního programu:
    • Celkem zapojených domácností: 9135
    • Celkem zapojených osob – 19569

Všechny podrobnosti k programu lze najít na výše uvedené webové adrese. Přínosem programu mělo být ne jen snížení množství směsného komunálního odpadu ukládaného na skládku (tento efekt je zcela zjevný z čísel, kterých Jihlava dosahuje), zvýšení množství separovaných odpadů, ale i výchova ke správnému nakládání s nebezpečnými odpady, objemným odpadem, jedlými tuky, kovy a dalšími druhy odpadu, které mnohdy končily v SKO. Díky motivaci k návštěvě sběrných dvorů se i tato oblast postupně zlepšuje, o čemž svědší rostoucí množství návštěv sběrných dvorů.

Prostředkem, kterým jsme se snažili obyvatele zainteresovat na stavu životního prostředí je i možnost hlásit výskyt černých skládek prostřednictvím webové aplikace: http://zavady.jihlava.cz/obcan.php

Po zadání e-mailové adresy je občan operativně informován, jak je s jeho podnětem naloženo, kdy bude skládka odstraněna. Aplikace funguje pro občany od začátku roku 2014 a je využívána.

V roce 2014 jsme v rámci Dne Země (a následujícím období) prováděli anketní šetření „Kam letí Vaše smetí?“. Obyvatel jsme se formou řízeného rozhovoru ptali na věci související s odpadovým hospodářstvím a na jejich spokojenost. Za anketu mohli obyvatelé získat sadu tašek na třídění odpadu.

Připravili jsme exkurzi pro veřejnost do zařízení na energetické využití odpadu SAKO Brno i exkurze pro veřejnost do firmy Enviropol či na třídící linku odpadů.

Velmi důležitým prvkem motivace je i to, že přibližujeme občanům možnosti třídění. Probíhá průběžné budování kontejnerových stání na separovaných odpad, ať už v rámci revitalizace sídlišť – Královský vršek I. a II. etapa, Březinova, Na Kopci, Demlova nebo každoročně v rámci individuálních investičních akcí města. Cílem je zkrácení docházkové vzdálenosti, pokrytí města dostatečně hustou sítí míst pro separovaný odpad, a tím motivace občanů třídit odpad. Pokrytí sítí kontejnery na separ má zajistit, aby žádný z občanů neměl k nejbližšímu kontejnerovému stání docházkovou vzdálenost delší, než 110 m.

V místech, kde je problematické najít místo pro kontejnerové stání (zejména městská památková rezervace) řešíme problém s docházkovou vzdáleností buď budováním podzemních kontejnerových stání (v Jihlavě máme v MPR celkem tři), nebo tím, že jsou na základě žádosti obyvatelům přímo do domu poskytovány  popelnice na papír a plasty.

V polovině roku 2017 město začalo na turistickém informačním centru rovněž za zvýhodněnou cenu prodávat tašky na separovaný odpad a vrámci snahy o předcházení vzniku odpadu (kde má město obecně velmi omezené možnosti) rovněž za symbolickou cenu porodává látkové tašky s grafikou v jednotném "odpadovém" stylu a s upozorněním na nutnost předcházení vzniku odpadu. Kromě praktického výstuou (snížení množství použitých igelitových tašek) si tato akce klade za cíl právě předcházení vzniku odpadu. Více zde:https://www.jihlava.cz/jihlava-na-modni-ba-vlne-textilni-tasky-misto-igelitek/d-519104/p1=103430

Město se snaží vycházet vstříc obyvatelům i dalšími průběžnými činnoistmi - např. budováním nových kontejnerových stání na separovaný odpad. Nový POH stanoví, že docházková vzdálenost kontejnerového stání by pro obyvatele měla být do 110 m.

O úspěšnosti všech realizovaných kroků svědčí i fakt, že se Jihlava v roce 2017 stala výtězem celostátní soutěže o krystalovou popelnici, byla tak v roce 2016 nejlépe třídícím městem v České republice. Více zde: https://www.jihlava.cz/nejlepe-tridi-odpady-obyvatele-jihlavy/d-519540/p1=103430. Systém v Jihlavě je nastaven tak, aby byl ekonomicky i ekologicky udržitelný. POH Jihlavy nikdy nepočítal a ani nový POH nepočítá s výstavbou ZEVO (toto je obsaženo pouze v POH Kraje Vysočina, zařízení ale není lokalizováno).

Od pololetí roku 2017 je v Jihlavě zahájen další pilotní projekt - nádobový sběr jedných tuků v městské části Na Slunci. 

  • 3.2.A Produkce směsného komunálního odpadu ?
    143
  • 3.2.D Podíl separace využitelných odpadů po složkách ?
    viz příloha k 3.2.1

Hodnota indikátoru:

 

3.2.4. podíl separace po složkách odpadu

Hodnota indikátoru:

  • Počet zapojených k 1. 1. 2017 do motivačního programu:
    • Domácností prostřednictvím karty – 3936
    • Domácností sníženou frekvencí – 5669
    • Celkem zapojených osob – 19133
Sebehodnocení +2

Zájem o motivační program mezi obyvateli je poměrně velký, což prokazují počty zapojených osob. Zapojení do motivačního programu vedlo k tomu, že lidé začali více přemýšlet o nakládání s odpady, o své zodpovědnosti v této oblasti a mění se postupně i přístup obyvatel k nakládání sodpadem.

Hodnocení oponenta +1

Motivační program je velmi dobrý příklad správné praxe, je k dispozici nějaká podrobnější zpráva o jeho vyhodnocování?  

Zvážit do budoucna další kroky k snižování produkce odpadů a prevenci jejich vzniku – využívání potravinového odpadu, podpora oběhové hospodářství „přeměna odpadů na zdroje“, upcycling atp. alespoň v pilotní formě. Navázat spolupráci s organizacemi a firmami, které tyto principy prosazují. 

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Občany motivujeme zkracováním docházkových vzdáleností ke kontejnerům na tříděný odpad, v průběhu roku 2015 pokračovala výstavba nových stanovišť (2) a rekonstrukce stávajících zpevněných ploch pod kontejnery (4). Byla rovněž doplněna sběrná síť 11 kontejnery na sběr papíru, 13 kontejnery na plast a 3 kontejnery na sběr skla. V průběhu  r. 2016 bylo vybudováno jedno nové stanoviště pro sběr separovaného odpadu a dalších 5 bylo rozšířeno. Sběrná síť byla doplněna o dalších 11 kusů kontejnerů na sběr plastu, 8 na sběr papíru a 2 kontejnery na sběr skla. V roce 2016 si občané měli možnost vyzvednout tašky na třídění odpadů (soubor tří tašek ve dvou velikostech).

Celkový počet nových a rekonstruovaných stanovišť je 112, nádob (kontejnerů) dle druhů odpadu na sběr plastů 188, na sběr papíru 164, na sběr skla 168 (z toho na sběr bílého 72 ks).

V průběhu roku informujeme občany o harmonogramech svozů a všech novinkách týkajících se nakládání s odpady v Kopřivnických novinách, kabelové televizi a prostřednictvím vlastních webových stránek odboru životního prostředí a webu města.

Nepravidelně, obvykle v rámci projektů jsou vydávány letáky o třídění odpadů, v roce 2012 byly dokončeny videospoty ke správnému chování k ŽP (odopady, ovzduší, voda, lesy, ochrana přírody, apod.). Videospoty lze shlédnout na webových stránkách OŽP www.zivotniprostredi.koprivnice.org.

  • 3.2.A Produkce směsného komunálního odpadu ?
    2015 - 148,6 kg 2016 – 149,8 Kg
  • 3.2.D Podíl separace využitelných odpadů po složkách ?

3.2.D - Podíl (%) separace po složkách odpadů

Rok 2015

Podíl papíru vůči SKO=11,6%

Podíl plastu vůči SKO=6,52%

Podíl skla vůči SKO=6,04%

Kovy vůči SKO=20,73%

BRKO vůči SKO=30,4%

Textil vůči SKO=1,97%

Elektro vůči SKO=1,73%

Rok 2016

Podíl papíru vůči SKO=11,97%

Podíl plastu vůči SKO=7,1%

Podíl skla vůči SKO=6,75%

Kovy vůči SKO=15,78%

BRKO vůči SKO=32,99%

Textil vůči SKO=2,16%

Elektro vůči SKO=2,07%

Sebehodnocení +1

Motivace a informovanost občanů je na dobré úrovni, svědčí o tom i stoupající tendence množství vytříděných odpadů.

Hodnocení oponenta +1

Systémy motivace občanů k vyššímu třídění jsou pestré, zlepšuje se síť a dostupnost nádob na separovaný sběr odpadů. Město se snaží informovat občany a motivovat je k správným vzorcům spotřeby. To se bohužel neprojevuje na vyšších podílech třídění, je zřejmě nezbytná delší časová řada dat, i s ohledem na schválené změny v oblasti odpadového hospodářství (zákaz skládkování po roce 2024). V ČR existují obce, kde se za 5 let podařilo snížit množství nevytříděného odpadu na polovinu (např. Šitbořice na Břeclavsku), a výrazně zvýšit podíl vytříděného opadů.  Jde to díky kombinaci finanční motivace občanů a dalších opatření („chytrá“ popelnice, odměny za třídění atp.). V Kopřivnice je situace mírně nadprůměrná, nikoliv však na úrovni těchto nejpokročilejších obcí. Podobně v západní Evropě se obcím daří dosáhnut vyšší míry třídění. Pozitivně hodnotím relativně malé množství směsného komunálního opadu na hlavu, zhruba třetinové než například v Praze.

Zajímavé by bylo zjistit, nakolik jsou použité motivační metody reflektovány samotnými občany, tedy provést šetření mezi občany zaměřené na oblast odpadového hospodářství a získat reprezentativní zpětnou vazbu.

S ohledem na výše uvedené souhlasíme se sebehodnocením (známka „1“), důležitá bude snaha do budoucna naplnit zmíněné ambiciózní výzvy, plynoucí z principů oběhového hospodářství. 

3.2.3 Zajišťujete sběr nebezpečných složek KO i jiným způsobem než ve stacionárním zařízení?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2019

Dvakrát ročně probíhá mobilní svoz nebezpečného odpadu, který zajišťují Technické služby Chrudim 2000 spol. s r.o. O harmonogramu svozu jsou občané informováni v Chrudimském zpravodaji, na internetových stránkách města a Technických služeb Chrudim 2000 spol. s r.o.

V porovnání s rokem 2015 (z hlediska produkce NO výjimečný) kleslo  významně v letech 2016 a 2017  množství nebezpečných odpadů. Produkce NO se v průběhu časové linky 2011 - 2017 jeví jako rozkolísaná, významnou položku tvoří často akumulátory (možnost jejich předávání za úplatu prostřednictvím sběren, vliv trhu) a dále produkce nebezpečných stavebních odpadů – azbestu (počet staveb). Na produkci nebezpečných odpadů  má vliv činnost kolektivních systémů.

Přehled produkce nebezpečných odpadů:

Rok

Množství vytříděných NO v t

2015 

62,452

2016

41,841

2017

42,025

Sebehodnocení +1
Trend - stabilní

Množství vytříděných nebezpečných odpadů mírně klesá, ve městě je dobře zajištěno jejich třídění.

Hodnocení oponenta +1
Trend - stabilní

Produkce nebezpečného odpadu je – podle vyjádření města – rozkolísaná, nicméně dá se říci, že v posledních letech spíše klesá. Důvody těchto skutečností je možné vnímat v realizaci jednorázových akcí, při kterých vzniká větší množství NO (např. azbest ze staveb) a dále v nárůstu množství elektrozařízení sebraných prostřednictvím zpětného odběru.

Nebezpečné odpady je možné odevzdávat na sběrném dvoře. Dále město 2x ročně zabezpečuje mobilní sběr NO, o který však občané nejeví tak velký zájem.

Existuje zde prostor pro osvětu – seznámení/připomenutí občanům, jaký „drobný“ nebezpečný odpad mohou mít doma a neměl by končit ve směsném odpadu. Jedná se např. o barvy, laky a ředidla, znečištěné hadry, lepidla, tonery, léčiva, apod.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018

Město provozuje svoz nebezpečných složek KO pouze ve stacionárním zařízení - sběrný dvůr odpadů Litoměřice.

Sebehodnocení +1
Trend - stabilní

Město provozuje efektivní stacionární systém sběru nebezpečného komunálního odpadu.

Hodnocení oponenta +1
Trend - stabilní

Situace je stabilní a adekvátní legislativní úpravě. Jiné formy sběru nebezpečných složek nejsou nezbytné - sběrný dvůr dobře funguje. Dále existují možnosti separace a zpětného odběru elektoodpadů, jedlých tuků. 

Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Kromě odevzdávání nebezpečných odpadů ve všech sběrných dvorech, mohou obyvatelé Jihlavy tento odpad odevzdat i při mobilních svozech pořádaných městem 1-2x ročně.

Sebehodnocení 0

Město má vytvořeny stabilní možnosti poro odevzdávání nebezpečných složek odpadu. I když jsou tyto možnosto (sběrné dvory, mobilní svozy) nyní pořád stejné, povědomí obyvatel o tom, co je nebezpečným odpadem se díky komunikačním kampaním a motivačnímu programu výrazně zvyšuje, což se projevuje zvýšeným počtem návštěv na sběrných dvorech, při kterých jsou odevzdávány nebezpečné odpady a jedné tuky (i další druhy odpadu).

je možné nějak kvantifikovat hodnocení "povědomí se... výrazně zvyšuje"?

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Sběr nebezpečných složek KO zajišťujeme jak ve stacionárním zařízení (sběrném dvoře), tak i mobilním sběrem 2 x ročně ze 17 stanovišť.

Sebehodnocení +2

Sběr nebezpečných složek KO je na velmi dobré úrovni.

Hodnocení oponenta +2

V tomto bodě souhlasíme se sebehodnocením, v Kopřivnici je nastaven dobrý systém nebezpečných složek KO. Existuje zde také nadstandardní spolupráce mezi úřadem a podniky v dané oblasti. 

3.3 Hospodaření s energií

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2019
Celkové hodnocení oblasti 3.3 Hospodaření s energií
Sebehodnocení +1
Trend ↑ zlepšující se

V rámci MěÚ Chrudim je od roku 2015 zřízena  pozice energetického manažera a aplikován systém energetického managementu a provozován systém EPC.

Od roku 2018 máme na budově MěÚ v provozu fotovoltaickou elektrárnu zavedeny online sledování spotřeby vody (po 8 hodinách).

Od roku 2016 jsme zapojeni v Paktu starostů a primátorů, jehož výsledkem je zpracovaný plán udržitelné energetiky pro město Chrudim. Tento plán chceme do budoucna propojit s Adaptační strategií na ochranu klimatu pro město Chrudim, kterou máme schválenou v ZM.

Hodnocení oponenta +1
Trend ↑ zlepšující se

Město velmi kvalitním způsobem realizuje systém energetického managementu (EnMS), který je částečně propojen se systémem EMAS. Zároveň má zpracovaný Akční plán udržitelné energetiky města Chrudim v rámci svého členství v Paktu starostů a primátorů.

Díky realizaci konkrétních energeticky úsporných akcí dochází k postupnému snižování spotřeby energie. Zároveň se město snaží využívat obnovitelné zdroje energie (fotovoltaická elektrárna na budově MěÚ, tepelné čerpadlo na chlazení kluziště městského stadionu, chystaný projekt tepelných čerpadel v mateřských školách).

Spíše klesající trend má také spotřeba pohonných hmot.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Celkové hodnocení oblasti 3.3 Hospodaření s energií
Sebehodnocení +2
Trend ↑ zlepšující se

V rámci městského úřadu jsou zřízeny 2 pozice energetického manažera.

Město od roku 2014 provozuje 3 fotovoltaické elektrárny, které doplní o akumulační systémy a propojí s elektromobilitou. Město Litoměřice má jako jedno z mála měst v ČR zpracovaný Energetický plán města do roku 2030 a dokončuje SECAP (Akční plán udržitelné energetiky a ochrany klimatu).

Město Litoměřice od zavedení prvních opatření energetického managementu v roce 2012 již ušetřilo bezmála 22,5 milionu Kč.
V porovnání s rokem 2013 došlo k úsporám energie ve výši 9 %. Město se aktivně zapojuje do mezinárodních a národních projektů propagujících udržitelnou energetiku, v současné době je součástí 3 konsorcií v projektech INNOVATE, STARDUST, SCORE podpořených z titulu HORIZON 2020.

Hodnocení oponenta +2
Trend ↑ zlepšující se

Lze souhlasit se sebehodnocením, jak bylo uvedeno výše, město je celostátním leaderem zejména s ohledem na energetický management na úrovni města, úspor energie, využívání obnovitelných zdrojů energie. Aktivně spolupracuje s dalšími městy a subjekty, jak v ČR, tak zahraničí. Iniciuje nové projekty, snaží se o inovativní řešení (chystaná první energeticky pasivní veřejnou budovu v ČR -PAVE). Úspory energie mají hmatatelný finanční a environmentální dopad. 

Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 3.3 Hospodaření s energií
Sebehodnocení 0
Hodnocení oponenta 0

komentáře u jednotlivých podbodů

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 3.3 Hospodaření s energií
Sebehodnocení +1

Město má energetického manažera, střednědobý Energetický plán města na období 2010 až 2022. V roce 2015 schválilo Pravidla energetického managementu v souladu s ISO 50001. V rámci Pravidel jsou pro každý rok stanovovány energetická politika a energetické cíle. Vyhodnocování přijatých opatření je komplikováno dnes již nevyhovující internetovou aplikací MEIS (městský informační systém).

Pro efektivnější hospodaření s majetkem města je třeba dále zvyšovat energetickou gramotnost jeho uživatelů, případně zavést systém motivace k lepšímu využívání energeticky úsporného potenciálu budov a zařízení.

Město uskutečňuje již několik let energeticky úsporná opatření většinou investičního charakteru, často z dotací MŽP, MPO, IPRM.

Hodnocení oponenta +1

Oblast hospodaření s energií je dobře popsána a ve městě má vybudovanou jistou pozici. Město již bezmála 10 let disponuje energetickým manažerem, energetickou politikou a dalšími potřebnými nástroji. Výsledky v oblasti energetických úspor možná nejsou tak spektakulární, jak by si někteří mohli představovat, a existuje jistě velký potenciál pro další úspory a využívání OZE v rámci majetku města. Z uvedených důvodů souhlasíme s celkovým sebehodnocením v dané oblasti.  

Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena Sebehodnocení municipality Hodnocení oponenta
3.3.1 Má město vytvořen systém energetického managementu na veškerém majetku města včetně personálního zajištění kapacit pro energetické řízení?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2019
  1. Město systematicky sleduje spotřebu energie od roku 2009, kdy byl zaveden systém EMAS. Odpovědnost za sledování spotřeb Odbor kanceláře tajemníka, oddělení hospodářské správy. Při zpracovávání každoroční aktualizace Environmentálního prohlášení jsou data vyhodnocena a případně navržena opatření ke snížení spotřeby. Stejně tak příspěvkové organizace města sledují průběžně spotřeby energií.
  2. Od 1.1.2015 zavedeno místo energetického manažera, který spolupracuje se všemi organizacemi a společnostmi města.
  3. Město Chrudim zahájilo v roce 2014 zavádění systému managementu hospodaření s energií (EnMS) v souladu s normou ČSN EN ISO 50001:2012, a to za finanční podpory Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2014 - Program EFEKT.
  4. Od roku 2014 je zaveden projekt EPC.
  5. Nakládání s úsporami - je schválen ZM Fond obnovy majetku (FOM). V tomto fondu jsou shromážděny  vklady města, příjmy ze splátek půjček a úroků poskytnutých z Fondu rozvoje bydlení do doby jejich konečného splacení, zůstatek Fondu rozvoje bydlení k datu založení FOM, dary a případné výpomoci z prostředků sponzorů (bank, občanů, firem apod.), podíl 30% z výnosu prodeje nepotřebného nemovitého majetku města Chrudim (finanční prostředky budou převedeny na účet fondu v témže kalendářním roce, kdy budou inkasovány do příjmů - příjmy nad rámec stávajícího rozpočtu - města na základě schváleného rozpočtového opatření), podíl 45% ze zjištěných úspor provozních nákladů na média v těch případech, kdy byla na a v objektech města zrealizována opatření směřující k zajištění úspor (voda, elektřina, plyn, teplo aj.). Finanční prostředky budou převedeny na účet fondu obvykle do 31.5. následujícího kalendářního roku, na základě provedeného vyhodnocení úspor a po schválení rozpočtového opatření, kterým budou alokovány z rozpočtových kapitol, ve kterých úspory vznikly (úřad, příspěvkové organizace, firmy města  atd.) jiné příjmy (bankovní úroky, smluvní pokuty dodavatelů).

Finanční prostředky z FOM lze použít na financování, spoluúčast a předfinancování výdajů investiční i neinvestiční povahy, včetně zapojení prostředků k dotacím a přípravy projektové dokumentace, souvisejících s následujícími činnostmi. Provádění opatření směřujících k úsporám provozních nákladů v objektech města v oblasti médií (elektřina, voda, teplo, plyn aj.) – tyto zdroje budou zahrnuty buď ve schváleném rozpočtu na daný kalendářní rok, případně budou zapojeny v průběhu roku z fondu po schválení rozpočtového opatření nezbytné či havarijní stavy na bytovém fondu a  placení bankovních poplatků.

Příklad využití naspořené částky z FOM: V roce 2018 byla na budově MěÚ Pardubická 53 vybudována fotovoltaická elektrárna. V rámci projektu jsme si nechali zpracovat rámcovou kalkulaci včetně návratnosti investice dle spotřeby elektrické energie z FVE, v kalkulaci návratnosti počítáme s cenou elektřiny, která reflektuje očekávaný vývoj cen elektřiny v následujících letech životnosti investice.

Projekt vychází ze strategických a koncepčních dokumentů města - http://www.chrudim.eu/assets/File.ashx?id_org=5429&id_dokumenty=6659 http://www.chrudim.eu/vismo/dokumenty2.asp?id_org=5429&id=1667&n=strategicky%2Dplan%2Dudrzitelneho%2Drozvoje%2Dmesta%2Dchrudimi%2D2015%2D2030&p1=1944

Cílem projektu bylo snížení energetické náročnosti budovy MěÚ Pardubická 67, kde sídlí převážná většina odborů MěÚ. Tento projekt je považován za pilotní. Pokud se provoz FT elektrárny osvědčí, využijeme těchto zkušeností při instalaci dalších možných panelů na jiných budovách v majetku města, které budou mít požadované parametry.

Realizované projekty propojujeme i s osvětou.

V roce 2017 jsme připravili pro veřejnost velkou osvětovou kampaň zaměřenou na téma: „V SOULADU S PŘÍRODOU…NAUČME SE ŠETŘIT S PŘÍRODNÍMI ZDROJI“. Snahou bylo seznámit návštěvníky akce s tématikou udržitelné energetiky. Konkrétně pak s tím, jak šetřit se zdroji el. energie, ukázka a seznámení s alternativními zdroji energie, připraveny byly workshopy na poradenství v oblasti úspor vody, el. Energie a pasivního stavitelství, apod. http://www.chrudim.eu/den-zeme-2017-utery-25-dubna-na-resselove-namesti/d-7108/p1=1979.  http://2017.chrudimsobe.cz/2017-04-25-den-zeme

Téma Udržitelné energetiky bylo součástí akce Chrudim za udržitelný svět 2018. Cílem akce bylo seznámit žáky ZŠ s cíly SDgS a s daným cílem spojit i praktickou ukázku, která je spojena s městem Chrudim. Právě na stanovišti Udržitelné energetiky byl žákům představován i tento projekt. Více o akci http://www.chrudim.eu/chrudim-za-nbsp-udrzitelny-svet/d-8453/p1=1979

  • 3.3.A Existence systému energetického managementu ?
    ANO
Sebehodnocení +1
Trend ↑ zlepšující se

Od roku 2015 byla vytvořena pozice energetického manažera města, zaveden energetický management a je realizován projekt EPC. 

Funkce energetického manažera města přináší pravidelnou a častou  spolupráce se všemi subjekty města a úspory jak energií, tak financí.

Byly zrealizovány dva pilotní projekty - fotovoltaika a revitalizace MŠ V.Nejedlého.

Hodnocení oponenta +1
Trend ↑ zlepšující se

Město má od roku 2015 zaveden EnMS v souladu s normou ČSN EN ISO 50001, a to na veškerém majetku (51 objektů) s výjimkou bytových domů. Systém je udržován a pravidelně aktualizován, avšak – zejména z finančních důvodů – si jej město nenechalo certifikovat. Oblast hospodaření s energií je dále sledována v rámci systému EMAS (zavedený od roku 2009), kde patří mezi významné environmentální aspekty (střední úroveň významnosti). Tento systém je pravidelně ověřován a je obnovována jeho registrace. Podrobně je oblast hospodaření s energií rozpracována v rámci Akčního plánu udržitelné energetiky města Chrudim.

Od roku 2015 je také zavedena funkce energetického manažera města, a to při personálním zajištění 1,0 úvazku – což umožňuje plnohodnotnou realizaci EnMS.

Od roku 2014 realizuje město pilotní projekt EPC; na základě analýzy bylo vybráno 10 objektů, ve kterých nyní projekt probíhá. Město zatím neuvažuje o rozšíření projektu na další objekty.

Za příklad dobré praxe může sloužit Fond obnovy majetku, prostřednictvím kterého jsou financovány projekty energetických úspor. Část ušetřených peněz se vrací do Fondu, část jde do rozpočtu města a část si ponechávají organizace, ve kterých byl projekt realizován. Fond je tak velmi dobrým příkladem jednak revolvingového financování a jednak způsobu, jak angažovat a motivovat organizace k realizaci energeticky úsporných projektů.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018

Energetický management

V rámci městského úřadu je zřízena pozice energetického manažera od roku 2011, od r. 2016 tuto pozici zastávají již 2 pracovníci. Mezi hlavní činnosti energetických manažerů patří sledování a vyhodnocování spotřeby energie s cílem dlouhodobého snižování spotřeby energie a provozních výdajů města a příprava vhodných projektů jak investičních, tak neinvestičních. 

  • 3.3.A Existence systému energetického managementu ?
    ANO

Od roku 2011 existuje stabilní pozice energetického manažera v rámci MěÚ, od r. 2016 již tuto pozici vykonávají 2 zaměstnanci.

Sebehodnocení +2
Trend ↑ zlepšující se

Město má zřízenou pozici energetického manažera.

Hodnocení oponenta +2
Trend ↑ zlepšující se

Město je na špici v dané oblasti v ČR, srovnatelné s vyspělými městy západní Evropy. Personální zabezpečení je dostatečné, majetek města je systematicky monitorován z hlediska spotřeby energie. Jsou připravovány další projekty, které přispějí k snižování spotřeby energie a k vyššímu využívání OZE. Lze souhlasit se sebehodnocením. 

Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Energetický management Statutární město Jihlava:

V letech 2000 – 2004 byla metodou EPC realizována úsporná opatření (optimalizace topných systémů a jejich regulace) a na 8 základních školách v Jihlavě. Předpokládané úspory byly ve výši 7 697 106 Kč, ve skutečnosti se ušetřilo 11 609 837 Kč. Úsporná opatření fungují dosud a přinášejí trvalé úspory.

Územní energetická koncepce města Jihlavy byla schválena jako součást změny č. 4 územního plánu města Jihlavy v únoru 2004.

V roce 2006 byl dokončen Akční plán realizace územní energetické koncepce města Jihlavy - studie uplatnění obnovitelných zdrojů energie v Jihlavě, který navrhl postup realizace úsporných opatření, především zateplením objektů v majetku města.

Aktualizovaná územní energetické koncepce (její regulativy) byla schválena  v rámci změny č. 8 územního plánu města Jihlavy v únoru 2013.

V srpnu 2016 byl zpracován generel veřejného osvětlení, který navrhl postupnou obnovu veřejného osvětlení v Jihlavě do roku 2037.

Potenciál energetických úspor byl stanoven v energetických auditech pro objekty v majetku města se spotřebou větší než 700 GJ/rok. Energetické audity byly zpracovávány postupně od roku 2002 a podle potřeby aktualizovány.

Realizace úsporných opatření, navržených v energetických auditech probíhala průběžně, podle finančních možností města a vypisovaných dotačních výzev, zejména z Operačního programu Životní prostředí na zateplování budov. Do konce roku 2016 bylo realizováno 75 % potenciálu úspor, Zbývající opatření mají buď špatnou ekonomickou návratnost nebo jejich realizaci brání jiné důvody, např. zákon o památkové péči. Předpokládaných úspor bylo dosaženo, spotřeba  energie na vytápění ve vybraných objektech je porovnávána v ročních intervalech.

V menších objektech (např. mateřských školkách), na které nebyl zpracován energetický audit se úsporná opatření realizují postupně, v rámci oprav (výměna oken nebo zdroje tepla, oprava fasády, střechy, odvlhčení apod.).

V objektech města Jihlavy je především sledovaná spotřeba energie na vytápění, případně ohřev TUV. Elektrická energie a energie pro technologická zařízení se zjišťuje pouze pro potřeby elektronických aukcí na dodavatele energií.

Spotřebu vody sleduje odbor školství, tělovýchovy a kultury v objektech škol a školek.

Na odboru rozvoje města je pracovník, který má v popisu práce:

- energetik 
- projektový manažer 
- zajišťování energetických auditů městských zařízení 
- provádění energetické koncepce města 
- zajišťování úkolů dle zákona o hospodaření s energií a dle energetického zákona

Aalborgské závazky, kapitole 10. Od lokálního ke globálnímu - město se zde zavazuje i nadále usilovat o udržitelný rozvoj a realizovat energeticky úsporné projekty -  http://www.jihlava.cz/aalborgske-zavazky/d-513843/p1=104036

 

  • 3.3.A Existence systému energetického managementu ?
    Ano
Sebehodnocení +1

>Město Jihlava má systém, který mu umožňuje sledovat energetickou náročnost vlastních objektů, hledat  a realizovat  úsporná opatření. Tento systém plní prakticky stejné funkce jako energetický management.

Město velikosti Jihlavy by nějaký systém EM vytvořeno mít mělo; pro kategorii B toto není nezbytné v nějaké sofistikovanější podobě, nicméně sledování a vyhodnocování spotřeby alespoň v měsíční periodě  určitě ano

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
  • od prosince 2008 má město vytvořenu pozici energetického manažera (energetik města)., který je podřízen vedoucímu odboru majetku města
  • od roku 2009 má město stanoven střednědobý Energetický plán města pro období 2010 až 2022
  • od roku 2009 má město energeticky sw MEIS. Ten je však v současnosti zastaralý a bez IT údržby a neodpovídá dnešním požadavkům na sledování a vyhodnocování energií, vody, PHM. a ukládání energetických dokumentů. Scházející funkcionality sw MEIS, v současnosti energetik města provizorně nahradil hodnocením pomoci programu Excel, což je pracné a hůře přehledné a nedostupné pro organizace města.
  • od roku 2010 byly do příkazu tajemníka – ,,Zásady vztahů zřizovatele a příspěvkových organizací zakomponovány povinnosti organizací v oblasti hospodaření s energiemi.
  • od roku 2009 má město stanoven ,,Tým pro energetický managament“, ten prošel v čase různými změnami a podobami.
  • od října 2015 má město schválena „Pravidla energetického managementu v souladu s  ISO 50001“. Bylo rozhodnuto, že zavádění energetického managementu dle ISO 50001 na majetku města bude v čase postupné.
  • V rámci pravidel Energetického managementu v souladu s ISO 50001 má město vytýčenu energetickou politiku a  energetické cíle vždy pro aktuální kalendářní rok. Byl jmenován představitel vedení města pro energetický management, s politickou odpovědností za vedení, rozvoj a fungování energetického managementu.
  • 3.3.A Existence systému energetického managementu ?
    - rok 2015 = ANO - rok 2016 = ANO
Sebehodnocení +2

Město má dobře popsán  systém energetického managementu

Tento systém je třeba důsledněji naplňovat. V praxi není zejména realizováno vzdělávání v oblasti energetické gramotnosti uživatelů majetku města

Eenergetický management je třeba doplnit nějakým kvalitním energetickým sw, byť to představuje pro město  další finanční výdaje v této oblasti

Na některém majetku se dlouhodobě nedaří provádět energetický management, situace se meziročně zlepšuje. V energetickém managementu města schází systém  motivace (restrikce, odměny). Je to jeden z důvodů proč není ještě zaveden energetický management na veškerém majetku města.

Hodnocení oponenta +2

Město má vytvořenou pozici energetického managera již od roku 2008, stejně tak má již několik let schválený Energetický plán města, a dokonce „Tým pro energetický management“. Od roku 2015 se snaží v oblasti energetického managementu postupně postupovat dle normy ISO 50001, kterou používají i podniky. Situaci lze tedy, ve srovnání s mnoha městy a obcemi, které podobnou institucionální a personální kapacitou nedisponují, hodnotit jako velmi dobrou a lze souhlasit se sebehodnocením. 

3.3.2 Jakým způsobem je se získanými daty nakládáno? Jak jsou využity pro snižování energetické náročnosti v praxi?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2019

Město Chrudim realizovalo v minulém roce 2014 projekt snižující energetickou náročnost určitých objektů vlastněných městem Chrudim prostřednictvím metody EPC.

Data jsou použita pro přípravu projektů zaměřených na snižování spotřeby energie a využití obnovitelných zdrojů.

Seznam objektů, kde je EPC realizováno:

1.Chrudimská beseda, Muzeum,restaurace Široká 85, Široká 86

2.Městské kino Svatopluka Čecha 256

3.ZŠ Dr. Peška Dr. Peška 768

4.ZŠ Dr. Malíka Dr. Malíka 958

5.ZŠ U Stadionu U Stadionu 756

6.Bazén V Průhonech 503

7.Zimní stadion V Průhonech 503

8.Budova městského úřadu Pardubická 67

Průběžně jsou realizovány projekty řešící "Modernizaci veřejného osvětlení Chrudim", modernizaci osvětlení tělocvičen, tříd u budov MěÚ např. (realizován projekt Revitalizace MŠ Topol, projekt Revitalizace MŠ Víta Nejedlého apod.)

Veškerá data týkající se jednotlivých médií jsou nejméně 1x měsíčně monitorována, zaznamenána a vyhodnocena. Na mnohých místech je monitoring častější. Máme i dálkové odečty na mnohých měřidlech ( EOP, ČEZ, VAK, nově zrekonstruovaná školka a budovy MěÚ). Tento monitoring napomáhá i při minimalizaci ztrát v případě poruch či havárií. Aktivně se pracuje samozřejmě i s daty z projektu EPC.

Podrobnou analýzou emisí k roku 2015 se zabývá i dokument Základní inventura emisí jako příloha č.1 k Akčnímu plánu udržitelné energetiky města Chrudim.

Spotřeba pohonných hmot i ujetá vzdálenost v km je sledována v rámci EMAS.

  • 3.3.I Spotřeba obnovitelné a neobnovitelné energie na území města ?
    61875,726 MWh/rok 2015
  • 3.3.H Podíl staveb v energ. třídách A, B, C u rekonstrukcí s přechodem na vyšší kategorii en. třídy (z kategorie C, D, E, F, G) ?
    11,76% z F do C; 4,76% z G do C; 10% z D do B
  • 3.3.G Spotřeba PHM ?
    9710 litrů
  • 3.3.F Spotřeba tepla z CZT ?
    10,3998 MWh/rok
  • 3.3.E Spotřeba zemního plynu ?
    710,020 MWh/rok
  • 3.3.D Spotřeba elektřiny ze všech využívaných zdrojů – obnovitelné zdroje ?
    9 MWh/rok
  • 3.3.C Spotřeba elektřiny – neobnovitelné zdroje ?
    1018.189 MWh/rok
  • 3.3.B Spotřeba energie ?
    1027,198 MWh/rok
Sebehodnocení +1
Trend ↑ zlepšující se

Město má zaveden systém EMAS a nastaveny odpovědnosti za jednotlivé činnosti. 

Energetický manažer spolupracuje na realizaci metody EPC.

Město má vytvořený funkční energetický management, dochází k úsporám energie.

Data jsou aktivně využívána pro další opatření vedoucí ke snižování spotřeby energie.

Podrobná analýza emisí je součástí zpracované  přílohy č.1 k Akčnímu plánu udržitelné energetiky města Chrudim.

Hodnocení oponenta +1
Trend - stabilní

Data o spotřebě energie jsou v rámci EnMS monitorována s měsíční či častější periodou; v některých případech jsou zavedeny dálkové odečty. Data jsou zpracovávána a vyhodnocována v rámci EnMS a jsou využívána pro identifikaci případných odchylek, plánování energeticky úsporných opatření a projektů OZE.

Dále dochází k monitoringu spotřeby vody. V rámci systému EMAS je sledována spotřeba pohonných hmot a ujetých kilometrů.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018

Spotřeba energie

Sledovaná data jsou využívána těmito způsoby:


i) na úrovni budovy k vyhodnocování provedených opatření z hlediska úspor energie
ii) u EPC projektů k porovnání vyhodnocování ESCO firmou
iii) pro centralizovaný nákup elektřiny a plynu
iv) odhalení "mimořádných" spotřeb
v) výroční zprávy o energetickém managementu - argumentace rozdílu mezi vývojem provozních výdajů a spotřeb energie

  • 3.3.I Spotřeba obnovitelné a neobnovitelné energie na území města ?
    258 836 MWh
  • 3.3.H Podíl staveb v energ. třídách A, B, C u rekonstrukcí s přechodem na vyšší kategorii en. třídy (z kategorie C, D, E, F, G) ?
    10 %
  • 3.3.G Spotřeba PHM ?
    102,043 MWh
  • 3.3.F Spotřeba tepla z CZT ?
    6 240 MWh
  • 3.3.E Spotřeba zemního plynu ?
    1 905 MWh
  • 3.3.D Spotřeba elektřiny ze všech využívaných zdrojů – obnovitelné zdroje ?
    49 MWh
  • 3.3.C Spotřeba elektřiny – neobnovitelné zdroje ?
    4 785 MWh
  • 3.3.B Spotřeba energie ?
    13 315 MWh

Hodnota indikátoru 3.3.B:

2012 - 18 280 MWh
2013 - 17 865 MWh
2014 - 17 113 MWh
2015 - 14.080 MWh
2016 - 13.429 MWh
2017 - 13.315 MWh

Hodnota indikátoru 3.3.C:

2012 - 4 380 MWh
2013 - 4 744 MWh
2014 - 4 549 MWh
2015 - 4 853 MWh
2016 - 4 667 MWh
2017 - 4 785 MWh

Hodnota indikátoru 3.3.D:

2012 - 5 MWh
2013 - 6 MWh
2014 - 48 MWh
2015 - 40 MWh
2016 - 47 MWh
2017 - 49 MWh

Hodnota indikátoru 3.3.E:

2012 - 1 531 MWh
2013 - 1 787 MWh
2014 – 1 448 MWh
2015 - 1 692 MWh
2016 - 1 786 MWh
2017 - 1 905 MWh

Hodnota indikátoru 3.3.F:

2015 - 6 898 MWh
2016 - 6 435 MWh
2017 - 6 240 MWh

Hodnota indikátoru 3.3.G:

2014 – 114,605 MWh
2015 – 108,241 MWh
2016 – 108, 856 MWh
2017 – 102,043 MWh

Hodnota indikátoru 3.3.H:

2012 - 0 %
2013 - 2 %
2014 - 8 %
2015 - 8 %
2016 - 10 %
2017 - 10 %

Hodnota indikátoru 3.3.I:

2015 - 258 836 MWh
Dochází díky systematickému sledování energetických dat, energetickému managementu a souvisejícím opatřením k významným úsporám energie.
V roce 2017 docházelo v rámci majetku města k úsporám energie ve výši 9 % oproti roku 2013. Aktuální údaje budou k dispozici v roce 2018.

Sebehodnocení +2
Trend ↑ zlepšující se

Město má vytvořený funkční energetický management, dochází k úsporám energie.

Data jsou aktivně využívána pro další opatření vedoucí ke snižování spotřeby energie.

Od roku 2013 došlo k úsporám energie ve výši 9 % v rámci majetku města.

Hodnocení oponenta +2
Trend ↑ zlepšující se

V roce 2017 se podařilo dosáhnout poklesu spotřeby energie o 9 % oproti roku 2013. Cílem je dosáhnout 20 % poklesu spotřeby energie do roku 2030. Nepodařilo se v Zastupitelstvu prosadit nákup elektřiny vyráběné z OZE, spotřeba paliva v automobilech výrazněji neklesá, ale jsou již využívány elektromobily a město má další plány v dané oblasti. Město se jako jedno z mála v ČR zapojilo do Paktu primátorů a starostů, funguje v něm výzkumné centrum pro danou oblasti a  jsou chystány další národní i mezinárodní projekty, ve kterých figuruje. 

 

Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Při snižování energetické náročnosti objektů v majetku města se vychází z územní energetické koncepce města Jihlavy a energetických auditů, zpracovaných pro objekty se spotřebou energie větší než 700 GJ/rok.

Jedná se o administrativní budovy magistrátu, mateřské a základní školy, domy s pečovatelskou službou, domov pro seniory, krytý plavecký bazén apod. Nejsou zde zahrnuty nájemní bytové domy a pronajímané nebytové prostory.

Snižování energetické náročnosti se provádí především kompletním zateplením objektu. V některých případech je s tím spojena i rekonstrukce  zdroje tepla - plynové objektové kotelny a případná úprava topných rozvodů. V ostatních případech se plynové domovní kotelny rekonstruují podle potřeby (dle stáří a stavu technologického zařízení). 

V objektech, kde celkové zateplení není možné (např. památková péče, ekonomická nevýhodnost . . . ) a objektech se spotřebou nižší než 700 GJ se provádí alespoň dílčí opatření - výměna oken, plynových kotlů, zateplení střechy nebo půdy apod.

Ve veřejném osvětlení se úspor energie dosahuje především výměnou sodíkových výbojek za svítidla LED a důsledným dodržováním platných předpisů a norem pro veřejné osvětlení při návrhu nových a rekonstrukci stávajících soustav VO.

Při snižování energetické náročnosti objektů v majetku města jsou využívány dotační tituly, zejména Operační program životní prostředí, v oblasti veřejného osvětlení program EFEKT.

Při snižování energetické náročnosti objektů byla vždy realizována opatření, doporučená v energetickém auditu jako ekonomicky nejvýhodnější, tzn. že se nemuselo vždy jednat o opatření, zajišťující maximální možné úspory. V závěrečném vyhodnocení bylo u všech akcí, na základě fakturačních údajů, doloženo dosažení minimálně předpokládaných úspor.

  • 3.3.B Spotřeba energie ?
    45 303,667
  • 3.3.C Spotřeba elektřiny – neobnovitelné zdroje ?
    14 239,937
  • 3.3.D Spotřeba elektřiny ze všech využívaných zdrojů – obnovitelné zdroje ?
    1 238,255
  • 3.3.E Spotřeba zemního plynu ?
    24 180,781
  • 3.3.F Spotřeba tepla z CZT ?
    5 644,694
  • 3.3.G Spotřeba PHM ?
  • 3.3.H Podíl staveb v energ. třídách A, B, C u rekonstrukcí s přechodem na vyšší kategorii en. třídy (z kategorie C, D, E, F, G) ?
  • 3.3.I Spotřeba obnovitelné a neobnovitelné energie na území města ?

Viz přílohy č. 2 a 3

 

Sebehodnocení +1

Rekonstrukce objektů mají pozitivní dopad na tepelné úniky z budov a tím i na úspory energie, rovněž rekonstrukce domovních kotelen generují úspory energie.

Hodnocení oponenta 0

Jak je zajištěno vyhodnocení, že dosažené úspory odpovídají standardu provedení renovace a že jsou skutečně nejvyšší možné?  

Jak je hodnocení provázáno s hodnocením ekonomické náročnosti a to jak investiční, tak zejména provozní a také s vyhodnocováním kvality vnitřního prostředí?

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

- pro řízený centralizovaný nákup energií pro město a jeho organizace

- pro plánování rekonstrukcí a modernizací se současnou  realizací energeticky úsporných opatření

- pro vyhodnocování skutečného  přínosu realizovaných energeticky úsporných opatření

- pro optimalizaci energeticky hospodárného provozu budov a technických zařízení v majetku města. (měsíční perioda)

- pro průběžné hodnocení naplňování střednědobého Energetického plánu města Kopřivnice

- pro hodnocení naplnění energetické politiky a energetických ročních cílů

- pro vyhodnocení projektu EPC Kopřivnice.

  • 3.3.B Spotřeba energie ?
  • 3.3.C Spotřeba elektřiny – neobnovitelné zdroje ?
  • 3.3.D Spotřeba elektřiny ze všech využívaných zdrojů – obnovitelné zdroje ?
  • 3.3.E Spotřeba zemního plynu ?
  • 3.3.F Spotřeba tepla z CZT ?
  • 3.3.G Spotřeba PHM ?
  • 3.3.H Podíl staveb v energ. třídách A, B, C u rekonstrukcí s přechodem na vyšší kategorii en. třídy (z kategorie C, D, E, F, G) ?
  • 3.3.I Spotřeba obnovitelné a neobnovitelné energie na území města ?

3.3.B.1 - Spotřeba energie – viz členění v dalších položkách

- rok 2015 = 6 797,85 MWh/r

- rok 2016 = 7 152,7 MWh/r

 

3.3.B.2 - Spotřeba energie neobnovitelné

- rok 2015 = 5 616,23 MWh/r

- rok 2016 = 5 285,24 MWh/r

 

3.3.B.3 - Spotřeba energie obnovitelné

- rok 2015 = 1042,1 MWh/r

- rok 2016 = 1 826,56 MWh/r

 

3.3.C - Spotřeba elektřiny

- rok 2015 = 1 450,03 MWh/r

- rok 2016 =1 437,24 MWh/r

 

3.3.D - Spotřeba elektřiny ze všech využívaných zdrojů – obnovitelné zdroje

- rok 2015 = nehodnoceno

- rok 2016 = nehodnoceno místo toho hodnocena obnovitelná energie viz 3.3.B.3

 

3.3.E - Spotřeba zemního plynu

- rok 2015 = 944,33 MWh/r

- rok 2016 = 909,63 MWh/r

 

3.3.F - Spotřeba tepla z CZT

- rok 2015 = 4 340,03 MWh/r

- rok 2016 = 4 619,64 MWh/r

 

3.3.G - Spotřeba PHM

- rok 2015 =  63,45 MWh/r

- rok 2016 = 149,14 MWh/r

 

3.3.H - Podíl staveb v energ. třídách A, B, C u rekonstrukcí s přechodem na vyšší kategorii en. třídy (z kategorie C, D, E, F, G)

- rok 2015 – není již v současnosti známo

- rok 2016 = 38,48% majetku města

 

3.3.J - Spotřeba obnovitelné a neobnovitelné energie na území města

- rok 2015 = nehodnoceno

- rok 2016 = nehodnoceno (ekologická stopa pro jejíž podrobný výpočet se tyto údaje opatřují je jedenkrát za 2 roky).

 

Poznámka zpracovatele:

Spotřeba energie je v roce 2016 vyšší než v roce 2015, protože venkovní teploty byly v topném období chladnější (porovnáním denostupňů o 4,2%) a tudíž byla vyšší spotřeba energie na vytápění. U PHM bylo sledováno více aut než v roce 2015.

Sebehodnocení +1

Roční přehled energetické náročnosti jednotlivých budov a  samostatných technických zařízení by se měl více využívat pro plánování investic do energeticky úsporných opatření.

Provozovatelé budov a samostatných technických zařízení v majetku města by měly být městem motivováni k lepšímu využívání energeticky úsporného potenciálu budov a zařízení, do kterého město každý rok investuje nemalé peníze.

Hodnocení oponenta +2

Oblast je dobře zpracována, včetně hodnot energetických indikátorů. Město usiluje o promítnutí závěrů energetického managementu do rozhodování o renovacích, energetické náročnosti provozu budov a hodnocení schválených cílů energetické politiky. Je konstatováno, že existují rezervy v oblasti promítnutí výstupů energetického managementu do plánování investic v oblasti úspor a že chybí hlubší motivace pro provozovatele budov k snižování spotřeby energie.  To je situace obdobná jako v jiných městech a je to rozdíl proti soukromému sektoru, kde je dnes tato motivace většinou jasně nastavena (finančně, bonusově, atp.).  

Není zřejmé, podobně jako v jiných městech, jak je zajištěno vyhodnocení, že dosažené úspory odpovídají standardu provedení renovace a že jsou skutečně nejvyšší možné.  

Jak je hodnocení provázáno s hodnocením ekonomické náročnosti, a to jak investiční, tak zejména provozní a také s vyhodnocováním kvality vnitřního prostředí

3.3.3 Existují předpisy upravující parametry investičních akcí u nové výstavby a změn staveb – rekonstrukcí, s ohledem na budoucí spotřebu energie?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2019

Město nemá předpis upravující parametry investičních akcí a ohledem na budoucí spotřebu energie. Při zpracovávání projektů na investiční akce se město řídí platnou legislativou a v případě rekonstrukcí budov nebo novostaveb jsou součástí projektu PENB.

V rámci realizace projektu IPRM (v letech 2008) byla realizována řada opatření, která přispěla velkou měrou k ochraně životního prostředí a zlepšení kvality života obyvatel žijící v této lokalitě - zateplení, změna vytápění v bytových domech, nová otopná soustava, sanace základů, hydroizolace spodní stavby apod.  

Připravují se další objekty k připojení na EOP – školy, sportovní hala, DPS.

Energetický manažer je ke všem projektům přizýván již ve fázi příprav, aby se podílel na snížení provozních nákladů v budoucnu. Zde se snažíme najít vždy vyváženost mezi náklady a výší úspor tak, aby úspory byly vratné max. do 15-20 ti let od spuštění projektu do provozu.

V roce 2018 byla realizována kompletní rekonstrukce MŠ Víta Nejedlého, připravujeme projekty na MŠ U Stadionu a Strojařů, sportovní halu atd. Zde se na přípravě projektů podílí již od základu i energetický manažer, pracujeme s budoucími provozními náklady.

V roce 2018 byl pilotně zrealizován projekt "Snížení energetické náročnosti budovy MŠ V. Nejedlého". Byl komplexně renovován objekt Mateřské školy V. Nejedlého 769 v Chrudimi s cílem snížit energetickou náročnost. Mateřská škola sestává ze dvou objektů - školy a hospodářské budovy. Renovace zahrnovala zateplení obvodových stěn, střechy hospodářského pavilonu, výměnu původních oken a dveří, instalaci řízeného větrání, stínící techniky a regulaci otopné soustavy.

Budova MŠ je zařazena do souboru majetku města Chrudim, na němž je implementována norma ČSN EN ISO 50001 - Systém managementu hospodaření s energií. Projekt tedy vycházel z činnosti energetického managementu, kterou byla zjištěna nevyhovující energetická bilance objektu MŠ. Proto bylo přistoupeno k podrobnému posouzení energetických spotřeb budov, zhodnocení vytápěcího systému, přípravy teplé vody a spotřeby elektrické energie a zpracovány návrhy energetických opatření. Tyto návrhy byly posouzeny a byla provedena jejich optimalizace a stanoven nejoptimálnější postup řešení, který byl předmětem předloženého projektu.

Předpokládaná stanovená úspora bude moci být posouzena nejdříve koncem roku 2019. Realizací projektu předpokládáme dosažení úspory energie o 93 MWh/rok, což představuje snížení provozních nákladů cca o 87 tis. Kč/rok bez DPH. Po realizaci projektu bude u měněných konstrukcí dosaženo doporučených hodnot součinitele prostupu tepla dle normy ČSN 73 0540-2:2011. Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy bude 0,39 W/(m2.K). Po realizaci navržených opatření dojde ke snížení měrné roční spotřeby tepla na vytápění o cca 60%.

V roce 2017 jsem se zúčastnili s tímto projektem i soutěže Chytrá města pro budoucnost v kategorii smart city řešení - viz obdržený certifikát.

Příloha: nejedleho.zip
Sebehodnocení +1
Trend ↑ zlepšující se

Město posuzuje významné investiční akce z hlediska spotřeby energie i dalších provozních nákladů do budoucna.

Hodnocení oponenta 0
Trend - stabilní

Město nemá žádný předpis, který by stanovoval požadavky na stavební investiční akce z hlediska budoucí spotřeby energie.

Podle vyjádření představitelů města, před realizací jednotlivých akcí město (energetický manažer) uvažuje možné varianty a technická řešení a zpracovává kalkulace z pohledu budoucích provozních nákladů. Podle nich poté stanoví konkrétní technické podmínky a požadavky, které jsou včleněny do zadávací dokumentace výběrového řízení. To už je pak soutěženo pouze podle kritéria nejnižší ceny.

Kromě parametrů energetické účinnosti (např. zateplení obálky, parametry otvorových výplní, apod.) se nabízí prostor pro uvažování aspektů materiálové účinnosti v kontextu oběhového hospodářství či aspektů adaptace na změnu klimatu (souvislost s oblastí 3.4).

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018

Vnitřní předpisy neexistují, je jen obecný princip zakotvený v Energetickém plánu města, že  renovace bude probíhat v nejlepším možném energetickém standardu (nízkoenergetický, pasivní, budovy s téměř nulovou spotřebou energie) s ohledem na ekonomické parametry a komplexnost opatření, což se vztahuje při rekonstrukcích i na obměnu elektrospotřebičů.

Sebehodnocení +2
Trend - stabilní

Město posuzuje významné investiční akce z hlediska spotřeby energie.

Hodnocení oponenta +2
Trend ↑ zlepšující se

Vnitřní předpis neexistuje, město nicméně ve své investiční činnosti postupuje ve smyslu nejvyšších energetických a ekologických standardů, čímž je v kontextu veřejné správy v ČR výjimečné. Město se snaží motivovat občany k úsporám energie a využívání OZE, pořádá kulaté stoly k energetice, konference, provozuje komunitní elektrárnu, spolupracuje se soukromou firmou, která instaluje obnovitelné zdroje.  I z těchto hledisek jsem zvýšil hodnocení trendu na "zlepšující se". 

Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Vnitřní předpis neexistuje.

Při zadávání nových staveb nebo změnách stávajících objektů je postupováno vždy dle platných zákonů a norem. Je požadováno, aby jednotlivé nové nebo měněné konstrukce splňovaly minimálně doporučenou hodnotu součinitele prostupu tepla a průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy byl menší než doporučená hodnota. Tyto požadavky jdou nad povinnosti podle zákonů a norem, protože podle těch by stačilo splnit pouze požadované hodnoty.

Pokud není možno při změně stavby splnit doporučenou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy, musí objekt po změně dosáhnout alespoň požadované hodnoty.

Od roku 2016 město staví nové objekty pouze jako budovy s téměř nulovou spotřebou energie.

V oblasti veřejného osvětlení se při výstavbě nových nebo rekonstrukci stávajících systémů vyžadují úsporná svítidla LED s individuální regulací, což přináší podstatné úspory proti původnímu stavu se sodíkovými výbojkami. 

Zejména při dílčích nebo celkových rekontrukcích stávajících objektů dojde vždy k úsporám energie, protože současné normy a předpisy jsou přísnější než ty, které platily v době výstavby těchto objektů.

Sledováním roční spotřeby tepla na vytápění větších objektů (při zohlednění denostupňů) je možno úspory doložit.

Sebehodnocení +1

I když město nemá zpracován vnitřní předpis, jsou při investičních akcích dodržovány platné zákony a normy, které mají za cíl dosáhnout energetických úspor

Hodnocení oponenta 0

Jestliže je dodržování zákonů a norem při investičních akcích hodnoceno stupněm +1, naznačuje to, že dříve normy a legislativa dodržovány nebyly? Jak bylo konstatováno již při hodnocení v kategorii C, dodržování předpisů samo o sobě nezaručuje dosažení energetických úspor, resp. to je možné prokázat pouze vyhodnocováním naměřených dat.  Z tohoto pohledu je tudíž problematické uvádět hodnocení +1 

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Energetická politika města Kopřivnice

Ve výše uvedeném strategickém dokumentu jsou vytknuty závazné  hlavní priority v oblasti hospodaření s energiemi. Z investičních cílů energeticky úsporných opatření je to realizace nových budov v energetické třídě PENB ,,A“. a rekonstrukce stávajících  budov v energetické třídě PENB ,,B“.

Sebehodnocení +1

Město realizuje energeticky úsporná opatření investičního charakteru většinou jen v rozsahu a kvalitě podmínek běžně dostupných dotací ( ŽP. MPO, Zelená úsporám, IPRM) určených pro energeticky úsporná opatření. Tyto dotace nevytvářejí podmínky pro realizaci vyspělých a inovativních energeticky úsporných opatření, případně podmínky k naplnění kvality deklarované energetické politiky města.

 Ke zlepšení vedou tyto cesty: zlepšení kvality běžně dostupných  dotací, získávání stávajících městem dosud nevyužívaných dotací EU, větší podíl financování energetických opatření z rozpočtu města.

Praktickým důsledkem je např., že se rekonstruované budovy se zateplením z běžně dostupné dotace nedostanou do energetické třídy ,,B“, protože je např. nutné zateplit podlahy nad zeminou a to představuje třeba dalších 6 mil Kč neuznatelných nákladů dotace.

Hodnocení oponenta +1

Je opakovaně zmíněna energetická politika města, bylo by vhodné ji připojit jako přílohu auditu. Z hodnocení není zřejmé, kolika budov se dotkla realizace energeticky úsporných opatření a jaký byl celkový přínos těchto opatření. Limity nastavení dotačních titulů by městu neměly bránit v prosazování energeticky úsporných opatření a dalších progresivních krocích (např. využívání OZE v rámci budov města, nákup „zelené elektřiny atp.). Dnes lze tato opatření financovat i pomocí jiných finančních nástrojů (EPC projekty, offsety, PPP) a objevují se nové datace např. na pořízení elektromobilů či OZE na budovy úřadů.  Příklady z jiných měst ukazují, že lze připravit komplexní projekt renovace s dosažením vyššího energetického standardu kombinací nákladově dostupných řešení. Investice 6 mil. Kč do zateplení podlahy asi skutečně není efektivní, ale s pomocí zkušeného specialisty a ve spolupráci s kvalitním projektantem nebo architektem lze dosáhnout až 75 %  úspory původní spotřeby energie s přiměřenými vícenáklady, navíc povětšinou uznatelnými (nové podmínky OPŽP k tomu přímo  vyzývají).

Souhlasíme se sebehodnocením na úrovni „dobré“. 

 

3.3.4 Jsou k dispozici data o spotřebě energie (a vody) alespoň v měsíční periodě, zejména u budov s významnou spotřebou?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2019

Veškerá data týkající se jednotlivých médií jsou nejméně 1x měsíčně monitorována, zaznamenána a vyhodnocena. Na mnohých místech je monitoring častější. Máme i dálkové odečty na mnohých měřidlech ( EOP, ČEZ, VAK, nově zrekonstruovaná MŠ a budovy MěÚ). Tento monitoring napomáhá i při minimalizaci ztrát v případě poruch či havárií. Aktivně se pracuje samozřejmě i s daty z projektu EPC.

      2016 2017 2018
Spotřeba tepla z CZT v budovách vlastněných městem  MWh energetický manažer 9 674 9 547 8 678
Spotřeba zemního plynu v budovách vlastněných městem  m3 energetický manažer 189 005 205 024 178 009
Spotřeba elektrické energie na zařízeních města  MWh energetický manažer 3 966,000 3 879,000 3 979,000
Spotřeba vody v budovách vlastněných městem m3 energetický manažer 39 305 34 647 30 365

 

Příloha: voda_1.jpg
Sebehodnocení +1
Trend ↑ zlepšující se

Díky I. Fázi sledování vody na objektech města předcházíme větším únikům vody. Dochází jednak k šetření přírodních zdrojů, tak i financí z rozpočtu města.

Spotřeba vody 17 448 m3.

Hodnocení oponenta +1
Trend ↑ zlepšující se

Data o spotřebě energie i vody jsou monitorována a vyhodnocována (viz otázka 3.3.2).

U spotřeby energie dochází k jejímu průběžnému snižování. Postupně klesala také spotřeba vody, avšak v roce 2017 došlo k opětovnému nárůstu (vysvětleno technickou závadou na fakturačním vodoměru a vodovodní soustavě).

Oponenti by uvítali údaje za rok 2018, jsou-li k dispozici. - Údaje dodatečně poskytnuty.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018

Data o spotřebě tepla jsou k dispozici v týdenní periodě, ostatní data vč. spotřeby vody jsou k dispozici v měsíční periodicitě. Vše je dostupné on line v softwaru energetického managementu e-manažer.

Sebehodnocení +2
Trend - stabilní

Jsou sledována data o spotřebě energie za objekty majetku města

Hodnocení oponenta +2
Trend - stabilní

Město monitoruje spotřebu vody na dostatečně pravidelné bázi, data jsou k dispozici k dalšímu vyhodnocování. 

Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Statutární město Jihlava sleduje data o spotřebě energií v roční periodě. 

Data o spotřebě energií je možno sledovat v měsíční periodě. U velkých odběrů podle faktur u menších na základě samoodečtů provozovatele. Otázkou je využití získaných údajů. Meziroční porovnávání měsíčních údajů v objektech, kde je spotřeba energií zásadně ovlivňována klimatickými podmínkami, by totiž mohlo vést k nesprávným závěrům a následným opatřením.

U velkých zateplených budov se sledovaná roční spotřeba energie na vytápění přepočítává na průměrné denostupně.

Spotřeba elektrické energie, plynu, CZT a vody ve školách a školkách – viz tabulka v příloze.

Přehled spotřeby energií v objektech v majetku města Jihlavy v roce 2016:

Spotřeba zemního plynu 2016

Typ budovy

m3

Administrativní budovy

149 168

1 109 872

Základní školy, mateřské školky

478 977

3 193 184

Vzdělávací a zábavná centra

582 666

3 892 867

Sociální zařízení

45 173

241 214

CELKEM

1 255 985

8 437 138

Spotřeba elektrické energie 2016

Typ budovy

MWh

Administrativní budovy

771

2 463 615

Základní školy, mateřské školky

1 805

6 326 056

Vzdělávací a zábavná centra

4 079

7 727 877

Sociální zařízení

487

1 117 559

CELKEM

7 142

17 635 106

Spotřeba tepla z centrálních systémů zásobování teplem 2016

Typ budovy

GJ

Administrativní budovy

1 750

999 447

Základní školy, mateřské školky

12 333

7 585 165

Vzdělávací a zábavná centra

 

 

Sociální zařízení

5 982

3 339 031

CELKEM

20 065

11 923 643

Spotřeba studené vody 2016

Typ budovy

m3

Administrativní budovy

8 308

748 551

Základní školy, mateřské školky

36 570

3 231 774

Vzdělávací a zábavná centra

8 996

715 785

Sociální zařízení

 

 

CELKEM

53 874

4 696 110

Sebehodnocení +1

Stavební úpravy objektů vedou k úsporám energií

Hodnocení oponenta 0

 Proč není možné sledovat data v měsíční periodě ?

Od jakého data budou k dispozici přepočtena  na klimatický normál ?

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
  • Data jsou k dispozici v měsíční periodě v sw MEIS (internetová aplikace)
  • Tam, kde funkcionalita sw MEIS neumožňuje určitá data spočítat a vyhodnotit, jsou data dostupná v programu Excel, rovněž v měsíční periodě.

Energetické dokumenty (faktury, smlouvy, PENB, posudky, audity) sw MEIS neumožňuje archivovat. Jsou přístupné v souboru, který vede energetik města na PC., přes síť MÚ.

Sebehodnocení +1

Do budoucna je nezbytné pro lepší přehlednost, dostupnost, rychlost zpracování dat a dokumentů pořídit energetický sw, který by všechna energetická  data a dokumenty evidoval centrálně, byl přístupný i pro organizace města, občany.

Za neposkytnutí dat, či dokumentů v dané kvalitě a termínu je nutné zavést pro provozovatele budov restrikce. Není vhodné, aby energetická hodnocení nebyla úplná, či nebyla odevzdávána čas jen pro to, že si provozovatelé budov majetku města neplní své povinnosti.

Hodnocení oponenta +1

V systému přenosu dat od jednotlivých budov v majetku města do energetickému managementu existují rezervy, oproti jiným obcím (kde se to děje pouze na roční bázi) je však situace lepší. Do budoucna bude vhodné použít modernější software a tuto činnost automatizovat, jak je běžné v řadě větších firem s obdobnou spotřebou energie, jako má města.  

Není zřejmé, od jakého data jsou údaje o spotřebách archivovány, zda to je od doby schválení energetické politiky (2009) Od kdy jsou data přepočítána na klimatický normál? 

3.4 Udržitelná výstavba

(udržitelné stavebnictví)
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2019
Celkové hodnocení oblasti 3.4 Udržitelná výstavba
Sebehodnocení 0
Trend - stabilní

Veškerá nová výstavba je řešena v rámci Územního plánu a příslušných regulativů. Při renovaci budov jsou po konzultacích s energetickým manažerem preferovány postupy a opatření, které z energetického hlediska jsou pro město přínosné jak finančně, tak i z hlediska přínosu pro životní prostředí.

Hodnocení oponenta 0
Trend - stabilní

Oblast udržitelné výstavby/stavebnictví dlouhodobě spíše stagnuje. Město zvažuje při investiční výstavbě parametry spotřeby energie, avšak tento postup není nijak formalizován. Méně jsou zvažovány další parametry, jako např. materiálová účinnost či adaptace na změnu klimatu (vazba na otázku 3.3.3).

Oponenti jsou však toho názoru, že daná oblast je pro města velmi těžko uchopitelná, a proto by mělo být hodnocení řešeno formou doporučení, nikoliv konstatováním nedostatků.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Celkové hodnocení oblasti 3.4 Udržitelná výstavba
Sebehodnocení +1
Trend - stabilní

Veškerá nová výstavba je řešena v rámci Územního plánu a příslušných regulativů. Při renovaci budov jsou po konzultacích s energetickým manažerem preferovány postupy a opatření, které z energetického hlediska jdou nad úroveň závazných norem (ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov), tj. na úroveň až pasivních budov. V současné době je připravována žádost do programu EKOINOVACE (SFŽP) na výstavbu (rekonstrukci) objektu pro startovací bydlení v aktivním energetickém standardu (budova více energie vyrobí, než spotřebuje). Od roku 2014 je díky platnému Energetickému plánu města (EPM) přijat jeden ze základních principů EPM, dle kterého bude renovace budov probíhat v nejlepším možném energetickém standardu.

Hodnocení oponenta +1
Trend - stabilní

Pokud se podaří realizovat plánované projekty - zejména projekt první energeticky aktivní budovy v ČR, která bude obsahovat startovací byty, bude možné zvýšit hodnocení na velmi dobré i v této oblasti. Město spolupracuje se soukromými firmami zaměřenými na úspory, OZE a principy USV, snaží se o diseminaci a průkopnictví. 

Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 3.4 Udržitelná výstavba
Sebehodnocení 0

Stavební úpravy objektů vedou k úsporám energií

Hodnocení oponenta 0

uvažuje se o takovém předpisu? Město nechystá další renovace nebo novou výstavbu? 


 [VT1]Měli by tam napsat alespoň stručný komentář, nyní tam nemají nic. Ale v tom se příliš neliší od jiných měst.

Doporučujeme přinejmenším do budoucna promítnout kritéria udržitelné výstavby do rekonstrukcí/výstavby budov v majetku města, vytvořit na to odpovídající předpis. 

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 3.4 Udržitelná výstavba
Sebehodnocení -1

Město se žádným způsobem nezabývá principy udržitelného stavitelství, nesleduje původ stavebních hmot, jejich energetickou náročnost při výrobě, ani využívání recyklovatelných materiálů. Pozitivně je však třeba hodnotit zateplování objektů v majetku města, tzn. základních a mateřských škol, azylového domu, bytů v majetku města, apod. V současnosti se připravuje zateplení budovy Střediska sociálních služeb města Kopřivnice a dalších bytových domů.

Hodnocení oponenta 0

Situace je obdobná jako v jiných městech, i těch v rámci MA 21 – tj.  ne příliš uspokojivá) např. ve srovnání se soukromým sektorem). Městu přesto vykazuje některé pozitivní kroky, některé principy udržitelné výstavby jsou již uplatňovány. Existují předpoklady pro sledování indikátorů v oblasti 3.4.3. proto se domníváme, že sebehodnocení známkou „-1“ je příliš přísné.

Navrhujeme celkové hodnocení „0“ dobré. 

Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena Sebehodnocení municipality Hodnocení oponenta
3.4.1 Existuje předpis, kterým se město hlásí k principům udržitelného stavitelství a nastavuje obecné parametry pro novou výstavbu a rekonstrukce?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2019

Město Chrudim má zájem o svůj rozvoj a o realizaci nových staveb na svém území, proto budoucí investory neomezuje pravidly nad rámec platných právních předpisů. V tomto smyslu nejsou ve schválených regulačních plánech stanovena žádná pravidla. Certifikaci ponecháváme na dobrovolnosti každého z nich.

Veškerá nová výstavba je řešena v rámci Územního plánu a příslušných regulativů, avšak specifický předpis pro udržitelné stavitelství nemáme. Při renovaci budov jsou po konzultacích s energetickým manažerem preferovány postupy a opatření, které z energetického hlediska snižují spotřeby energií daného objektu (MŠ V. Nejedlého, MŠ U Stadionu, sportovní hala apod.)

  • 3.4.B Certifikované stavby ?
    0%
  • 3.4.A Vnitřní předpis, který nastavuje obecné parametry pro novou výstavu a rekonstrukce. ?
    Ne
Sebehodnocení 0
Trend - stabilní

nejsou ve schválených regulačních plánech stanovena žádná pravidla

Hodnocení oponenta 0
Trend - stabilní

Město nemá žádný předpis, který by stanovoval parametry pro novou výstavbu a rekonstrukce. Existuje standardní (byť ne formalizovaný) postup pro zvažování technických řešení z pohledu budoucí spotřeby energie – popis viz otázka 3.3.3.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018

Veškerá nová výstavba je řešena v rámci Územního plánu a příslušných regulativů, avšak specifický předpis pro udržitelné stavitelství doposud chybí. Nicméně  při renovaci budov jsou po konzultacích s energetickým manažerem preferovány postupy a opatření, které z energetického hlediska jdou nad úroveň závazných norem (ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov), tj. na úroveň nízkoenergetických až pasivních budov. V současné době je připravována i žádost do programu EKOINOVACE v rámci Národního porgramu životního prostředí na projekt PAVE - První aktivní veřejná budova v ČR.  U této stavby se předpokládá i pilotní certifikace v rámci města Litoměřice.

  • 3.4.B Certifikované stavby ?
    0 %
  • 3.4.A Vnitřní předpis, který nastavuje obecné parametry pro novou výstavu a rekonstrukce. ?
    NE
Sebehodnocení +1
Trend - stabilní

Principy udržitelného stavitelství jsou definovány v rámci Energetického plánu města.

Hodnocení oponenta +1
Trend - stabilní

Předpis není k dispozici, nicméně město se snaží principy udržitelného stavebnictví promítat do své investiční činnosti nad rámec stávajících zákonných požadavků. Vzhledem k situaci v jiných městech, která není příliš uspokojivá, lze souhlasit s hodnocení známkou +1. 

Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Město žádný takový předpis nemá.

  • 3.4.A Vnitřní předpis, který nastavuje obecné parametry pro novou výstavu a rekonstrukce. ?
    NE
  • 3.4.B Certifikované stavby ?
    0

 

 

 

 

Sebehodnocení 0

Uvažuje se o takovém předpisu? Město nechystá další renovace nebo novou výstavbu?

Bylo by vhodné  uvést alespoň stručný komentář. Doporučujeme přinejmenším do budoucna promítnout kritéria udržitelné výstavby do rekonstrukcí/výstavby budov v majetku města, vytvořit na to odpovídající předpis. 

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Město s ohledem na klesající početní stavy obyvatelstva a to především obyvatelstva ve střední a vyšší příjmové kategorii, které se snaží zajistit bydlení formou individuální bytové výstavby, neomezuje tyto stavebníky ani jiné investory pravidly nad rámec platných právních předpisů.

Město rovněž nemá nemá schválený vnitřní regulační předpis, kterým by řešil problematiku udržitelnosti při vlastní investiční činnosti. V současnosti jsou preferovány principy v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, ekonomické minimalizace výdajů na zajištění funkční správy majetku města s ohledem na nedostatek finančních zdrojů na straně municipalit vůbec.

Město nesleduje a ani nevyžaduje po dodavatelích staveb enviromnmentální původ stavebních hmot či jejich druhotná využitelnost. V současnosti se jedná o legislativou nedefinovaný administrativní proces, který je řešen na úrovni vědeckých a výzkumných ústavů na úrovni výzkumných záměrů. V městě Kopřivnici se preferuje konečná ekonomická výhodnost (viz interní směrnice o zadávání zakázek malého rozsahu či Zákon 134/2016 Sb.).

V současnosti se nesleduje původ stavebních hmot, jejich energetická náročnost při jejich výrobě ani využívání recyklovaných materiálů z oblastí stavebnictví. Zaroveň se systematicky nevyhodnocují další parametry projektovaných budov, kromě požadavků na dodržení platných norem a předpisů:

- řízení a organizace budovy

- varianty řízení energií v budově, jejich zdrojů, cen, dostupnosti, energetická soběstačnost budovy, snížení emisí CO2, zlepšení kvality uvnitř budovy z pohledu správy budovy

- náročnost vnitřního pohybu a dopravy po budově

- přístupnosti a potřebě médií (voda, plyn), zeminy, jiných zdrojů a surovin a použitých materiálů

- šetrné konstrukce budov, trvanlivost staveb

- použití surovin a druhotných materiálů šetrných k životnímu prostředí při stavbě, využití odpadních hmot, recyklátů ve stavebnictví

- druhotná využitelnost odpadů ze stavby, míra znečištění vyplývající z provozu budovy.

Za stávajícího personálního rozsahu investičních oddělení nelze z důvodu administrativní náročnosti investice vyhodnocovat záchovnou údržbu města racionálně. Město nemá nástroje ani metriku na sledování principů udržitelnosti u stavební činnosti na území města. Uváděné požadavky se v průběhu přípravy vyhodnocují empiricky.

U vybraných připravovaných staveb jsou individuální požadavky, které vedou k provozní energetické úspornosti stavby.

Dobře si vedeme v použití recyklovaného materiálu z místních a regionálních komunikací. V roce 2012 byl materiál z komunikace II/480 a ulice Dělnické poižit pro zpevňování krajnic na ulici K Očnímu, úpravě zpevněných ploch na sídlišti Sever. Rezervní uskladnění demontované žulové dlažby z dokončené rekonstrukce ul. Štramberská za účelem druhotného využití pro dláždění parkovacích ploch, předprostoru ZŠ Náměstí, autobusových zálivů – zadávací podmínky pro dodavatele stavby, požadavek na přechodné uskladnění.

  • 3.4.A Vnitřní předpis, který nastavuje obecné parametry pro novou výstavu a rekonstrukce. ?
  • 3.4.B Certifikované stavby ?

3.4.A - Vnitřní předpis, který nastavuje obecné parametry pro novou výstavu a rekonstrukce

Město nemá závazný předpis, který by řešil udržitelnost výstavby.

 

 

3.4.B - Podíl certifikovaných staveb, zelené certifikáty typu LEEDS, CZBtool apod.

Použití principu udržitelnosti, definované např. certifikací budovy typu LEED, BREEAM, SBTool CZ, DGNB je téměř nereálné. Mimo toho je certifikace na území ČR nesjednocená. Považujeme s ohledem na preferenci ekonomické stránky zakázek nastavené novým zněním Zákona o veřejných zakázkách (neumožňuje od dodavatelů vyžadovat žádné ISO normy - např. normu ISO 14001 – systém enviromentálního managementu), finanční situaci města a nejednotnost přístupů k udělování certifikace republice zaujmout k principům udržitelného stavebnictví prozatím rezervovaný přístup a to včetně obecného předpisu, postaveného na nejednotně definovaném přístupu k problematice obnovitelných zdrojů.

Zadávací podmínky u staveb řešících energetickou náročnost budov:

Např. zadávací podmínky a samotný projekt na přemístění LŠU:

  • Výměna všech okenních otvorů z recyklovatelných materiálů
  • použití zateplovacích hmot podkroví z recyklovatelných materiálů
  • systém rekuperace vzduchu
  • rozdělení otopných systémů do samostatně řiditelných okruhů
  • měřící systémy otopných těles aj.

Zajištění a použití recyklovaných hmot z komunikace I/58 na obnově místních cest – objednávka a fakturace na Slumeko s.r.o.

Požadavek na rezervní uskladnění demontované žulové dlažby z  rekonstrukce ul. Štramberská za účelem druhotného využití pro dláždění parkovacích ploch, předprostoru ZŠ Náměstí, autobusových zálivů – zadávací podmínky pro dodavatele stavby, požadavek na přechodné uskladnění.

Nepsaná dohoda o vzájemné pomoci při přípravě estetických úprav objektů mezi městským architektem a největším bytovým družstvem v Kopřivnici (OSBD Kopřivnice).

Sebehodnocení -2

Město není držitelem žádného z existujících certifikátů pro zelené budovy.

Město nemá nástroje ani metriku na sledování principů udržitelnosti u stavební činnosti na území města Kopřivnice.

Hodnocení oponenta -1

Město nemá vnitřní předpis k udržitelnému stavitelství, primárním kritériem při zadávání veřejných zakázek a investiční výstavby je cena. Není zřejmé, zda se o přijetí takového předpisu uvažuje. Pozitivní je promítnutí některých principů udržitelnosti do projektování budov a používání recyklovaného materiálu u místních a regionálních komunikací. Z hodnocení indikátoru 3.4.B vyplývá, že některé principy udržitelné výstavby jsou skutečně uplatňovány, i když nejsou zastřeženy mezinárodní a či národní certifikací, jak je tomu běžné u nové výstavby v soukromém sektoru. 

Vzhledem k nepříliš příznivé situaci v jiných městech ČR hodnotíme danou oblast vyšší známkou než město - 1

3.4.2 Za jakých podmínek bude možné indikátory v této oblasti sledovat na úrovni celého města?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2019

Sledování na úrovni celého města je náročnější. Data je možné získat od distributorů (ČEZ, RWE, atd.), zde však na základě osobních dopisů od starosty města. Bylo by dobré nastavit jednotný systém pro města, která by data využívala a dát toto zadání i jednotlivým distributorům.
V roce 2017 byl zpracován Akční plán udržitelné energetiky města Chrudim dle metodiky Paktu starostů a primátorů.

Sebehodnocení 0
Trend - stabilní

Sledování na úrovni celého města probíhá zpětně. Data jsou využívána i pro výpočet ekologické stopy města.

Hodnocení oponenta 0
Trend - stabilní

Možnost sledování indikátorů v oblasti udržitelné výstavby na úrovni celého města předpokládá vstřícnost a otevřenost soukromých firem, které těmito údaji disponují (např. distribuční společnosti) – což může být problematické.

V rámci Akčního plánu udržitelné energetiky města Chrudimi 2017 je možné sledovat data za sektory obecních budov, obytných budov, veřejného osvětlení, dopravy a terciérní sektor.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018

Sledování na úrovni celého města je náročnější. Data je možné získat od distributorů (ČEZ, RWE, atd.).
V roce 2017 začal být zpracováván Akčního plán udržitelné energetiky a ochrany klimatu (SECAP) dle metodiky Paktu starostů a primátorů pro město Litoměřice, který bude dokončen v r. 2018. Součástí SECAP je i metodika na sběr a sledování dat na úrovni celého města.

Sebehodnocení +1
Trend - stabilní

Sledování na úrovni celého města probíhá ex post.

Hodnocení oponenta 0
Trend - stabilní

Město podrobně sleduje indikátory v oblasti energetického managementu, avšak nikoliv v oblasti udržitelné výstavy. Tím se nijak neliší od situace v jiných městech.  Do budoucna lze uvažovat o sledování podobných indikátorů na úrovni celého města. Data pro daný indikátor existují v různých databázích, ale ne na jednom místě. Jejich vyhodnocení na úrovni města velikosti Litoměřice je však myslitelné. 

Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Údaje o spotřebě energií na území města Jihlavy jsou převzaty z územní energetické koncepce města Jihlavy z roku 2004 a její aktualizace z roku 2011.

Porovnání celkové spotřeby paliv na území města Jihlavy v letech 2009 a 2016

Rok

 

Celkem      

GJp/rok

2009

4 863 289

2016

7 195 334

Rozdíl

2 332 045

 

47,95 %

Porovnání spotřeb podle jednotlivých druhů paliva

Druh paliva

2009   GJp/rok

2016   GJp/rok

Rozdíl  GJp/rok

Rozdíl           %

Černé uhlí

466

529

+ 63

+ 13,56

Hnědé uhlí

27 009

14 918

- 12 091

- 44,77

Koks

4 708

0

- 4 708

- 100,00

Dřevo

522 103

2 799 392

+ 2 277 289

+ 436,18

Topné oleje

1 027

2 243

+ 1 216

+ 118,38

Zemní plyn bez CZT

2 003 607

1 980 607

- 23 000

- 1,15

NZ, OZ a odpady

6 140

10 868

+ 4 728

+ 77,01

LPG

1 029

2 351

+ 1 322

+ 128,45

CZT

365 160

263 593

- 101 567

- 27,81

Elektřina

1 932 040

2 120 832

+ 188 792

+ 9,77

K odpojování objektů od CZT v Jihlavě nedochází. Postupným zateplováním budov v Jihlavě se však neustále snižuje množství tepla, odebíraného ze systémů CZT, ačkoliv vytápěné plocha pomalu narůstá (viz tabulka v příloze).

 

Podle výše uvedených údajů se mezi lety 2001 až 2009, v souladu s cíly stanovenými v územní energetické koncepci, snížila celková spotřeba energií na území města Jihlavy, výrazně klesla spotřeba hnědého uhlí, koksu a topných olejů. 

Další vývoj spotřeby energií bude znám po další aktualizaci územní energetické koncepce města Jihlavy v roce 2017.

Sebehodnocení +1

Stavební úpravy objektů vedou k úsporám energií

snížení spotřeby tepla z CZT jedáno podílem úsporných opatření, nebo odpojováním od CZT?

jendá se o příliš stará data, než aby bylo možné hodnotit aktuální stav a vývoj, nutno vyčkat na aktualizaci ÚEK 

zákonná povinnost aktualizace ÚEK je každé 3-4 roky, aktualizace proběhla až v roce 2016? touto dobou již by tudíž měly být již její výsledky? V případě další aktualizace by bylo vhodné v ZD zpřesnit požadavky na výstupy ve smyslu získání podrobnějších  dat pro hodnocení v rámci MA 21.


Pokles celkové spotřeby energie o 8,3 % (2001–2009) je pozitivní, ale evropským i národním cílem je dosáhnout 30 % úspor do roku 2030, jak toho chce město dosáhnout?
Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Vzhledem k tomu, že město nemá dosud nestanoveny principy udržitelného stavebnictví, nelze na tuto otázku odpovědět.

Nebylo dosud stanoveno, nelze hodnotit.

Lze uvažovat o závadní principů udržitelného stavebnictví na majetek města a sledování podobných indikátorů na úrovni celého města. Data pro daný indikátor existují v různých databázích, ale ne na jednom místě. Jejich vyhodnocení na úrovni města velikosti Kopřivnice je však myslitelné.

Otázku nehodnotíme, stejně jako město. 

3.4.3 Lze odhadnout podíl (%) celkové podlahové obytné plochy, resp. plochy veřejných budov kde bylo realizováno zateplení a odhadnout odpovídající úspory energie (emisí)? (Např. na základě statistiky programů Zelená úsporám, PANEL apod., pro projekty realizované na území města.)
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2019

Potřebné údaje jsme dohledali v systému e-manažer, který využíváme v rámci systému energetického managementu. Prostřednictvím něho sledujeme spotřeby energie budov na majetku města. Nyní máme v systému 51 budov.

Díky snížení spotřeby energie (viz indikátor 3.3.B) lze dopočíst úsporu emisí COv r. 2018 oproti r. 2017 ve výši 42,802 t Co2.

spotřeby elektřina:

2017 - 1063,781 MWh,                                        2018 - 1027,189 MWh;

teplo 2017 -5333,8 MWh,                                    2018 - 4767,4 MWh

plyn 2017 - 727,060 MWh,                                  2018 634,833 MWh

voda 2017 - 21473 m3                                       2018 17 448 m3

 

Zateplené máme tři školské objekty, ale požadovaná % nedokážeme odhadnout. Tyto statistiky nesledujeme a nemáme k dispozici.

Sebehodnocení 0
Trend - stabilní

Údaje jsou dostupné díky sledování veškerých spotřeb energií budov v majetku města.

Hodnocení oponenta 0
Trend - stabilní

Díky kvalitně vedenému EnMS a monitoringu spotřeb energie a vody má město k dispozici údaje o příslušných úsporách a přepočteně i o úsporách emisí skleníkových plynů.

Oponenti by uvítali údaj o příslušném procentním podílu, je-li k dispozici. - Vysvětleno; data nejsou sledována tak, aby bylo možné poskytnout přišlušný údaj.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018

Tyto údaje jsou velmi dobře dohledatelné právě díky sledování veškerých spotřeb energie budov a majetku města pomocí softwaru energetického managementu e-manažer. Takto je sledováno a vyhodnocováno cca 50 objektů města.  Díky snížení spotřeby energie (viz indikátor 3.3.B) lze dopočíst úsporu emisí CO2 v r. 2017 oproti r. 2013 ve výši 1623 t/rok.

Sebehodnocení +2
Trend ↑ zlepšující se

Údaje jsou dostupné díky sledování veškerých spotřeb energie budov a majetku města.

Hodnocení oponenta +2
Trend ↑ zlepšující se

Město má díky systematickému energetickému managementu k dispozici velmi dobrá data o spotřebách energie i dosažených úsporách - jak energie, tak emisí skleníkových plynů. Lze souhlasit se sebehodnocením. 

Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Podlahovou plochu lze jen těžko odhadnout, protože alespoň částečné zateplení (výměna oken) bylo provedeno téměř v každé veřejné budově. Podíl podlahové plochy by se tak mohl blížit 90 i 95 procentům.

Vyčíslit lze pouze úsporná opatření, realizovaná podle energetických auditů.

Tento přehled nezahrnuje nájemní bytové domy a pronajímané nebytové prostory.

V objektech se spotřebou nad 700 GJ/rok v majetku města Jihlavy bylo v období 2002 - 2015 realizováno celkem 75 % úsporných opatření, doporučených v energetických auditech.

Celkové přínosy realizovaných opatření:

Úspora energie:                                                               21 800 GJ/rok

Snížení emisí CO2:                                                              1 200 t/rok

Úspora provozních nákladů:                                         9 400 000 Kč/rok

Celkové náklady na realizaci přibližně:                      205 000 000 Kč

Dotace z Operačního programu Životní prostředí:      109 000 000 Kč

 

V menších objektech se realizují většinou jen dílčí energeticky úsporná opatření v rámci oprav a snížení spotřeby energie se nevyčísluje. V zadání se pouze stanoví, že dotčená konstrukce musí po opravě splňovat doporučenou hodnotu součinitele prostupu tepla dle ČSN 73 0540 - 2 v platném znění.

 

Veřejné osvětlení v Jihlavě využívá především sodíkových výbojek 50 až 150 W. Výbojky s  výkonem  250 W se používají vyjímečně v dosluhujících svítidlech, vyšší výkony se vyskytují pouze v reflektorech pro nasvícení památkových objektů. 

Při výstavbě nových soustav nebo při rekonstrukcích stávajícího veřejného osvětlení se osazují úsporná svítidla LED, při důsledném plnění požadavků platných předpisů, zákonů a norem. V těchto případech se úspory nevyčíslují.

Úsporná opatření ve veřejném osvětlení realizovaná s dotací:

Výměnou 186 sodíkových svítidel 150 W v ulicích Žižkova a Havlíčkova za svítidla LED, bylo dosaženo úspory energie  104 MWh/rok a snížení emisí o 122 t CO2/rok. Celkové investiční náklady činily 3 528 828 Kč, z toho 1 367 235 Kč bylo uhrazeno dotací z programu EFEKT.

V příštích letech připravujeme výměnu svítidel v dalších ulicích.

Sebehodnocení +1

Stavební úpravy objektů vedou k úsporám energií

Hodnocení oponenta 0

Veřejné osvětlení spadá do kapitoly 3.3., jak jsme upozorňovali již loni; proč nejsou vyčíslovány úspory dosažené při výstavbě nových nebo dílčích renovací?Jak je kontrolováno plnění legislativy?

V případě využití dotací je povinnost doložit posudkem a to ex ante i ex post – je možno tyto posudky doložit jako podklad pro toto hodnocení?

Chápeme, že není možné seldovat vývoj u jiných budov, než u biudov v majektu města, pokud však město aktualizuje ÚEK, pak je nutno v rámci zadání tento požadavek vznést.

Není zřejmé, za jaké období bylo deklarovaných 75% opatření realizováno a jak bude dosaženo udržení tohoto trendu v dalších letech, zejména s ohledem na neexistenci systému energetického managementu. Hodnocení by mělo probíhat každoročně a trend zlepšování lze udržet pouze v případě dodatečných aktivit a opatření.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Podlahová plocha zateplených objektů v majetku města nebo jeho firem, které byly provedeny z dotací z OPŽP, činí 38 404 m2.

Plochu, kde byla provedena energetická opatření z prostředků města nebo z jiných dotačních titulů než je OPŽP, jsme dosud nespočítali. Energetická opatření z prostředků města jsou např.:

- zateplení bytových domů (z 912 bytů v majetku města je pouze 195 nezateplených), štítové stěny budovy MÚ

- zateplení budovy základní umělecké školy MIS Music nebo ubytovny

K energetickým opatřením financovaným z jiného operačního programu (zateplovaná plocha se nevykazovala) patří např.:

- Azylový dům nebo Mateřská škola Krátká, výměna oken v MŠ Mniší apod.

Pro rok 2018 má město schválenou dotaci na zateplení bytových domů s 95 byty.

Úspory energie nebyly dosud spočítány, nelze hodnotit.

Hodnocení oponenta 0

Na hodnotící otázku je odpovězeno uspokojivě. Město má (na rozdíl od některých jiných) k dispozici základní indikátor (podlahová plocha zateplených budov). Škoda, že není doplněna informace o dosažených energetických úsporách, neboť nepochybně v žádostech o dotace na tyto investiční aktivity byla předpokládaná úspora vyčíslena.

V kontextu znalosti situace v jiných městech navrhujeme hodnocení známkou „0“, tj. uspokojivá situace. 

...přehled aktuálních kompletních Auditů