Zajímá Vás, jak města porovnat z pohledu udržitelného rozvoje?
Podle jakých kritérií či oblastí?
Díky těmto Auditům udržitelného rozvoje naleznete odpovědi
na otázky...
Jak témata řeší různá města?
Jak vnímají své silné a slabé stránky a jak je vidí externí experti?
Jak měří aktuální stav a s jakými daty pracují?
Kde jsou excelentní výsledky a inspirace pro ostatní?
3 Udržitelná výroba a spotřeba |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
3.1 Udržitelná spotřeba města |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Celkové hodnocení oblasti 3.1 Udržitelná spotřeba města |
Sebehodnocení +1
Trend - stabilní
Litoměřice mají od roku 2012 zaveden pravidelný systém monitoringu spotřeby energie pro městské budovy a budovy příspěvkových organizací (celkem cca 50 objektů). Od roku 2014 je díky platnému Energetickému plánu města přijata teze, že renovace bude probíhat v nejlepším možném energetickém standardu (nízkoenergetický, pasivní, budovy s téměř nulovou spotřebou energie) s ohledem na ekonomické parametry a komplexnost opatření. Město od r. 2017 připravuje výstavbu 1. energeticky aktivní budovy v ČR. |
Hodnocení oponenta +1
Trend - stabilní
Město si dlouhodobě udržuje vysoký standard v oblasti USV. Je celostátním leaderem zejména s ohledem na energetický management na úrovni města, úspor energie, využívání obnovitelných zdrojů energie. Aktivně spolupracuje s dalšími městy a subjekty, jak v ČR, tak zahraničí. Iniciuje nové projekty, snaží se o inovativní řešení (chystaná první energeticky pasivní veřejnou budovu v ČR). Také v oblasti odpadů a udržitelné výstavby je situace nadprůměrná, adekvátní pokročilému udržitelnému městu, i když nedosahuje špičkové úrovně, jako v oblasti energetiky a využívání OZE. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Celkové hodnocení oblasti 3.1 Udržitelná spotřeba města |
Sebehodnocení +1
|
Hodnocení oponenta 0
Oblast USV stále skrývá nevyužitý potenciál, který by mohl přinést hmatatelné efekty včetně ekonomických úspor.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 3.1 Udržitelná spotřeba města |
Sebehodnocení +1
Zpracovaný vnitřní předpis má za cíl zlepšit ekonomiku výběrových řízení, celý proces je tedy lépe kontrolovatelný. |
není vyloučeno, že hodnocení bude po zodpovězení dotazů shodné se samohodnocení a to +1, zejména s ohledem na stav OH, nicméně aktuálně je hodnocení celého tématu s hodnotou 0 - uspokojivý stav |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 3.1 Udržitelná spotřeba města |
Sebehodnocení 0
V oblasti zatím k žádným změnám nedošlo, příslibem do budoucna je posouzení současného stavu a návrh opatření, kterou provedlo Sdružení ekologických poraden STEP. |
Hodnocení oponenta +1
Na základě níže uvedeného se domníváme, že sebehodnocení na úrovni „0“, tj. uspokojivé, je odpovídající, i když možná až příliš příkré. Město sice v žádné dílčí oblasti „Udržitelné spotřeby města“ nedosahuje výrazně nadprůměrných či excelentních výsledků, na druhou stranu si zachovává dobrý standard. Meziročně sice nedošlo k výraznému posunu, ale existují dobré předpoklady pro zlepšení např. pro oblast zeleného nakupování úřadu či energetického managementu. Proto lze uvažovat o celkovém hodnocení oblasti známkou „1“, to je „dobrá“. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu | Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena | Sebehodnocení municipality | Hodnocení oponenta | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
3.1.1 Má město schválený a používá vnitřní předpis upravující pravidla pro nakupování s kritérii energetické efektivnosti? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Zodpovědné nakupování Pro zboží nakupované v rámci projektů realizovaných se záměrem zvyšovat pozitivní dopad činností města na dlouhodobý udržitelný rozvoj města jsou preferovány nákupy zboží s pozitivním dopadem na životní prostředí (recyklovaný papír, certifikované zboží, atd). Do budoucna město zvažuje i vytvoření vnitřní směrnice pro udržitelné nakupování a důslednější systém monitoringu zboží s ekoznačkou, recyklovaného papíru, atd. Město nemá prozatím schválený vnitřní předpis upravující pravidla pro zodpovědné nakupování. Nákupy jsou v režii správního odboru, či přímo vedoucích, kde se také od r. 2014 zvyšuje povědomí o energetické náročnosti a dopadu na ŽP (kávovary v třídě A+, atd.). Spotřeba energie Město má od roku 2012 zaveden pravidelný systém monitoringu spotřeby energie pro městské budovy a budovy příspěvkových organizací (celkem cca 50 objektů) - více viz Oblast 3.3 - Hospodaření s energií. Tento monitoring je pro celkový obraz energetické náročnosti významnější a komplexnější, než podíl elektrospotřebičů v dané energetické třídě, poněvadž informace o energetické třídě, i když je významná, ještě plně nevypovídá o spotřebě energie a řádném užívání (stand-by režimy, nastavení útlumových režimů, atd.). Město v současné době nemá nastavený systém monitoringu energetických tříd elektrospotřebičů. Od roku 2014 je však díky platnému Energetickému plánu města přijata teze, že renovace bude probíhat v nejlepším možném energetickém standardu (nízkoenergetický, pasivní, budovy s téměř nulovou spotřebou energie) s ohledem na ekonomické parametry a komplexnost opatření, což se vztahuje při rekonstrukcích i na obměnu elektrospotřebičů. Osvěta Město Litoměřice dlouhodobě podporuje téma úspor energie, využití obnovitelných zdrojů a udržitelné spotřeby (více i Téma Globální odpovědnost v oblasti Fair Trade). Město Litoměřice je od roku 2014 aktivním a v ČR jako město zatím jediným členem evropského sdružení měst a obcí zaměřených na udržitelnou energetiku - Energy Cities , aktivně je od roku 2015 partnerem ve 3 evropských projektech zaměřených na udržitelnou energetiku podpořených z programu HORIZON 2020, jedná se o projekty ProgRESsHEAT, INNOVATE, STARDUST. V roce 2017 proběhla v Litoměřicích již III. mezinárodní konference zaměřená na udržitelnou energetiku. Město založilo společně se statutárními městy Brno a Hradec Králové "Sdružení energetických manažerů měst a obcí" - na r.2018 -2019 je připraven společný projekt s Energy Cities. Dále se energetický manažer města v letch 2015-2017 účastnil jako přednášející cca 10 národních, či mezinárodních konferencí, seminářů s tématem udržitelné energetiky. Např.: U-ŽÍT 2015 - šetrná doprava a energetika: http://zdravemesto.litomerice.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=717:uit-litomice-4-9-2015&catid=89:akce-2015&Itemid=129 U-ŽÍT 2017 - doprava, energetika: http://zdravemesto.litomerice.cz/index.php?option=com_phocagallery&view=category&id=162:uit-2-6-2017&Itemid=59 Mezinárodní konference - ENERGIE, DOPRAVA A INOVACE (PRO) MĚSTA 21. STOLETÍ 2017: http://zdravemesto.litomerice.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1028&Itemid=134 Nebojte se energie 2017: https://komplan.litomerice.cz/aktuality/6466-nebojte-se-energie-a-prijdte-se-poradit |
Hodnota indikátoru 3.1.C: 2012 - 0,20 % Město preferuje nákupy zboží s pozitivním dopadem na životní prostředí, nemá však prozatím schválený oficiální vnitřní předpis. Hodnota indikátoru 3.1.D: Město má zaveden pravidelný systém monitoringu spotřeby energie pro městské budovy a budovy příspěvkových organizací, nemá však prozatím nastavený systém monitoringu energetických tříd elektrospotřebičů. Hodnota indikátoru 3.1.E: ANO, nicméně není povinností. |
Sebehodnocení +1
Trend - stabilní
Město preferuje nákupy zboží s pozitivním dopadem na životní prostředí, má zaveden pravidelný systém monitoringu spotřeby energie pro městské budovy a budovy příspěvkových organizací, dlouhodobě podporuje téma udržitelné spotřeby v rámci osvětových akcí. |
Hodnocení oponenta +1
Trend - stabilní
Městu není lhostejný jeho dopad na ŽP, zejména v oblasti energetiky jsou kritéria dobře zohledněna. Existuje prostor pro zlepšení ve využívání recyklovaného papíru a hlubší promítnutí principů USV do nakupování úřadu. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Město Chrudim má od roku 2009 certifikován systém EMAS. Zavedením systému EMAS na úřadě město Chrudim jasně deklaruje svůj postoj k problematice ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje a svou odpovědnost za stav životního prostředí ve městě. Součástí systému je Příručka EMAS, ve které jsou řešena i pravidla nakupování.V rámci nakupování zboží s ekoznačkou jsou nakupovány především ekologicky šetrné čisticí prostředky (EMAS). Většina zboží je pak nakupována s ohledem na principy UR. Environmentální prohlášení a další informace k systému pro veřejnost jsou zveřejněno na internetových stránkách města pod odkazem: http://www.chrudim.eu/zdrave-mesto/emas.html Město s partnery v průběhu roku připravuje osvětové akce a kampaně, které se nějakým způsobem dotýkají tématu udržitelné spotřeby - Den Země - Den bez aut, Evropský týden mobility, - Den s Technickými službami. Všechny informace k těmto kampaním lze nalézt na stránkách města pod odkazem: http://www.chrudim.eu/zdrave-mesto/akce-a-osvetove-kampane.html
Všechny MŠ, 2 ZŠ, Centrum sociálních služeb, Technické služby, Sportovní areály města Chrudim a Městské lesy mají provedeno environmentální přezkoumání a zpracována Environmentální prohlášení. Lze říci, že mají zavedený systém EMAS, v jejich případě však nedošlo k ověření systému akreditovanou osobou a to zejména kvůli jeho finanční náročnosti. Cílem zavedení systému EMAS na výše zmiňovaných organizací bylo dovést tyto organizace k ekologickému chování a jednání. Byl zpracován pasport veřejného osvětlení. Bylo provedeno energetické štítkování budov na objektech v majetku města (budovy mateřských a základních škol, divadlo, sportoviště, bytové domy atd.). Všechy tyto objekty byly opatřeny energetickými štítky. Město Chrudim je od roku 2014 Fair tradovým městem. http://www.chrudim.eu/zdrave-mesto/fair-trade-v-chrudimi.html |
Hodnota indikátoru 3.1.1.: Hodnota indikátoru 3.1.2.: rok 2015: 21% Hodnota indikátoru 3.1.3.: 2012 - 2,14% 2013 - 1,7% 2014 - 1,12% Hodnota indikátoru 3.1.4.: 2015: 100% byly koupeny 2 lednic v třídě A+, 64 ks úsporných žárovek a 89 ks zářivek Hodnota indikátoru 3.1.5.: Biojarmark 2015: 4 Evropský týden mobility a Evropský den bez aut Hodnota indikátoru 3.1.6.: rok 2015: 41 %
|
Sebehodnocení +1
Zavedený systém EMAS stanovuje pravidla pro nakupování v souladu s principy UR. Celkově spotřeba papíru v rámci MěÚ klesá. Klesá ale i podíl recyklovaného papíru. Jedním z důvodů je to, že byly nakoupeny siťové tiskárny se scanery, ve kterých nelze používat recyklovaný papír. Dle možností jsou nové elektrospotřebiče nakupovány podle energetických štítků. V průběhu roku pořádáme pravidelně 4 osvětové akce, které v sobě zahrnují problematiku udržitelné spotřeby. Snažíme se dbát o jejich kvalitu. Zvýšil se podíl zboží s ekoznačkou, které je nakupováno. Praktiky všechny čistící prostředky, papírové ubousky a toaletní papír, které jsou nakupovány, jsou s ekoznačkou. |
Hodnocení oponenta +1
+ Akce
+ EMAS a jeho "rozšíření" do služeb města
+ Indikátory
EMAS funguje dobře, environmentální prohlášení důležitým zdrojem informací. Vývoj indikátorů EMAS:
• Pozitivní (ekologická stopa MěÚ, spotřeba energie budov majetku MěÚ – doporučujeme normalizovat data podle „degree days“ ) – v rámci ISO 50001, tudíž i v rámci hodnocení toto funguje, ale doporučení se týkalo přepočítání hodnot v prohlášení EMAS, kde jsou spotřeby pouze absolutní (nevypovídající)
• Mírný nárůst - ES města jako celku, uhlíková stopa města, spotřeba vody v MěÚ
• Stagnace – spotřeba papíru – bylo vysvětleno, že může být způsobeno nárůstem počtu klientů úřadu
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Město postupuje podle opatření primátora 3E, dle kterého probíhají nákupy komodit. Město se řídí vnitřním předpisem upravujícím zadávání veřejných zakázek. |
Recyklovaný papír není nakupován, protože jeho používání se ukázalo jako neekonomické a neekoloigické ve vztahu k životnosti tiskáren. Je však používán například při tvorbě propagačních materiálů města. |
Sebehodnocení 0
Město se v rámci své činnosti snaží o ekonomické i ekologické hospodaření s financemi i energií, i když tyto činnosti nejsou sledovány či důsledně upravovány vnitřními předpisy. |
Hodnocení oponenta 0
Otázkou zůstává, zda předpis pro nakupování obsahuje požadavky na kritéria úsporného provozu (například energetickou třídu spotřebičů které jsou pro úřad a PO nakupovány. Doporučuji alespoň u vybraných položek vyzkoušet nastavení těchto kritérií. Přitom je stále možná používat nejnižší nabídkovou cenu. Dále není zřejmé, zda opatření 3E je to samé jako metodika 3E pro veřejné zakázky (viz MMR 2009). Předpis není přiložen ani veřejně dostupný Zvážit do budoucna schválení vnitřního předpisu upravující „zelené nakupování“. Zavést alespoň jeden viditelný krok v oblasti udržitelné spotřeby (např. recyklovaný papír, který dnes splňuje všechny požadavky na bezpečný provoz tiskáren a kopírek) či spotřebiče s vysokou energetickou účinností. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Nákupy materiálu, vybavení a služeb se řídí vnitřnitroorganizační směrnicí O zadávání veřejných zakázek malého rozsahu a zveřejňování informací o městem Kopřivnice zadaných veřejných zakázkách. Tento předpis řeší prioritně finanční stránků nákupů s důrazem na „čistotu“ postupů spojených s výběrem dodavatele. Výběrová řízení a jejich výsledky jsou zvěřejňována na stránkách města (od 4/2011) Rozdělením rozpočtu do správy jednotlivých útvarů úřadů jsou předány kompetence k hospodaření s těmito prostředky, které bývá dvakrát ročně konfrontováno v rámci rozboru hospodaření. Přesná pravidla pro jednotlivé úkony nákupu s ohledem na udržitelný rozvoj stanoveny nejsou a řídí se obecnými pravidly pro hospodaření se svěřenými prostředky. V roce 2016 provedlo Sdružení ekologických poraden STEP ve spolupráci s městem Analýzu a návrh opatření environmentálně šetrného provozu MÚ Kopřivnice. Materiál kromě analýzy současného stavu navrhuje doporučení, např. k zavedení ekologických nákupů a environmentálně řízených veřejných zakázek, nákupu papíru, kancelářských potřeb, nábytku a ostatních věcí. Od počátku roku 2017 dochází k postupnému zavádění některých navrhovaných opatření. Např. byl zkušebné zakoupen jeden vermikompostér pro využívání bioodpadu. Po zvládnutí procesu kompostování budou pořízeny vermikompostéry i do dalších podlaží budovy MÚ. Máme v úmyslu to znovu zkusit s recyklovaným kancelářským papírem, testuje se bělost, způsob bělení, gramáže, prašnosti (kvůli zařízením) aj. Město podalo v roce 2016 žádost o dotaci na nákup služebního vozidla s pohonem CNG. |
3.1.A - Vnitřní předpis upravující udržitelné nakupování Směrnice O veřejných zakázek malého rozsahu a zveřejňování informací, směrnice prioritně určuje postupy nákupů dodávek a služeb v souladu s rovným postavením na trhu.
3.1.B - Podíl zboží s ekoznačkou Nesledováno.
3.1.C – Podíl recyklovaného papíru na celém úřadu před několika lety byl papír nakoupen, ale o jeho využívání nebyl zájem, proto není kupován
3.1.D - Podíl elektrospotřebičů v energetické třídě A, A+, A++ Elektrické spotřebiče se kupují v menším množství, avšak s důrazem na ekonomičnost provozu (tedy min. v energetické třídě A). Evidence takto zakoupených zařízení zatím není. Stará elektrická zařízení se hromadně nelikvidují, avšak při nákupu nových se zaměřujeme na energetickou třídu, údaj o tom jje nově evidován v kartě elektrospotřebiče.
3.1.E - Podíl spotřebního zboží a DHM s pozitivním vlivem na UR - nejsou sledovány nákupy zboží s pozitivním vlivem na UR, ekoznačkou. |
Sebehodnocení 0
Ve srovnání s předchozím obdobím, kdy město udržitelnost v této oblasti nijak neřešilo, zdá se, že přichází lepší časy. Zavedení opatření doporučených v analýze šetrného provozu MÚ však nebudou snadná, ani okamžitá. |
Hodnocení oponenta 0
Vnitřní předpis není k dispozici, pozitivní skutečnost ovšem je, že v roce 2016 zadalo město odborné organizaci STEP zpracování studie „Analýzu a návrh opatření environmentálně šetrného provozu MÚ Kopřivnice.“ Od počátku roku 2017 dochází k postupnému zavádění některých navrhovaných opatření. Doporučujeme proto tuto studie doložit do příloh Auditu. Podle vyjádření jsou hlavním kritériem při zadávání veřejných zakázek rovné podmínky na trhu a cena. Doporučujeme do budoucna zohlednit rovněž environmentální kritéria (zákon to umožňuje). Používání recyklovaného papíru by pro město s pokročilou MA 21 mělo být samozřejmostí, pokud o něj při prvním pokusu o zavedení nebyl zájem, doporučujeme osvětovou činnost „dovnitř úřadu“. Moderní zařízení od renomovaných dodavatelů nemají s používáním recyklovaného papíru žádný problém. Rovněž zvážit převedení alespoň části papírové agendy do elektronické podoby (koncept „smart office“ či „e-office“ s minimalizací potřeby tisku). Celkově souhlasíme se sebehodnocením na úrovni „uspokojivá situace“, tj. „0“. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
3.2 Odpadové hospodářství (OH) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Celkové hodnocení oblasti 3.2 Odpadové hospodářství (OH) |
Sebehodnocení +2
Trend ↑ zlepšující se
Došlo k zvýšení podílu vytříděného odpadu na obyvatele (v roce 2017 nárůst o 91 % oproti roku 2014). Dále došlo k navýšení počtu složek separovaného odpadu, kdy od roku 2014 je separováno 29 složek odpadu. |
Hodnocení oponenta +1
Trend ↑ zlepšující se
Celkově lze konstatovat zlepšení v oblasti odpadového hospodářství. proběhla široká diskuse na dané téma při kontrole na místě. Přestože neklesá množství směsného komunálního odpadu, je zřejmá snaha města o aktivní a moderní přístup (např. implementace principů oběhového hospodářství na stavební odpad), plán na vybudování termicko-mechanické třídičky, zkracování vzdálenosti ke kontejnerovým stáním, mapa na internetu, pestré formy možnosti sběru BRKO ad.) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Celkové hodnocení oblasti 3.2 Odpadové hospodářství (OH) |
Sebehodnocení +1
|
Hodnocení oponenta 0
Pro další rozvoj této oblasti doporučujeme využít koncept oběhového hospodářství (ve spolupráci se soukromým a občanským sektorem).
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 3.2 Odpadové hospodářství (OH) |
Sebehodnocení +1
+1 pozitivní vývoj Množství netříděného SKO na obyvatele klesá +1 pozitivní vývoj Počet tříděných složek odpadu se zvyšuje, zlepšují se i možnosti jejich odkládání, což má za následek zvýšení míry třídění +1 pozitivní vývoj Zvýšení množství separovaného odpadu na obyvatele
|
Hodnocení oponenta +1
vykazované množství separovaného odpadu je výrazně nad průměrem ČR, a současně podíl netříděného SKO je hluboce pod průměrem ČR; nejsou data zkreslena nějakým faktorem? Trend nezbytně nesměřuje k nutnosti vystavět v Jihlavě vysokokapacitní spalovnu odpadu, jak je plánováno. TO by nemotivovalo k dalším opatřením na snižování produkce odpadu, právě naopak, odpad by se vozil ze širokého okolí, narostla by dopravní zátěž.
. V každém případě je zřejmě úroveň separace odpadu, včetně BRO výjimečná v rámci hodnocených měst. Současně je podíl netříděného SKO hluboce pod průměrem ČR a zhruba třetinový než například v Praze. To je pozitivní (za předpokladu že odpad nekončí jinde, než má, např. na nelegálních skládkách či v domovních kotlích). Stejně tak je pozitivní klesající trend produkce SKO. Pokud jde o významnou složku SKO – BRKO – je patrná snaha města občanům vyjít vstříc ohledně možnosti jeho separace. Týká se však především obyvatel rodinných domků, u obyvatel bytové a sídlištní zástavby je to složitější. Celkově lze v oblasti 3.2 souhlasit se sebehodnocením, důležité bude udržet nadprůměrné hodnoty třídění a nízkou produkci SKO do budoucna. Město by proto mělo sledovat moderní trendy v dané oblasti, jako je oběhové hospodářství, prodej potravin bez obalů či snahu o snížení množství potravinového odpadu - „food waste |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 3.2 Odpadové hospodářství (OH) |
Sebehodnocení +2
Velmi dobré výsledky v oblasti nakládání s odpady byly potvrzeny umístěním města v soutěži "O keramickou popelnici" za rok 2016 na 5. místě v kategorii měst nad 15 tis. obyvatel. Město dokončilo v letošním roce nový plán odpadového hospodářství pro období 2017 až 2022, který navrhuje zejména další zvyšování podílu tříditelných složek z komunálního odpadu. |
Hodnocení oponenta +1
Vzhledem k níže uvedenému se domníváme, že adekvátní hodnocení situace v oblasti odpadového hospodářství je „dobré“, nikoliv však „velmi dobré“. Kopřivnici se daří velmi dobře plnit zákonná opatření v oblasti OH, nabízí občanům zlepšující se možnosti k třídění, snaží se o jejich motivaci. Neaplikuje však některé moderní přístupy k předcházení vzniku odpadu, které už pomalu pronikají do pokročilých českých a moravských obcí a jsou běžné na západ od našich hranic. Teprve tyto metody (zejména finančně – motivační, ale i „smart“ řešení) vedou k potřebnému snížení produkce směsného komunální odpadu končícího na skládkách a zvýšení oběhu cenných surovin. Doporučujeme proto zvážit do budoucna další kroky k snižování produkce odpadů a prevenci jejich vzniku – využívání smart řešení, využití potravinového odpadu, podpora oběhové hospodářství „přeměna odpadů na zdroje“, upcycling atp. alespoň v pilotní formě. Navázat spolupráci s organizacemi a firmami, které tyto principy prosazují. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu | Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena | Sebehodnocení municipality | Hodnocení oponenta | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
3.2.1 Jaké další složky komunálního odpadu kromě základních (papír, plast, sklo, nápojový karton) sbíráte odděleně do kontejnerů (např. BRKO, textil, kovy, kuchyňský odpad)? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Separované složky odpadů Jsou separovány motorové, převodové a mazací oleje; obaly obsahující zbytky nebezpečných látek, absorpční činidla, filtrační materiály, pneumatiky, olejové filtry, brzdové kapaliny, laboratorní chemikálie, cihly, směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků, železo a ocel, stavební materiály obsahující azbest, směsné stavební a demoliční odpad, textilní materiály, rozpouštědla, kyseliny, pesticidy, zářivky a jiný odpad obsahující rtuť, jedlý olej a tuk, barvy, tiskařské barvy, lepidla, léčiva, baterie a akumulátory, BRKO, více viz indikátor 3.2.C. Oproti roku 2013 došlo k navýšení počtu tříděných složek ze 17 na 29. |
Hodnota indikátoru 3.2.B: r. 2012 - 17 Hodnota indikátoru 3.2.C: r. 2012 - 46,34 kg/obyv. |
Sebehodnocení +2
Trend ↑ zlepšující se
Ve sledovaném období došlo k významnému posunu v oblasti nakládání s odpady, kdy město motivuje občany především tím, že pokud separují do určité míry, nebude se zvyšovat poplatek za odpad na hlavu, což se také následně dodržuje. Po zprovoznění sběrného dvoru v roce 2014 došlo k zvýšení podílu vytříděného odpadu na obyvatele (v roce 2017 nárůst o 91 % oproti roku 2014), které je podporováno kampaněmi na podporu separace a zvýšením počtu kontejnerů na separaci. Dále došlo k navýšení počtu složek separovaného odpadu, kdy od roku 2014 je separováno 29 složek odpadu. |
Hodnocení oponenta +1
Trend ↑ zlepšující se
Jednoznačně se zvyšuje podíl vytříděného odpadu a množství druhů tříděných složek. Odbor ŽP je aktivním hráčem a snaží se o další inovativní kroky (chipy na popelnicích, principy oběhového hospodářství, mechanicko-termická třídička v jednání, kontejnery na jedlé tuky, potravinové banky ve spolupráci s Charitou, opětovné využití oblečení, soutěže ad.) Město dosahuje velmi dobrých výsledků, nikoliv však celorepublikově vynikajících) zejména s ohledem na množství zbytkového komunálního opadu). Proto navrhuji hodnocení známkou 1. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Systém nakládání s odpady upravuje obecně závazná vyhláška města Chrudim o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jeho katastrálním území včetně systému nakládání se stavebním odpadem (dále jen „systém“). Nakládání s odpady řeší také Plán odpadového hospodářství města, který byl zpracován v roce 2015 apolečností ISES s.r.o.. Zpracování POH bylo financováno z projektu "Místní agendou 21 a strategickým řízením k naplňování proncipů udržitelného rozvoje a zvyšování kvality života obyvatel v Chrudimi", finanční prostředky jsou poskytnuty z Programu švýcarsko-české spolupráce. POH byl schválen Zastupitelstvem města dne 25.1.2016. Indikátory a cíle, které jsou v něm uvedeny budou každoročně vyhodnocovány a zpráva o vyhodnocení bude předkládána Radě města. POH je v příloze tohoto auditu. Po městě je rozmístěno na 368 kontejnerů seskupených do 110 separačních hnízd. Odpady jsou tříděny plošně prostřednictvím separačních hnízd s kontejnery na recyklovatelné složky KO, dále ve sběrném dvoře města a ve sběrných surovinách, zařazených do systému města. Třídí se tyto složky: plasty, papír, sklo, nápojový kartón, kovy (SD, sběrny), biologicky rozložitelný odpad (pouze SD), nebezpečné složky komunálního odpadu (oleje, znečištěné obaly, absorpční činidla, filtry, chemikálie, detergenty, léky atd.), objemný odpad, textil a jedlé oleje z domácností. Ve sběrném dvoře města mohou občané ukládat veškeré složky komunálních odpadů, zejména sem odevzdávají objemné odpady, stavební suť, biologicky rozložitelný odpad, recyklovatelný odpad, v neposlední řadě nebezpečné odpady. Město Chrudim je zapojeno do systémů zpětného odběru elektrozařízení ASEKOL, EKOLAMP a ELEKTROWIN, občané mohou ve sběrném dvoře zdarma odložit nefunkční elektrospotřebiče z domácností, včetně drobné elektroniky, zářivek a baterií. Množství takto vytříděných elektrospotřebičů každoročně roste. Ve městě je rozmístěno 15 kontejnerů na použitý textil, které provozuje společnost TextilEco a.s.. V roce 2015 bylo v těchto kontejnerech vytříděno 63,013 t textilu. V současnosti probíhají jednání se dvěma organizacemi ve věci spolupráce při třídění a využití textilu buď formou kontejnerů rozmístěných ve městě, nebo formou umístění velkoobjemového kontejneru na tříděný textil do areálu SD. V současnosti je textil na SD sice tříděn, ale likvidován na skládce. V současné době probíhají jednání o rozmístění kontejnerů na třídění olejů z domácností, jsou vytipována místa, kde budou kontejnery umístěny. Od jara roku 2016 jsou na veřejných prostranstvích ve městě umístěny kontejnery na třídění použitého jedlého oleje z domácností - celkem 7 ks s cílem umožnit veřejnosti nevylévat tyto odpady do kanalizace. Na jaře 2016 byl zahájen svoz biologických odpadů ze zahrádkářských kolonií. Svoz je prováděn o sobotách v předem ohlášených termínech a pod dozorem pracovníků Technických služeb Chrudim 2000 spol. s r.o.. V roce 2015 byl zpracován projekt rozšíření Sběrného dvora v ulici Obce Ležáků, bude požádáno o dotaci a roce 2016 by měl být projekt realizován. V přípravě je také projekt nového sběrného dvora a překládací stanice odpadů. Bude umístěn v areálu průmyslové zóny Chrudim - Západ. příloha - STUDIE Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky ve městě Chrudim ANALYTICKÁ ČÁST + NÁVRHOVÁ ČÁST příloha - POH města Chrudim Příloha: prilohy_3.2.1.zip |
Hodnota indikátoru 3.2.2.: 7 základních recyklovatelných složek KO (plasty, papír, sklo, nápojový kartón, kovy, textil) a dále ve Sběrném dvoře biologicky rozložitelný odpad (využití v kompostárně sousedního města), nebezpečné odpady (uváděno celkově jako jedna složka). Hodnota indikátoru 3.2.3.: rok 2011: 186,9 kg/obyv. rok 2014: 181,5 kg/obyv Hodnota indikátoru 3.2.4.: Z vytříděných odpadů tvořily po zaokrouhlení kovy 46,1 %, papír 24,5 %, plasty 7,1 %, sklo 7,7 %, kompozitní obaly 0,1 %, BRKO 11,3ˇ%, textil 2,2 %, nebezpečné odpady 0,7 %, pneu 0,3 %.
|
Sebehodnocení 0
Množství netříděného směsného KO (č. 200301 dle Katalogu odpadů) v roce 2014 se oproti roku 2011 mírně snížilo. Od roku 2011 množství SKO stále mírně klesá. Celkově bylo v roce 2014 vytříděno 175,19 kg/obyv., bez započtení kovů ze sběren 95,7 kg/obyv., což představuje oproti roku 2011 (resp. 2012) zvýšení (144,87 kg/obyv.; 83,3 kg/obyv.). Kladně se projevilo zavedení třídění textilu a navýšení vytříděného množství papíru a BRKO, naopak u skla je zaznamenáván pokles množství. Bez kovů vytříděných prostřednictvím sběren tvořily kovy Procentuální složení vytříděných odpadů se výrazně neliší od stavu roku 2012, i když jednotlivé položky mírně kolísají. Více se procentuálně vytřídí papíru, plastů, BRKO, méně např. skla. Jako nová položka se započítává textil. |
Hodnocení oponenta 0
BRKO město řeší, občané budou mít kompostéry, postupně se mění skladba vytříděného odpadu (zařazení textilu a olejů). Třídění je na srovnatelné úrovni s dalšími městy, další zlepšení naráží na ekonomickou stránku a legislativu (např. „chytré popelnice“). Oběhové hospodářství město zatím neřeší, navázání na podniky příliš není, neexistuje spolupráce se zemědělskými podniky.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Je nutné rozdělit odpad z úřadu a odpad od obyvatel. Na úřadě třídíme: Papír, plasty, sklo, biologicky rozložitelný odpad, nebezpečný odpad, objemný odpad, kovy (železo, hliník,…), dřevo, za jednotlivé odbory pak další specifické druhy odpadu. Vše je řešeno vnitřní směrnicí. Město má zaveden systém nádobového sběru papíru, plastu (směsný plast včetně nápojových kartonů je dotřiďovaný na třídící lince), bílé sklo a barevné sklo. Množství sebraného separovaného odpadu ve svozové oblasti Jihlavy rovněž pořád roste. http://jihlavsky.denik.cz/zpravy_region/vytridili-skoro-o-ctyricet-procent-odpadu-vice-20170126.html V rámci předcházení vzniku odpadů mají obyvatelé možnost nádobového sběru textilu (17 malých a 3 velké kontejnery + místo, kam se dá textil odevzdávat přímo), červené kontejnery na zpětný odběr elektrozařízení (celkem 22 ks). Kontejnery na textil jsou rovněž umístěny na všech třech sběrných dvorech. Množství vytříděných složek meziročně výrazně narůstá (viz příloha) úměrně poklesu produkce SKO na obyvatele. Viz příloha. Pokud mají obyvatelé Jihlavy zájem, mohou si na radnici zakoupit dotovaný kompostér a kompostováním na vlastním pozemku předcházet vzniku odpadů. Dále pak jsou obyvatelům k dispozici tři sběrné dvory, kde lze bezplatně 6 dnů v týdnu odevzdat kromě využitelných složek (papír, plast, sklo) objemný odpad, nebezpečné odpady, kovy, biologicky rozložitelný odpad, jedlý olej a tuk, textil i další odpady. Všechny sběrné dvory fungují jako místo zpětného odběru a elektrozařízení. Nad rámec povinností určených zákonem obcím, odebíráme na sběrných dvorech také vysloužilé pneumatiky. Nárůst využívání sběrných dvorů po zavedení motivačního programu je evidentní: http://www.jihlava.cz/jihlavaci-vyzivaji-sberne-dvory-jak-nikdy-v-minulosti/d-510760 Nádobový sběr biologicky rozložitelného odpadu je zaveden ve dvou příměstských částech od roku 2014 (pilotní projekt Pávov a Zborná) a od roku 2015 v části města Slunce, kde je nádobový sběr bioodpadu realizován jako pilotní projekt ve všech typech zástavby do nádob s objemem 1100l. Od 1. 3. 2016 byl zahájen plošný svoz biologicky rozložitelného odpadu rostlinného původu. Majitelé rodinných domů si mohou požádat o přidělení nádoby o objemu 240 l nebo 120 l (tzv. kompostejneru), které se vyváží 1x za 14 dní během sezóny a v období prosinec – únor ve frekvenci svozu 1x měsíčně. K 31. 12. 2016 bylo rozmístěno 1926 nádob. Současně byly rozmístěny veřejně přístupné kontejneru na objemu 1100 l na kontejnerová stání s kontejnery na separovaný odpad. Tyto kontejnery se vyvážejí v sezóně ve frekvenci 1x týdně a v období prosinec – únor 1x za 14 dní. Rozmístěno bylo celkem 255 kontejnerů. Dle potřeb a možností rozpočtu jsou 1 – 2 ročně provozovány mobilní svozy biologicky rozložitelného odpadu, příp. ostatních složek odpadu. Větší množství biologicky rozložitelného odpadu mohou obyvatelé odevzdat i na kompostárně v Henčově. Všechny informace o odpadech pro obyvatele, podnikatele i další subjekty lze najít na jednom místě zde:http://jihlava.cz/odpady/
|
Hodnota indikátoru: r. 2016 – 7 (více viz příloha č. 1)
Hodnota indikátoru: r. 2016 – 7230 SKO/t (více viz příloha č. 1)
|
Sebehodnocení +1
Separace odpadu v průběhu let narůstá, úměrně tomu klesá množství SKO. |
Hodnocení oponenta +1
hodnoty indikátorů jsou poněkud nepřehledné - nelogická jednotka. Nicméně lze vyčíst z přílohy. Pozitivní je vývoj indikátorů.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Kromě sběru základních komodit (papír, plast, sklo, nápojový karton) byl v roce 2008 zaveden systém sběru biologicky rozložitelných odpadů (BRKO) ze zahrad prostřednictvím velkoobjemových kontejnerů o objemu 7 m3 .Od r. 2013 je tento odpad na území Kopřivnice sbírán prostřednictvím kompostejnerů přímo od rodinných domů. V místních částech je zatím sběr a svoz BRKO zajišťován prostřednictvím velkoobjemových kontejnerů. Sběr probíhá od dubna do poloviny listopadu 1x za 3 týdny. V roce 2016 byla podána žádost o dotaci na pořízení kompostejnerů i do místních částí. Biologický odpad je možno odevzdávat i na kompostárně, která je společným vlastnictvím měst Kopřivnice a Příbor. V současnosti máme celkem 820 ks kompostejnerů. V roce 2012 bylo v rámci projektu Živá Kopřivnice dotovaného z Revolvingu MŽP pořízeno 102 ks kompostérů. V roce 2013 byl tento počet v rámci projektu „Podpora domácího kompostování pořízením kompostérů pro občany Kopřivnice“, spolufinancovaného z OPŽP a SFŽP, rozšířen o dalších 420 ks kompostérů o objemu 600 l. Kompostéry mají občané vypůjčeny na základě smlouvy na dobu 5 let. Město poskytuje občanům vlastníkům RD žluté plastové pytle na sběr směsného plastu, které jsou sváženy přímo od RD 1x za 14 dní. Od poloviny roku 2011 byl zaveden sběr vyřazeného elektrozařízení prostřednictvím červených kontejnerů z 5-ti stanovišť, v r. 2016 byly doplněny o další 3 ks. Na přelomu let 2011 a 2012 byl zaveden sběr textilu do sběrných nádob – v současnosti rozmístěno 17 kontejnerů společnosti Textil Eco a 6 kontejnerů od Armády spásy. |
|
Sebehodnocení +2
Systém nakládání s odpady na území města je na velmi dobré úrovni, množství směsného komunálního odpadu mírně klesá a naopak se mírně zvyšuje množství tříděného odpadu. Pozitivní směr v nakládání s KO byl potvrzen ziskem 5. místa v soutěži Keramická popelnice v kategorii měst od 15 tis. obyvatel. |
Hodnocení oponenta +1
Systém sběru tříděného odpadu je v Kopřivnici na standardní úrovni, občané mají dostatek možností ke třídění 8 druhů separovaného odpadu. Situace však není v republikovém měřítku nijak výjimečná, nejsou aplikovávány nejmodernější „smart“ metody třídění odpadů, které skutečně motivují občany k vyššímu podílu třídění (viz dále). Z toho zřejmě vyplývá, že celkové množství vytříděných odpadů v posledních neroste, spíše mírně klesá, při zachování celkové produkce odpadů (indikátor 3.2.C). Nenašli jsme také žádnou zmínku o aktuálních (a z pohledu místního udržitelného rozvoje) otázkách, jako je snaha o minimalizaci potravinového odpadu „food waste“, prodej potravin bez obalů, komunitní centra, kde je možné opravit nejrůznější spotřebiče či prosazování principů oběhového hospodářství. Jako adekvátní hodnocení tedy vidíme známku „1“, situace je dobrá. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
3.2.2 Jakým způsobem motivujete občany a firmy k třídění odpadů? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Motivace k třídění odpadu Město motivuje občany tím, že pokud budou separovat do určité míry, tak se nebude zvyšovat poplatek za odpad na hlavu, což se následně dodržuje. V roce 2014 došlo ve statistikách ke zvýšení netříděného SKO na obyvatele z toho důvodu, že do statistik byl v roce 2014 zahrnut i odpad z velkoobjemových kontejnerů, kde byla velká část odpadu podnikatelského. Po zprovoznění sběrného dvoru v roce 2014 byly velkoobjemové kontejnery zrušeny a produkce odpadů se přesunula do sběrného dvoru, kde jde o separované odpady od občanů a proto jsou již vykazovány. U netříděného odpadu je navýšení produkce minimální a lze předpokládat, že je způsobeno i mírným poklesem obyvatel. U separovaného odpadu je naopak výrazné zvýšení produkce dáno jednak otevřením sběrového dvoru, kampaněmi na podporu separace a zvýšením počtu kontejnerů na separaci. |
Hodnota indikátoru 3.2.A: 2012 - 170,1 kg/obyv. Byl zprovozněn sběrný dvůr, není zvyšován poplatek za odpad, díky většímu sběru odpadu došlo ke zvýšení podílu netříděného odpadu. |
Sebehodnocení +2
Trend - stabilní
Město zprovoznilo sběrný dvůr, poplatek za odpady je stabilní. |
Hodnocení oponenta +2
Trend - stabilní
V této otázce souhlasím se sebehodnocením, město využívá pestré formy motivace občanů k lepšímu třídění a nakládání s odpady. Příkladem je soutěž "Odpadománie", která pomohla výrazně zvýšila výtěžnost na sběrném dvoře. Dalším příkladem je akce "Ukliďme Česko", které se zúčastnilo přes 200 lidí. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Pro obyvatele jsou prováděny pravidelné a trvalé informační kampaně na webu, v NJR, přímými besedami, osobními dopisy do schránek či přímým kontaktem např. při akcích na náměstí. Od poloviny roku 2014 se mohou obyvatelé zapojit do Programu zodpovědného nakládání s odpady, jehož prostřednictvím lze dosáhnout na slevu z poplatku za komunální odpad. Podrobnosti zde: http://jihlava.cz/program-zodpovedneho-nakladani-s-odpady/d-500842/p1=103958
Všechny podrobnosti k programu lze najít na výše uvedené webové adrese. Přínosem programu mělo být ne jen snížení množství směsného komunálního odpadu ukládaného na skládku (tento efekt je zcela zjevný z čísel, kterých Jihlava dosahuje), zvýšení množství separovaných odpadů, ale i výchova ke správnému nakládání s nebezpečnými odpady, objemným odpadem, jedlými tuky, kovy a dalšími druhy odpadu, které mnohdy končily v SKO. Díky motivaci k návštěvě sběrných dvorů se i tato oblast postupně zlepšuje, o čemž svědší rostoucí množství návštěv sběrných dvorů. Prostředkem, kterým jsme se snažili obyvatele zainteresovat na stavu životního prostředí je i možnost hlásit výskyt černých skládek prostřednictvím webové aplikace: http://zavady.jihlava.cz/obcan.php Po zadání e-mailové adresy je občan operativně informován, jak je s jeho podnětem naloženo, kdy bude skládka odstraněna. Aplikace funguje pro občany od začátku roku 2014 a je využívána. V roce 2014 jsme v rámci Dne Země (a následujícím období) prováděli anketní šetření „Kam letí Vaše smetí?“. Obyvatel jsme se formou řízeného rozhovoru ptali na věci související s odpadovým hospodářstvím a na jejich spokojenost. Za anketu mohli obyvatelé získat sadu tašek na třídění odpadu. Připravili jsme exkurzi pro veřejnost do zařízení na energetické využití odpadu SAKO Brno i exkurze pro veřejnost do firmy Enviropol či na třídící linku odpadů. Velmi důležitým prvkem motivace je i to, že přibližujeme občanům možnosti třídění. Probíhá průběžné budování kontejnerových stání na separovaných odpad, ať už v rámci revitalizace sídlišť – Královský vršek I. a II. etapa, Březinova, Na Kopci, Demlova nebo každoročně v rámci individuálních investičních akcí města. Cílem je zkrácení docházkové vzdálenosti, pokrytí města dostatečně hustou sítí míst pro separovaný odpad, a tím motivace občanů třídit odpad. Pokrytí sítí kontejnery na separ má zajistit, aby žádný z občanů neměl k nejbližšímu kontejnerovému stání docházkovou vzdálenost delší, než 110 m. V místech, kde je problematické najít místo pro kontejnerové stání (zejména městská památková rezervace) řešíme problém s docházkovou vzdáleností buď budováním podzemních kontejnerových stání (v Jihlavě máme v MPR celkem tři), nebo tím, že jsou na základě žádosti obyvatelům přímo do domu poskytovány popelnice na papír a plasty. V polovině roku 2017 město začalo na turistickém informačním centru rovněž za zvýhodněnou cenu prodávat tašky na separovaný odpad a vrámci snahy o předcházení vzniku odpadu (kde má město obecně velmi omezené možnosti) rovněž za symbolickou cenu porodává látkové tašky s grafikou v jednotném "odpadovém" stylu a s upozorněním na nutnost předcházení vzniku odpadu. Kromě praktického výstuou (snížení množství použitých igelitových tašek) si tato akce klade za cíl právě předcházení vzniku odpadu. Více zde:https://www.jihlava.cz/jihlava-na-modni-ba-vlne-textilni-tasky-misto-igelitek/d-519104/p1=103430 Město se snaží vycházet vstříc obyvatelům i dalšími průběžnými činnoistmi - např. budováním nových kontejnerových stání na separovaný odpad. Nový POH stanoví, že docházková vzdálenost kontejnerového stání by pro obyvatele měla být do 110 m. O úspěšnosti všech realizovaných kroků svědčí i fakt, že se Jihlava v roce 2017 stala výtězem celostátní soutěže o krystalovou popelnici, byla tak v roce 2016 nejlépe třídícím městem v České republice. Více zde: https://www.jihlava.cz/nejlepe-tridi-odpady-obyvatele-jihlavy/d-519540/p1=103430. Systém v Jihlavě je nastaven tak, aby byl ekonomicky i ekologicky udržitelný. POH Jihlavy nikdy nepočítal a ani nový POH nepočítá s výstavbou ZEVO (toto je obsaženo pouze v POH Kraje Vysočina, zařízení ale není lokalizováno). Od pololetí roku 2017 je v Jihlavě zahájen další pilotní projekt - nádobový sběr jedných tuků v městské části Na Slunci. |
Hodnota indikátoru:
3.2.4. podíl separace po složkách odpadu Hodnota indikátoru:
|
Sebehodnocení +2
Zájem o motivační program mezi obyvateli je poměrně velký, což prokazují počty zapojených osob. Zapojení do motivačního programu vedlo k tomu, že lidé začali více přemýšlet o nakládání s odpady, o své zodpovědnosti v této oblasti a mění se postupně i přístup obyvatel k nakládání sodpadem. |
Hodnocení oponenta +1
Motivační program je velmi dobrý příklad správné praxe, je k dispozici nějaká podrobnější zpráva o jeho vyhodnocování? Zvážit do budoucna další kroky k snižování produkce odpadů a prevenci jejich vzniku – využívání potravinového odpadu, podpora oběhové hospodářství „přeměna odpadů na zdroje“, upcycling atp. alespoň v pilotní formě. Navázat spolupráci s organizacemi a firmami, které tyto principy prosazují. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Ve městě pravidelně probíhá optimalizace z hlediska dostupnosti separačních hnízd. Hnízda jsou tvořena základními třemi druhy kontejnerů – papír, sklo, plasty, někde i kontejner na sběr elektroodpadu či textilu. Pravidelně probíhají osvětové kampaně v rámci Dne Země nebo Den s Technickými službami, pravidelné informace k třídění odpadů jsou uváděny v Chrudimském zpravodaji. Městský úřad Chrudim, Odbor životního prostředí provádí v rámci výkonu státní správy kontroly firem na území města zaměřené na nakládání s odpady. V rámci Dne Země proběhla ve spoluprácí se společností VAK Chrudim a.s. kampaň týkající se osvěty "co patří a nepatří do kanalizace". |
3.2.A: 181,5 kg/obyv. 3.2.D:
|
Sebehodnocení +1
Množství netříděného směsného KO (č. 200301 dle Katalogu odpadů) v roce 2014 se oproti roku 2011 mírně snížilo. Od roku 2011 množství SKO stále mírně klesá. Celkově bylo v roce 2014 vytříděno 175,19 kg/obyv., bez započtení kovů ze sběren 95,7 kg/obyv., což představuje oproti roku 2011 (resp. 2012) zvýšení (144,87 kg/obyv.; 83,3 kg/obyv.). Kladně se projevilo zavedení třídění textilu a navýšení vytříděného množství papíru a BRKO, naopak u skla je zaznamenáván pokles množství. Bez kovů vytříděných prostřednictvím sběren tvořily kovy Procentuální složení vytříděných odpadů se výrazně neliší od stavu roku 2012, i když jednotlivé položky mírně kolísají. Více se procentuálně vytřídí papíru, plastů, BRKO, méně např. skla. Jako nová položka se započítává textil. |
Hodnocení oponenta 0
Město by mohlo začít využívat koncept oběhového hospodářství.
Osvěta je zaměřena na třídění, spolupráce s dodavateli zboží město zatím stále neuvažuje.
Předcházení vzniku odpadů bylo hlavním tématem Dne Země, se spolupráci s Ekocentrem Paleta, podmínky musí podle města nastavit i stát. Celková produkce nevytříděných složek KO se nesnižuje.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Občany motivujeme zkracováním docházkových vzdáleností ke kontejnerům na tříděný odpad, v průběhu roku 2015 pokračovala výstavba nových stanovišť (2) a rekonstrukce stávajících zpevněných ploch pod kontejnery (4). Byla rovněž doplněna sběrná síť 11 kontejnery na sběr papíru, 13 kontejnery na plast a 3 kontejnery na sběr skla. V průběhu r. 2016 bylo vybudováno jedno nové stanoviště pro sběr separovaného odpadu a dalších 5 bylo rozšířeno. Sběrná síť byla doplněna o dalších 11 kusů kontejnerů na sběr plastu, 8 na sběr papíru a 2 kontejnery na sběr skla. V roce 2016 si občané měli možnost vyzvednout tašky na třídění odpadů (soubor tří tašek ve dvou velikostech). Celkový počet nových a rekonstruovaných stanovišť je 112, nádob (kontejnerů) dle druhů odpadu na sběr plastů 188, na sběr papíru 164, na sběr skla 168 (z toho na sběr bílého 72 ks). V průběhu roku informujeme občany o harmonogramech svozů a všech novinkách týkajících se nakládání s odpady v Kopřivnických novinách, kabelové televizi a prostřednictvím vlastních webových stránek odboru životního prostředí a webu města. Nepravidelně, obvykle v rámci projektů jsou vydávány letáky o třídění odpadů, v roce 2012 byly dokončeny videospoty ke správnému chování k ŽP (odopady, ovzduší, voda, lesy, ochrana přírody, apod.). Videospoty lze shlédnout na webových stránkách OŽP www.zivotniprostredi.koprivnice.org. |
3.2.D - Podíl (%) separace po složkách odpadů Rok 2015 Podíl papíru vůči SKO=11,6% Podíl plastu vůči SKO=6,52% Podíl skla vůči SKO=6,04% Kovy vůči SKO=20,73% BRKO vůči SKO=30,4% Textil vůči SKO=1,97% Elektro vůči SKO=1,73% Rok 2016 Podíl papíru vůči SKO=11,97% Podíl plastu vůči SKO=7,1% Podíl skla vůči SKO=6,75% Kovy vůči SKO=15,78% BRKO vůči SKO=32,99% Textil vůči SKO=2,16% Elektro vůči SKO=2,07% |
Sebehodnocení +1
Motivace a informovanost občanů je na dobré úrovni, svědčí o tom i stoupající tendence množství vytříděných odpadů. |
Hodnocení oponenta +1
Systémy motivace občanů k vyššímu třídění jsou pestré, zlepšuje se síť a dostupnost nádob na separovaný sběr odpadů. Město se snaží informovat občany a motivovat je k správným vzorcům spotřeby. To se bohužel neprojevuje na vyšších podílech třídění, je zřejmě nezbytná delší časová řada dat, i s ohledem na schválené změny v oblasti odpadového hospodářství (zákaz skládkování po roce 2024). V ČR existují obce, kde se za 5 let podařilo snížit množství nevytříděného odpadu na polovinu (např. Šitbořice na Břeclavsku), a výrazně zvýšit podíl vytříděného opadů. Jde to díky kombinaci finanční motivace občanů a dalších opatření („chytrá“ popelnice, odměny za třídění atp.). V Kopřivnice je situace mírně nadprůměrná, nikoliv však na úrovni těchto nejpokročilejších obcí. Podobně v západní Evropě se obcím daří dosáhnut vyšší míry třídění. Pozitivně hodnotím relativně malé množství směsného komunálního opadu na hlavu, zhruba třetinové než například v Praze. Zajímavé by bylo zjistit, nakolik jsou použité motivační metody reflektovány samotnými občany, tedy provést šetření mezi občany zaměřené na oblast odpadového hospodářství a získat reprezentativní zpětnou vazbu. S ohledem na výše uvedené souhlasíme se sebehodnocením (známka „1“), důležitá bude snaha do budoucna naplnit zmíněné ambiciózní výzvy, plynoucí z principů oběhového hospodářství. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
3.2.3 Zajišťujete sběr nebezpečných složek KO i jiným způsobem než ve stacionárním zařízení? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Město provozuje svoz nebezpečných složek KO pouze ve stacionárním zařízení - sběrný dvůr odpadů Litoměřice. |
Sebehodnocení +1
Trend - stabilní
Město provozuje efektivní stacionární systém sběru nebezpečného komunálního odpadu. |
Hodnocení oponenta +1
Trend - stabilní
Situace je stabilní a adekvátní legislativní úpravě. Jiné formy sběru nebezpečných složek nejsou nezbytné - sběrný dvůr dobře funguje. Dále existují možnosti separace a zpětného odběru elektoodpadů, jedlých tuků. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Dvakrát ročně probíhá mobilní svoz nebezpečného odpadu, který zajišťují Technické služby Chrudim 2000 spol. s r.o. O harmonogramu svozu jsou občané informováni v Chrudimském zpravodaji, na internetových stránkách města a Technických služeb Chrudim 2000 spol. s r.o. Od roku 2011 klesá množství nebezpečných odpadů, zřejmě také díky fungování kolektivních systémů a třídění elektrozařízení určených ke zpětnému odběru. Dále např. akumulátory, které mohou být významnou položkou, lze odevzdat za úplatu ve čtyřech provozovnách druhotných surovin. Přehled produkce nebezpečných odpadů:
|
Sebehodnocení 0
|
Hodnocení oponenta +1
Klesla produkce nebezpečného odpadu.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Kromě odevzdávání nebezpečných odpadů ve všech sběrných dvorech, mohou obyvatelé Jihlavy tento odpad odevzdat i při mobilních svozech pořádaných městem 1-2x ročně. |
Sebehodnocení 0
Město má vytvořeny stabilní možnosti poro odevzdávání nebezpečných složek odpadu. I když jsou tyto možnosto (sběrné dvory, mobilní svozy) nyní pořád stejné, povědomí obyvatel o tom, co je nebezpečným odpadem se díky komunikačním kampaním a motivačnímu programu výrazně zvyšuje, což se projevuje zvýšeným počtem návštěv na sběrných dvorech, při kterých jsou odevzdávány nebezpečné odpady a jedné tuky (i další druhy odpadu). |
je možné nějak kvantifikovat hodnocení "povědomí se... výrazně zvyšuje"? |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Sběr nebezpečných složek KO zajišťujeme jak ve stacionárním zařízení (sběrném dvoře), tak i mobilním sběrem 2 x ročně ze 17 stanovišť. |
Sebehodnocení +2
Sběr nebezpečných složek KO je na velmi dobré úrovni. |
Hodnocení oponenta +2
V tomto bodě souhlasíme se sebehodnocením, v Kopřivnici je nastaven dobrý systém nebezpečných složek KO. Existuje zde také nadstandardní spolupráce mezi úřadem a podniky v dané oblasti. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
3.3 Hospodaření s energií |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Celkové hodnocení oblasti 3.3 Hospodaření s energií |
Sebehodnocení +2
Trend ↑ zlepšující se
V rámci městského úřadu jsou zřízeny 2 pozice energetického manažera. Město od roku 2014 provozuje 3 fotovoltaické elektrárny, které doplní o akumulační systémy a propojí s elektromobilitou. Město Litoměřice má jako jedno z mála měst v ČR zpracovaný Energetický plán města do roku 2030 a dokončuje SECAP (Akční plán udržitelné energetiky a ochrany klimatu). Město Litoměřice od zavedení prvních opatření energetického managementu v roce 2012 již ušetřilo bezmála 22,5 milionu Kč. |
Hodnocení oponenta +2
Trend ↑ zlepšující se
Lze souhlasit se sebehodnocením, jak bylo uvedeno výše, město je celostátním leaderem zejména s ohledem na energetický management na úrovni města, úspor energie, využívání obnovitelných zdrojů energie. Aktivně spolupracuje s dalšími městy a subjekty, jak v ČR, tak zahraničí. Iniciuje nové projekty, snaží se o inovativní řešení (chystaná první energeticky pasivní veřejnou budovu v ČR -PAVE). Úspory energie mají hmatatelný finanční a environmentální dopad. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Celkové hodnocení oblasti 3.3 Hospodaření s energií |
Sebehodnocení +1
|
Hodnocení oponenta +1
Pozitivně hodnotíme pokrok v oblasti energetického managementu.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 3.3 Hospodaření s energií |
Sebehodnocení 0
|
Hodnocení oponenta 0
komentáře u jednotlivých podbodů |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 3.3 Hospodaření s energií |
Sebehodnocení +1
Město má energetického manažera, střednědobý Energetický plán města na období 2010 až 2022. V roce 2015 schválilo Pravidla energetického managementu v souladu s ISO 50001. V rámci Pravidel jsou pro každý rok stanovovány energetická politika a energetické cíle. Vyhodnocování přijatých opatření je komplikováno dnes již nevyhovující internetovou aplikací MEIS (městský informační systém). Pro efektivnější hospodaření s majetkem města je třeba dále zvyšovat energetickou gramotnost jeho uživatelů, případně zavést systém motivace k lepšímu využívání energeticky úsporného potenciálu budov a zařízení. Město uskutečňuje již několik let energeticky úsporná opatření většinou investičního charakteru, často z dotací MŽP, MPO, IPRM. |
Hodnocení oponenta +1
Oblast hospodaření s energií je dobře popsána a ve městě má vybudovanou jistou pozici. Město již bezmála 10 let disponuje energetickým manažerem, energetickou politikou a dalšími potřebnými nástroji. Výsledky v oblasti energetických úspor možná nejsou tak spektakulární, jak by si někteří mohli představovat, a existuje jistě velký potenciál pro další úspory a využívání OZE v rámci majetku města. Z uvedených důvodů souhlasíme s celkovým sebehodnocením v dané oblasti. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu | Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena | Sebehodnocení municipality | Hodnocení oponenta | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
3.3.1 Má město vytvořen systém energetického managementu na veškerém majetku města včetně personálního zajištění kapacit pro energetické řízení? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Energetický management V rámci městského úřadu je zřízena pozice energetického manažera od roku 2011, od r. 2016 tuto pozici zastávají již 2 pracovníci. Mezi hlavní činnosti energetických manažerů patří sledování a vyhodnocování spotřeby energie s cílem dlouhodobého snižování spotřeby energie a provozních výdajů města a příprava vhodných projektů jak investičních, tak neinvestičních. |
Od roku 2011 existuje stabilní pozice energetického manažera v rámci MěÚ, od r. 2016 již tuto pozici vykonávají 2 zaměstnanci. |
Sebehodnocení +2
Trend ↑ zlepšující se
Město má zřízenou pozici energetického manažera. |
Hodnocení oponenta +2
Trend ↑ zlepšující se
Město je na špici v dané oblasti v ČR, srovnatelné s vyspělými městy západní Evropy. Personální zabezpečení je dostatečné, majetek města je systematicky monitorován z hlediska spotřeby energie. Jsou připravovány další projekty, které přispějí k snižování spotřeby energie a k vyššímu využívání OZE. Lze souhlasit se sebehodnocením. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Energetický management Statutární město Jihlava: V letech 2000 – 2004 byla metodou EPC realizována úsporná opatření (optimalizace topných systémů a jejich regulace) a na 8 základních školách v Jihlavě. Předpokládané úspory byly ve výši 7 697 106 Kč, ve skutečnosti se ušetřilo 11 609 837 Kč. Úsporná opatření fungují dosud a přinášejí trvalé úspory. Územní energetická koncepce města Jihlavy byla schválena jako součást změny č. 4 územního plánu města Jihlavy v únoru 2004. V roce 2006 byl dokončen Akční plán realizace územní energetické koncepce města Jihlavy - studie uplatnění obnovitelných zdrojů energie v Jihlavě, který navrhl postup realizace úsporných opatření, především zateplením objektů v majetku města. Aktualizovaná územní energetické koncepce (její regulativy) byla schválena v rámci změny č. 8 územního plánu města Jihlavy v únoru 2013. V srpnu 2016 byl zpracován generel veřejného osvětlení, který navrhl postupnou obnovu veřejného osvětlení v Jihlavě do roku 2037. Potenciál energetických úspor byl stanoven v energetických auditech pro objekty v majetku města se spotřebou větší než 700 GJ/rok. Energetické audity byly zpracovávány postupně od roku 2002 a podle potřeby aktualizovány. Realizace úsporných opatření, navržených v energetických auditech probíhala průběžně, podle finančních možností města a vypisovaných dotačních výzev, zejména z Operačního programu Životní prostředí na zateplování budov. Do konce roku 2016 bylo realizováno 75 % potenciálu úspor, Zbývající opatření mají buď špatnou ekonomickou návratnost nebo jejich realizaci brání jiné důvody, např. zákon o památkové péči. Předpokládaných úspor bylo dosaženo, spotřeba energie na vytápění ve vybraných objektech je porovnávána v ročních intervalech. V menších objektech (např. mateřských školkách), na které nebyl zpracován energetický audit se úsporná opatření realizují postupně, v rámci oprav (výměna oken nebo zdroje tepla, oprava fasády, střechy, odvlhčení apod.). V objektech města Jihlavy je především sledovaná spotřeba energie na vytápění, případně ohřev TUV. Elektrická energie a energie pro technologická zařízení se zjišťuje pouze pro potřeby elektronických aukcí na dodavatele energií. Spotřebu vody sleduje odbor školství, tělovýchovy a kultury v objektech škol a školek. Na odboru rozvoje města je pracovník, který má v popisu práce:
- energetik Aalborgské závazky, kapitole 10. Od lokálního ke globálnímu - město se zde zavazuje i nadále usilovat o udržitelný rozvoj a realizovat energeticky úsporné projekty - http://www.jihlava.cz/aalborgske-zavazky/d-513843/p1=104036
|
|
Sebehodnocení +1
>Město Jihlava má systém, který mu umožňuje sledovat energetickou náročnost vlastních objektů, hledat a realizovat úsporná opatření. Tento systém plní prakticky stejné funkce jako energetický management. |
Město velikosti Jihlavy by nějaký systém EM vytvořeno mít mělo; pro kategorii B toto není nezbytné v nějaké sofistikovanější podobě, nicméně sledování a vyhodnocování spotřeby alespoň v měsíční periodě určitě ano |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Město systematicky sleduje spotřebu energie od roku 2009, kdy byl zaveden systém EMAS. Odpovědnost za sledování spotřeb má Odbor kanceláře tajemníka, oddělení hospodářské správy. Při zpracovávání každoroční aktualizace Environmentálního prohlášení jsou data vyhodnocena a případně navržena opatření ke snížení spotřeby. Stejně tak příspěvkové organizace města sledují průběžně spotřeby energií. Město Chrudim zahájilo v roce 2014 zavádění systému managementu hospodaření s energií (EnMS) v souladu s normou ČSN EN ISO 50001:2012, a to za finanční podpory Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2014 - Program EFEKT. Přehled základních činností a výstupů realizovaných v rámci zavádění EnM v roce 2014:
Koncem roku 2014 byla vytvořena funkce energetického manažera města, který spolupracuje se všemi organizacemi a společnostmi města. Je schválen ZM Fond obnovy majetku (FOM). V tomto fondu budou shromážděny vklady města, příjmy ze splátek půjček a úroků poskytnutých z Fondu rozvoje bydlení do doby jejich konečného splacení, zůstatek Fondu rozvoje bydlení k datu založení FOM, dary a případné výpomoci z prostředků sponzorů (bank, občanů, firem apod.), podíl 30% z výnosu prodeje nepotřebného nemovitého majetku města Chrudim (finanční prostředky budou převedeny na účet fondu v témže kalendářním roce, kdy budou inkasovány do příjmů - příjmy nad rámec stávajícího rozpočtu - města na základě schváleného rozpočtového opatření), podíl 45% ze zjištěných úspor provozních nákladů na média v těch případech, kdy byla na a v objektech města zrealizována opatření směřující k zajištění úspor (voda, elektřina, plyn, teplo aj.). Finanční prostředky budou převedeny na účet fondu obvykle do 31.5. následujícího kalendářního roku, na základě provedeného vyhodnocení úspor a po schválení rozpočtového opatření, kterým budou alokovány z rozpočtových kapitol, ve kterých úspory vznikly (úřad, příspěvkové organizace, firmy města atd.) jiné příjmy (bankovní úroky, smluvní pokuty dodavatelů). Finanční prostředky z FOM lze použít na financování, spoluúčast a předfinancování výdajů investiční i neinvestiční povahy, včetně zapojení prostředků k dotacím a přípravy projektové dokumentace, souvisejících s následujícími činnostmi. Provádění opatření směřujících k úsporám provozních nákladů v objektech města v oblasti médií (elektřina, voda, teplo, plyn aj.) – tyto zdroje budou zahrnuty buď ve schváleném rozpočtu na daný kalendářní rok, případně budou zapojeny v průběhu roku z fondu po schválení rozpočtového opatření nezbytné či havarijní stavy na bytovém fondu a placení bankovních poplatků.
|
Hodnota indikátoru: |
Sebehodnocení +1
Koncem roku 2014 byla vytvořena funkce energetického manažera města, zaveden energetický management a realizován porjekt EPC. |
Hodnocení oponenta +1
Významný pokrok v oblasti energetického managementu.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
|
|
Sebehodnocení +2
Město má dobře popsán systém energetického managementu Tento systém je třeba důsledněji naplňovat. V praxi není zejména realizováno vzdělávání v oblasti energetické gramotnosti uživatelů majetku města Eenergetický management je třeba doplnit nějakým kvalitním energetickým sw, byť to představuje pro město další finanční výdaje v této oblasti Na některém majetku se dlouhodobě nedaří provádět energetický management, situace se meziročně zlepšuje. V energetickém managementu města schází systém motivace (restrikce, odměny). Je to jeden z důvodů proč není ještě zaveden energetický management na veškerém majetku města. |
Hodnocení oponenta +2
Město má vytvořenou pozici energetického managera již od roku 2008, stejně tak má již několik let schválený Energetický plán města, a dokonce „Tým pro energetický management“. Od roku 2015 se snaží v oblasti energetického managementu postupně postupovat dle normy ISO 50001, kterou používají i podniky. Situaci lze tedy, ve srovnání s mnoha městy a obcemi, které podobnou institucionální a personální kapacitou nedisponují, hodnotit jako velmi dobrou a lze souhlasit se sebehodnocením. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
3.3.2 Jakým způsobem je se získanými daty nakládáno? Jak jsou využity pro snižování energetické náročnosti v praxi? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Spotřeba energie Sledovaná data jsou využívána těmito způsoby:
|
Hodnota indikátoru 3.3.B: 2012 - 18 280 MWh Hodnota indikátoru 3.3.C: 2012 - 4 380 MWh Hodnota indikátoru 3.3.D: 2012 - 5 MWh Hodnota indikátoru 3.3.E: 2012 - 1 531 MWh Hodnota indikátoru 3.3.F: 2015 - 6 898 MWh Hodnota indikátoru 3.3.G: 2014 – 114,605 MWh Hodnota indikátoru 3.3.H: 2012 - 0 % Hodnota indikátoru 3.3.I: 2015 - 258 836 MWh |
Sebehodnocení +2
Trend ↑ zlepšující se
Město má vytvořený funkční energetický management, dochází k úsporám energie. Data jsou aktivně využívána pro další opatření vedoucí ke snižování spotřeby energie. Od roku 2013 došlo k úsporám energie ve výši 9 % v rámci majetku města. |
Hodnocení oponenta +2
Trend ↑ zlepšující se
V roce 2017 se podařilo dosáhnout poklesu spotřeby energie o 9 % oproti roku 2013. Cílem je dosáhnout 20 % poklesu spotřeby energie do roku 2030. Nepodařilo se v Zastupitelstvu prosadit nákup elektřiny vyráběné z OZE, spotřeba paliva v automobilech výrazněji neklesá, ale jsou již využívány elektromobily a město má další plány v dané oblasti. Město se jako jedno z mála v ČR zapojilo do Paktu primátorů a starostů, funguje v něm výzkumné centrum pro danou oblasti a jsou chystány další národní i mezinárodní projekty, ve kterých figuruje.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Při snižování energetické náročnosti objektů v majetku města se vychází z územní energetické koncepce města Jihlavy a energetických auditů, zpracovaných pro objekty se spotřebou energie větší než 700 GJ/rok. Jedná se o administrativní budovy magistrátu, mateřské a základní školy, domy s pečovatelskou službou, domov pro seniory, krytý plavecký bazén apod. Nejsou zde zahrnuty nájemní bytové domy a pronajímané nebytové prostory. Snižování energetické náročnosti se provádí především kompletním zateplením objektu. V některých případech je s tím spojena i rekonstrukce zdroje tepla - plynové objektové kotelny a případná úprava topných rozvodů. V ostatních případech se plynové domovní kotelny rekonstruují podle potřeby (dle stáří a stavu technologického zařízení). V objektech, kde celkové zateplení není možné (např. památková péče, ekonomická nevýhodnost . . . ) a objektech se spotřebou nižší než 700 GJ se provádí alespoň dílčí opatření - výměna oken, plynových kotlů, zateplení střechy nebo půdy apod. Ve veřejném osvětlení se úspor energie dosahuje především výměnou sodíkových výbojek za svítidla LED a důsledným dodržováním platných předpisů a norem pro veřejné osvětlení při návrhu nových a rekonstrukci stávajících soustav VO. Při snižování energetické náročnosti objektů v majetku města jsou využívány dotační tituly, zejména Operační program životní prostředí, v oblasti veřejného osvětlení program EFEKT. Při snižování energetické náročnosti objektů byla vždy realizována opatření, doporučená v energetickém auditu jako ekonomicky nejvýhodnější, tzn. že se nemuselo vždy jednat o opatření, zajišťující maximální možné úspory. V závěrečném vyhodnocení bylo u všech akcí, na základě fakturačních údajů, doloženo dosažení minimálně předpokládaných úspor. |
Viz přílohy č. 2 a 3
|
Sebehodnocení +1
Rekonstrukce objektů mají pozitivní dopad na tepelné úniky z budov a tím i na úspory energie, rovněž rekonstrukce domovních kotelen generují úspory energie. |
Hodnocení oponenta 0
Jak je zajištěno vyhodnocení, že dosažené úspory odpovídají standardu provedení renovace a že jsou skutečně nejvyšší možné? Jak je hodnocení provázáno s hodnocením ekonomické náročnosti a to jak investiční, tak zejména provozní a také s vyhodnocováním kvality vnitřního prostředí? |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Město Chrudim realizovalo v minulém roce projekt snižující energetickou náročnost určitých objektů vlastněných městem Chrudim prostřednictvím metody EPC. Dle odhadů firmy LOYD GROUP s.r.o., která zajišťuje realizaci projektu od vypracování analýzy, po administraci výběrového řízení na Poskytování energetických služeb se zaručenou úsporou v objektech příjemce dotace, až po zajištění supervize nad úspěšnou implementací vybraných řešení, lze předpokládat, že výše investic do objektů vlastněných městem Chrudim bude cca 18 mil. Kč a očekávaná roční úspora je cca 1,9 mil. Kč. Při započtení ceny služeb, spojených s realizací (úrok cca do 5% a energetický management po dobu projektu) lze očekávat návratnost 8-10 let. Firma LOYD GROUP s.r.o. doporučujeme nastavit dobu smluvního vztahu na 10 let, aby mohlo dojít k maximálnímu zhodnocení majetku města. Data jsou použita pro přípravu projektů zaměřených na snižování spotřeby energie a využití obnovitelných zdrojů. Seznam objektů, kde je EPC realizováno:
Základní finanční úvaha projektu:
Byl realizován projekt, který řešil "Modernizaci veřejného osvětlení Chrudim - Palackého třída, ulice Obce Ležáků a ulice Čs. armády". Pro rok 2016 jsou připravovány další 2 projekty, které řeší VO ulice Čáslavská a Václavská. V roce 2015 jsme přistoupili k Paktu starostů a primátorů.
|
Hodnota indikátoru 3.3.2.: Hodnota indikátoru 3.3.3.: 2014:4102MWh Hodnota indikátoru 3.3.4.: 2014 0 MWh Hodnota indikátoru 3.3.5.: 2014: 2007 MWh Hodnota indikátoru 3.3.6.: 2014 8723 MWh Hodnota indikátoru 3.3.7.: 2014: 10 465 l Hodnota indikátoru 3.3.8.: Hodnota indikátoru 3.3.9.: 2014 - 0 MWh Hodnota indikátoru 3.3.10.: Hodnota indikátoru 3.3.11.: |
Sebehodnocení +1
Město má zaveden systém EMAS a nastaveny odpovědnosti za jednotlivé činnosti, to znamená, že i za sledování spotřeby energií. . Energetický manažer spolupracuje na realizaci metody EPC. V rámci MěÚ je zaznamenám cca klesající trend ve spotřebě energií obecně. V rámci IPRM je realizována řada opatření, která odpovídají poté energetické náročnosti ve skupině C. |
Hodnocení oponenta +1
Kvalitní práce se získanými daty je zajištěny v rámci systému energetického řízení.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
- pro řízený centralizovaný nákup energií pro město a jeho organizace - pro plánování rekonstrukcí a modernizací se současnou realizací energeticky úsporných opatření - pro vyhodnocování skutečného přínosu realizovaných energeticky úsporných opatření - pro optimalizaci energeticky hospodárného provozu budov a technických zařízení v majetku města. (měsíční perioda) - pro průběžné hodnocení naplňování střednědobého Energetického plánu města Kopřivnice - pro hodnocení naplnění energetické politiky a energetických ročních cílů - pro vyhodnocení projektu EPC Kopřivnice. |
3.3.B.1 - Spotřeba energie – viz členění v dalších položkách - rok 2015 = 6 797,85 MWh/r - rok 2016 = 7 152,7 MWh/r
3.3.B.2 - Spotřeba energie neobnovitelné - rok 2015 = 5 616,23 MWh/r - rok 2016 = 5 285,24 MWh/r
3.3.B.3 - Spotřeba energie obnovitelné - rok 2015 = 1042,1 MWh/r - rok 2016 = 1 826,56 MWh/r
3.3.C - Spotřeba elektřiny - rok 2015 = 1 450,03 MWh/r - rok 2016 =1 437,24 MWh/r
3.3.D - Spotřeba elektřiny ze všech využívaných zdrojů – obnovitelné zdroje - rok 2015 = nehodnoceno - rok 2016 = nehodnoceno místo toho hodnocena obnovitelná energie viz 3.3.B.3
3.3.E - Spotřeba zemního plynu - rok 2015 = 944,33 MWh/r - rok 2016 = 909,63 MWh/r
3.3.F - Spotřeba tepla z CZT - rok 2015 = 4 340,03 MWh/r - rok 2016 = 4 619,64 MWh/r
3.3.G - Spotřeba PHM - rok 2015 = 63,45 MWh/r - rok 2016 = 149,14 MWh/r
3.3.H - Podíl staveb v energ. třídách A, B, C u rekonstrukcí s přechodem na vyšší kategorii en. třídy (z kategorie C, D, E, F, G) - rok 2015 – není již v současnosti známo - rok 2016 = 38,48% majetku města
3.3.J - Spotřeba obnovitelné a neobnovitelné energie na území města - rok 2015 = nehodnoceno - rok 2016 = nehodnoceno (ekologická stopa pro jejíž podrobný výpočet se tyto údaje opatřují je jedenkrát za 2 roky).
Poznámka zpracovatele: Spotřeba energie je v roce 2016 vyšší než v roce 2015, protože venkovní teploty byly v topném období chladnější (porovnáním denostupňů o 4,2%) a tudíž byla vyšší spotřeba energie na vytápění. U PHM bylo sledováno více aut než v roce 2015. |
Sebehodnocení +1
Roční přehled energetické náročnosti jednotlivých budov a samostatných technických zařízení by se měl více využívat pro plánování investic do energeticky úsporných opatření. Provozovatelé budov a samostatných technických zařízení v majetku města by měly být městem motivováni k lepšímu využívání energeticky úsporného potenciálu budov a zařízení, do kterého město každý rok investuje nemalé peníze. |
Hodnocení oponenta +2
Oblast je dobře zpracována, včetně hodnot energetických indikátorů. Město usiluje o promítnutí závěrů energetického managementu do rozhodování o renovacích, energetické náročnosti provozu budov a hodnocení schválených cílů energetické politiky. Je konstatováno, že existují rezervy v oblasti promítnutí výstupů energetického managementu do plánování investic v oblasti úspor a že chybí hlubší motivace pro provozovatele budov k snižování spotřeby energie. To je situace obdobná jako v jiných městech a je to rozdíl proti soukromému sektoru, kde je dnes tato motivace většinou jasně nastavena (finančně, bonusově, atp.). Není zřejmé, podobně jako v jiných městech, jak je zajištěno vyhodnocení, že dosažené úspory odpovídají standardu provedení renovace a že jsou skutečně nejvyšší možné. Jak je hodnocení provázáno s hodnocením ekonomické náročnosti, a to jak investiční, tak zejména provozní a také s vyhodnocováním kvality vnitřního prostředí |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
3.3.3 Existují předpisy upravující parametry investičních akcí u nové výstavby a změn staveb – rekonstrukcí, s ohledem na budoucí spotřebu energie? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Vnitřní předpisy neexistují, je jen obecný princip zakotvený v Energetickém plánu města, že renovace bude probíhat v nejlepším možném energetickém standardu (nízkoenergetický, pasivní, budovy s téměř nulovou spotřebou energie) s ohledem na ekonomické parametry a komplexnost opatření, což se vztahuje při rekonstrukcích i na obměnu elektrospotřebičů. |
Sebehodnocení +2
Trend - stabilní
Město posuzuje významné investiční akce z hlediska spotřeby energie. |
Hodnocení oponenta +2
Trend ↑ zlepšující se
Vnitřní předpis neexistuje, město nicméně ve své investiční činnosti postupuje ve smyslu nejvyšších energetických a ekologických standardů, čímž je v kontextu veřejné správy v ČR výjimečné. Město se snaží motivovat občany k úsporám energie a využívání OZE, pořádá kulaté stoly k energetice, konference, provozuje komunitní elektrárnu, spolupracuje se soukromou firmou, která instaluje obnovitelné zdroje. I z těchto hledisek jsem zvýšil hodnocení trendu na "zlepšující se". |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Vnitřní předpis neexistuje. Při zadávání nových staveb nebo změnách stávajících objektů je postupováno vždy dle platných zákonů a norem. Je požadováno, aby jednotlivé nové nebo měněné konstrukce splňovaly minimálně doporučenou hodnotu součinitele prostupu tepla a průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy byl menší než doporučená hodnota. Tyto požadavky jdou nad povinnosti podle zákonů a norem, protože podle těch by stačilo splnit pouze požadované hodnoty. Pokud není možno při změně stavby splnit doporučenou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy, musí objekt po změně dosáhnout alespoň požadované hodnoty. Od roku 2016 město staví nové objekty pouze jako budovy s téměř nulovou spotřebou energie. V oblasti veřejného osvětlení se při výstavbě nových nebo rekonstrukci stávajících systémů vyžadují úsporná svítidla LED s individuální regulací, což přináší podstatné úspory proti původnímu stavu se sodíkovými výbojkami. Zejména při dílčích nebo celkových rekontrukcích stávajících objektů dojde vždy k úsporám energie, protože současné normy a předpisy jsou přísnější než ty, které platily v době výstavby těchto objektů. Sledováním roční spotřeby tepla na vytápění větších objektů (při zohlednění denostupňů) je možno úspory doložit. |
Sebehodnocení +1
I když město nemá zpracován vnitřní předpis, jsou při investičních akcích dodržovány platné zákony a normy, které mají za cíl dosáhnout energetických úspor |
Hodnocení oponenta 0
Jestliže je dodržování zákonů a norem při investičních akcích hodnoceno stupněm +1, naznačuje to, že dříve normy a legislativa dodržovány nebyly? Jak bylo konstatováno již při hodnocení v kategorii C, dodržování předpisů samo o sobě nezaručuje dosažení energetických úspor, resp. to je možné prokázat pouze vyhodnocováním naměřených dat. Z tohoto pohledu je tudíž problematické uvádět hodnocení +1 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Město nemá předpis upravující parametry investičních akcí a ohledem na budoucí spotřebu energie. Při zpracovávání projektů na investiční akce se město řídí platnou legislativou a v případě rekonstrukcí budov nebo novostaveb jsou součástí projektu PENB. V rámci realizace projektu IPRM byla realizována řada opatření, která přispěla velkou měrou k ochraně životního prostředí a zlepšení kvality života obyvatel žijící v této lokalitě. Uvažovanými aktivitami došlo k realizaci projektových záměrů na objektech, které jsou v majetku města nebo v majetku vlastníků bytových domů. Byly zatepleny obvodové pláště a střechy bytových domů. Investice do zateplení směřovaly k výraznému zlepšení tepelně technických vlastností bytových domů, k zamezení výskytu plísní s pozitivním dopadem na životní prostředí včetně zvýšení fyzické atraktivity deprimované zóny. Byla provedena změna způsobu vytápění bytových domů, které byly vytápěny již nevyhovujícím způsobem – lokálním vytápěním. Tento způsob byl nahrazen jinou formou vytápění, jak šetrnější k životnímu prostředí tak i méně energeticky náročnou. Domy byly napojeny na centrální vytápění odpadním teplem z nedaleké elektrárny. Byla pořízena nová otopná soustava včetně nastavení měření a regulace spotřeby tepla. Byly rekonstruovány a modernizovány společné prostory bytových domů. Rekonstrukcí a modernizací výtahů se zlepšila bezpečnost a spolehlivost, snížila se nákladnost provozu a údržby. Bytové domy měly porušeny obvodové pláště, lodžie a balkony, které ohrožovaly bezpečnost obyvatel. Došlo k jejich rekonstrukci. Budovy se tak staly energeticky úspornější a atraktivnější. Sanací základů a hydroizolací spodní stavby došlo k zamezení vzlínající vlhkosti vážně narušující bytové domy. O efektivnosti zrealizovaných opatření vypovídají energetické štítky budov. Hodnocení budov v původním stavu – kategorie „G“, po rekonstrukci – postup do kategorie „C“. Připravují se další objekty k připojení na EOP – školy, sportovní hala, DPS. |
Sebehodnocení 0
|
Hodnocení oponenta 0
Město vše soutěží pouze z hlediska ceny, nejsou zohledněna další kritéria například energetické úspornosti (možné to přitom je). Doporučujeme přijmout předpis, který u staveb zohlední přinejmenším parametry účinného využívání energie.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Energetická politika města Kopřivnice Ve výše uvedeném strategickém dokumentu jsou vytknuty závazné hlavní priority v oblasti hospodaření s energiemi. Z investičních cílů energeticky úsporných opatření je to realizace nových budov v energetické třídě PENB ,,A“. a rekonstrukce stávajících budov v energetické třídě PENB ,,B“. |
Sebehodnocení +1
Město realizuje energeticky úsporná opatření investičního charakteru většinou jen v rozsahu a kvalitě podmínek běžně dostupných dotací ( ŽP. MPO, Zelená úsporám, IPRM) určených pro energeticky úsporná opatření. Tyto dotace nevytvářejí podmínky pro realizaci vyspělých a inovativních energeticky úsporných opatření, případně podmínky k naplnění kvality deklarované energetické politiky města. Ke zlepšení vedou tyto cesty: zlepšení kvality běžně dostupných dotací, získávání stávajících městem dosud nevyužívaných dotací EU, větší podíl financování energetických opatření z rozpočtu města. Praktickým důsledkem je např., že se rekonstruované budovy se zateplením z běžně dostupné dotace nedostanou do energetické třídy ,,B“, protože je např. nutné zateplit podlahy nad zeminou a to představuje třeba dalších 6 mil Kč neuznatelných nákladů dotace. |
Hodnocení oponenta +1
Je opakovaně zmíněna energetická politika města, bylo by vhodné ji připojit jako přílohu auditu. Z hodnocení není zřejmé, kolika budov se dotkla realizace energeticky úsporných opatření a jaký byl celkový přínos těchto opatření. Limity nastavení dotačních titulů by městu neměly bránit v prosazování energeticky úsporných opatření a dalších progresivních krocích (např. využívání OZE v rámci budov města, nákup „zelené elektřiny atp.). Dnes lze tato opatření financovat i pomocí jiných finančních nástrojů (EPC projekty, offsety, PPP) a objevují se nové datace např. na pořízení elektromobilů či OZE na budovy úřadů. Příklady z jiných měst ukazují, že lze připravit komplexní projekt renovace s dosažením vyššího energetického standardu kombinací nákladově dostupných řešení. Investice 6 mil. Kč do zateplení podlahy asi skutečně není efektivní, ale s pomocí zkušeného specialisty a ve spolupráci s kvalitním projektantem nebo architektem lze dosáhnout až 75 % úspory původní spotřeby energie s přiměřenými vícenáklady, navíc povětšinou uznatelnými (nové podmínky OPŽP k tomu přímo vyzývají). Souhlasíme se sebehodnocením na úrovni „dobré“.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
3.3.4 Jsou k dispozici data o spotřebě energie (a vody) alespoň v měsíční periodě, zejména u budov s významnou spotřebou? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Data o spotřebě tepla jsou k dispozici v týdenní periodě, ostatní data vč. spotřeby vody jsou k dispozici v měsíční periodicitě. Vše je dostupné on line v softwaru energetického managementu e-manažer. |
Sebehodnocení +2
Trend - stabilní
Jsou sledována data o spotřebě energie za objekty majetku města |
Hodnocení oponenta +2
Trend - stabilní
Město monitoruje spotřebu vody na dostatečně pravidelné bázi, data jsou k dispozici k dalšímu vyhodnocování. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Statutární město Jihlava sleduje data o spotřebě energií v roční periodě. Data o spotřebě energií je možno sledovat v měsíční periodě. U velkých odběrů podle faktur u menších na základě samoodečtů provozovatele. Otázkou je využití získaných údajů. Meziroční porovnávání měsíčních údajů v objektech, kde je spotřeba energií zásadně ovlivňována klimatickými podmínkami, by totiž mohlo vést k nesprávným závěrům a následným opatřením. U velkých zateplených budov se sledovaná roční spotřeba energie na vytápění přepočítává na průměrné denostupně. Spotřeba elektrické energie, plynu, CZT a vody ve školách a školkách – viz tabulka v příloze. Přehled spotřeby energií v objektech v majetku města Jihlavy v roce 2016: Spotřeba zemního plynu 2016
Spotřeba elektrické energie 2016
Spotřeba tepla z centrálních systémů zásobování teplem 2016
Spotřeba studené vody 2016
Příloha: spotreba-medii-v-objektech.xls |
Sebehodnocení +1
Stavební úpravy objektů vedou k úsporám energií |
Hodnocení oponenta 0
Proč není možné sledovat data v měsíční periodě ? Od jakého data budou k dispozici přepočtena na klimatický normál ? |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Energetické dokumenty (faktury, smlouvy, PENB, posudky, audity) sw MEIS neumožňuje archivovat. Jsou přístupné v souboru, který vede energetik města na PC., přes síť MÚ. |
Sebehodnocení +1
Do budoucna je nezbytné pro lepší přehlednost, dostupnost, rychlost zpracování dat a dokumentů pořídit energetický sw, který by všechna energetická data a dokumenty evidoval centrálně, byl přístupný i pro organizace města, občany. Za neposkytnutí dat, či dokumentů v dané kvalitě a termínu je nutné zavést pro provozovatele budov restrikce. Není vhodné, aby energetická hodnocení nebyla úplná, či nebyla odevzdávána čas jen pro to, že si provozovatelé budov majetku města neplní své povinnosti. |
Hodnocení oponenta +1
V systému přenosu dat od jednotlivých budov v majetku města do energetickému managementu existují rezervy, oproti jiným obcím (kde se to děje pouze na roční bázi) je však situace lepší. Do budoucna bude vhodné použít modernější software a tuto činnost automatizovat, jak je běžné v řadě větších firem s obdobnou spotřebou energie, jako má města. Není zřejmé, od jakého data jsou údaje o spotřebách archivovány, zda to je od doby schválení energetické politiky (2009) Od kdy jsou data přepočítána na klimatický normál? |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
3.3.5* Další informace k tématu | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
|
Sebehodnocení 0
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
3.4 Udržitelná výstavba(udržitelné stavebnictví) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Celkové hodnocení oblasti 3.4 Udržitelná výstavba |
Sebehodnocení +1
Trend - stabilní
Veškerá nová výstavba je řešena v rámci Územního plánu a příslušných regulativů. Při renovaci budov jsou po konzultacích s energetickým manažerem preferovány postupy a opatření, které z energetického hlediska jdou nad úroveň závazných norem (ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov), tj. na úroveň až pasivních budov. V současné době je připravována žádost do programu EKOINOVACE (SFŽP) na výstavbu (rekonstrukci) objektu pro startovací bydlení v aktivním energetickém standardu (budova více energie vyrobí, než spotřebuje). Od roku 2014 je díky platnému Energetickému plánu města (EPM) přijat jeden ze základních principů EPM, dle kterého bude renovace budov probíhat v nejlepším možném energetickém standardu. |
Hodnocení oponenta +1
Trend - stabilní
Pokud se podaří realizovat plánované projekty - zejména projekt první energeticky aktivní budovy v ČR, která bude obsahovat startovací byty, bude možné zvýšit hodnocení na velmi dobré i v této oblasti. Město spolupracuje se soukromými firmami zaměřenými na úspory, OZE a principy USV, snaží se o diseminaci a průkopnictví. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Celkové hodnocení oblasti 3.4 Udržitelná výstavba |
Sebehodnocení 0
|
Hodnocení oponenta 0
Tato oblast stagnuje již od minulého hodnocení jako celek.
Doporučení – město by mělo alespoň promítat principy udržitelné výstavby a adaptační opatření na změnu klimatu v rámci rekonstrukcí budov v majetku města, v rámci územního plánování a řešení komunikací a zpevněných ploch ve městě.
Chybí pozitivní náznaky z minulého hodnocení (například projekt Podhůra se nakonec nerealizoval).
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 3.4 Udržitelná výstavba |
Sebehodnocení 0
Stavební úpravy objektů vedou k úsporám energií |
Hodnocení oponenta 0
uvažuje se o takovém předpisu? Město nechystá další renovace nebo novou výstavbu? [VT1]Měli by tam napsat alespoň stručný komentář, nyní tam nemají nic. Ale v tom se příliš neliší od jiných měst. Doporučujeme přinejmenším do budoucna promítnout kritéria udržitelné výstavby do rekonstrukcí/výstavby budov v majetku města, vytvořit na to odpovídající předpis. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 3.4 Udržitelná výstavba |
Sebehodnocení -1
Město se žádným způsobem nezabývá principy udržitelného stavitelství, nesleduje původ stavebních hmot, jejich energetickou náročnost při výrobě, ani využívání recyklovatelných materiálů. Pozitivně je však třeba hodnotit zateplování objektů v majetku města, tzn. základních a mateřských škol, azylového domu, bytů v majetku města, apod. V současnosti se připravuje zateplení budovy Střediska sociálních služeb města Kopřivnice a dalších bytových domů. |
Hodnocení oponenta 0
Situace je obdobná jako v jiných městech, i těch v rámci MA 21 – tj. ne příliš uspokojivá) např. ve srovnání se soukromým sektorem). Městu přesto vykazuje některé pozitivní kroky, některé principy udržitelné výstavby jsou již uplatňovány. Existují předpoklady pro sledování indikátorů v oblasti 3.4.3. proto se domníváme, že sebehodnocení známkou „-1“ je příliš přísné. Navrhujeme celkové hodnocení „0“ dobré. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu | Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena | Sebehodnocení municipality | Hodnocení oponenta | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
3.4.1 Existuje předpis, kterým se město hlásí k principům udržitelného stavitelství a nastavuje obecné parametry pro novou výstavbu a rekonstrukce? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Veškerá nová výstavba je řešena v rámci Územního plánu a příslušných regulativů, avšak specifický předpis pro udržitelné stavitelství doposud chybí. Nicméně při renovaci budov jsou po konzultacích s energetickým manažerem preferovány postupy a opatření, které z energetického hlediska jdou nad úroveň závazných norem (ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov), tj. na úroveň nízkoenergetických až pasivních budov. V současné době je připravována i žádost do programu EKOINOVACE v rámci Národního porgramu životního prostředí na projekt PAVE - První aktivní veřejná budova v ČR. U této stavby se předpokládá i pilotní certifikace v rámci města Litoměřice. |
|
Sebehodnocení +1
Trend - stabilní
Principy udržitelného stavitelství jsou definovány v rámci Energetického plánu města. |
Hodnocení oponenta +1
Trend - stabilní
Předpis není k dispozici, nicméně město se snaží principy udržitelného stavebnictví promítat do své investiční činnosti nad rámec stávajících zákonných požadavků. Vzhledem k situaci v jiných městech, která není příliš uspokojivá, lze souhlasit s hodnocení známkou +1. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Město Chrudim má zájem o svůj rozvoj a o realizaci nových staveb na svém území, proto budoucí investory neomezuje pravidly nad rámec platných právních předpisů. V tomto smyslu nejsou ve schválených regulačních plánech stanovena žádná pravidla. Certifikaci ponecháváme na dobrovolnosti každého z nich. |
NE Hodnota indikátoru 3.4.B: |
Sebehodnocení 0
nejsou ve schválených regulačních plánech stanovena žádná pravidla |
Hodnocení oponenta 0
Chybí i vnitřní předpis města. V zadávacích požadavcích by mohly být aspekty USV reflektovány (obecné požadavky na "udržitelný koncept, materiály a energii)"
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Město žádný takový předpis nemá. |
|
Sebehodnocení 0
|
Uvažuje se o takovém předpisu? Město nechystá další renovace nebo novou výstavbu? Bylo by vhodné uvést alespoň stručný komentář. Doporučujeme přinejmenším do budoucna promítnout kritéria udržitelné výstavby do rekonstrukcí/výstavby budov v majetku města, vytvořit na to odpovídající předpis. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Město s ohledem na klesající početní stavy obyvatelstva a to především obyvatelstva ve střední a vyšší příjmové kategorii, které se snaží zajistit bydlení formou individuální bytové výstavby, neomezuje tyto stavebníky ani jiné investory pravidly nad rámec platných právních předpisů. Město rovněž nemá nemá schválený vnitřní regulační předpis, kterým by řešil problematiku udržitelnosti při vlastní investiční činnosti. V současnosti jsou preferovány principy v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, ekonomické minimalizace výdajů na zajištění funkční správy majetku města s ohledem na nedostatek finančních zdrojů na straně municipalit vůbec. Město nesleduje a ani nevyžaduje po dodavatelích staveb enviromnmentální původ stavebních hmot či jejich druhotná využitelnost. V současnosti se jedná o legislativou nedefinovaný administrativní proces, který je řešen na úrovni vědeckých a výzkumných ústavů na úrovni výzkumných záměrů. V městě Kopřivnici se preferuje konečná ekonomická výhodnost (viz interní směrnice o zadávání zakázek malého rozsahu či Zákon 134/2016 Sb.). V současnosti se nesleduje původ stavebních hmot, jejich energetická náročnost při jejich výrobě ani využívání recyklovaných materiálů z oblastí stavebnictví. Zaroveň se systematicky nevyhodnocují další parametry projektovaných budov, kromě požadavků na dodržení platných norem a předpisů: - řízení a organizace budovy - varianty řízení energií v budově, jejich zdrojů, cen, dostupnosti, energetická soběstačnost budovy, snížení emisí CO2, zlepšení kvality uvnitř budovy z pohledu správy budovy - náročnost vnitřního pohybu a dopravy po budově - přístupnosti a potřebě médií (voda, plyn), zeminy, jiných zdrojů a surovin a použitých materiálů - šetrné konstrukce budov, trvanlivost staveb - použití surovin a druhotných materiálů šetrných k životnímu prostředí při stavbě, využití odpadních hmot, recyklátů ve stavebnictví - druhotná využitelnost odpadů ze stavby, míra znečištění vyplývající z provozu budovy. Za stávajícího personálního rozsahu investičních oddělení nelze z důvodu administrativní náročnosti investice vyhodnocovat záchovnou údržbu města racionálně. Město nemá nástroje ani metriku na sledování principů udržitelnosti u stavební činnosti na území města. Uváděné požadavky se v průběhu přípravy vyhodnocují empiricky. U vybraných připravovaných staveb jsou individuální požadavky, které vedou k provozní energetické úspornosti stavby. Dobře si vedeme v použití recyklovaného materiálu z místních a regionálních komunikací. V roce 2012 byl materiál z komunikace II/480 a ulice Dělnické poižit pro zpevňování krajnic na ulici K Očnímu, úpravě zpevněných ploch na sídlišti Sever. Rezervní uskladnění demontované žulové dlažby z dokončené rekonstrukce ul. Štramberská za účelem druhotného využití pro dláždění parkovacích ploch, předprostoru ZŠ Náměstí, autobusových zálivů – zadávací podmínky pro dodavatele stavby, požadavek na přechodné uskladnění. |
3.4.A - Vnitřní předpis, který nastavuje obecné parametry pro novou výstavu a rekonstrukce Město nemá závazný předpis, který by řešil udržitelnost výstavby.
3.4.B - Podíl certifikovaných staveb, zelené certifikáty typu LEEDS, CZBtool apod. Použití principu udržitelnosti, definované např. certifikací budovy typu LEED, BREEAM, SBTool CZ, DGNB je téměř nereálné. Mimo toho je certifikace na území ČR nesjednocená. Považujeme s ohledem na preferenci ekonomické stránky zakázek nastavené novým zněním Zákona o veřejných zakázkách (neumožňuje od dodavatelů vyžadovat žádné ISO normy - např. normu ISO 14001 – systém enviromentálního managementu), finanční situaci města a nejednotnost přístupů k udělování certifikace republice zaujmout k principům udržitelného stavebnictví prozatím rezervovaný přístup a to včetně obecného předpisu, postaveného na nejednotně definovaném přístupu k problematice obnovitelných zdrojů. Zadávací podmínky u staveb řešících energetickou náročnost budov: Např. zadávací podmínky a samotný projekt na přemístění LŠU:
Zajištění a použití recyklovaných hmot z komunikace I/58 na obnově místních cest – objednávka a fakturace na Slumeko s.r.o. Požadavek na rezervní uskladnění demontované žulové dlažby z rekonstrukce ul. Štramberská za účelem druhotného využití pro dláždění parkovacích ploch, předprostoru ZŠ Náměstí, autobusových zálivů – zadávací podmínky pro dodavatele stavby, požadavek na přechodné uskladnění. Nepsaná dohoda o vzájemné pomoci při přípravě estetických úprav objektů mezi městským architektem a největším bytovým družstvem v Kopřivnici (OSBD Kopřivnice). |
Sebehodnocení -2
Město není držitelem žádného z existujících certifikátů pro zelené budovy. Město nemá nástroje ani metriku na sledování principů udržitelnosti u stavební činnosti na území města Kopřivnice. |
Hodnocení oponenta -1
Město nemá vnitřní předpis k udržitelnému stavitelství, primárním kritériem při zadávání veřejných zakázek a investiční výstavby je cena. Není zřejmé, zda se o přijetí takového předpisu uvažuje. Pozitivní je promítnutí některých principů udržitelnosti do projektování budov a používání recyklovaného materiálu u místních a regionálních komunikací. Z hodnocení indikátoru 3.4.B vyplývá, že některé principy udržitelné výstavby jsou skutečně uplatňovány, i když nejsou zastřeženy mezinárodní a či národní certifikací, jak je tomu běžné u nové výstavby v soukromém sektoru. Vzhledem k nepříliš příznivé situaci v jiných městech ČR hodnotíme danou oblast vyšší známkou než město - 1 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
3.4.2 Za jakých podmínek bude možné indikátory v této oblasti sledovat na úrovni celého města? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Sledování na úrovni celého města je náročnější. Data je možné získat od distributorů (ČEZ, RWE, atd.). |
Sebehodnocení +1
Trend - stabilní
Sledování na úrovni celého města probíhá ex post. |
Hodnocení oponenta 0
Trend - stabilní
Město podrobně sleduje indikátory v oblasti energetického managementu, avšak nikoliv v oblasti udržitelné výstavy. Tím se nijak neliší od situace v jiných městech. Do budoucna lze uvažovat o sledování podobných indikátorů na úrovni celého města. Data pro daný indikátor existují v různých databázích, ale ne na jednom místě. Jejich vyhodnocení na úrovni města velikosti Litoměřice je však myslitelné. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Údaje o spotřebě energií na území města Jihlavy jsou převzaty z územní energetické koncepce města Jihlavy z roku 2004 a její aktualizace z roku 2011. Porovnání celkové spotřeby paliv na území města Jihlavy v letech 2009 a 2016
Porovnání spotřeb podle jednotlivých druhů paliva
K odpojování objektů od CZT v Jihlavě nedochází. Postupným zateplováním budov v Jihlavě se však neustále snižuje množství tepla, odebíraného ze systémů CZT, ačkoliv vytápěné plocha pomalu narůstá (viz tabulka v příloze).
Podle výše uvedených údajů se mezi lety 2001 až 2009, v souladu s cíly stanovenými v územní energetické koncepci, snížila celková spotřeba energií na území města Jihlavy, výrazně klesla spotřeba hnědého uhlí, koksu a topných olejů. Další vývoj spotřeby energií bude znám po další aktualizaci územní energetické koncepce města Jihlavy v roce 2017. Příloha: dodavka-tepla-z-czt-v-jihlave.xls |
Sebehodnocení +1
Stavební úpravy objektů vedou k úsporám energií |
snížení spotřeby tepla z CZT jedáno podílem úsporných opatření, nebo odpojováním od CZT? jendá se o příliš stará data, než aby bylo možné hodnotit aktuální stav a vývoj, nutno vyčkat na aktualizaci ÚEK Pokles celkové spotřeby energie o 8,3 % (2001–2009) je pozitivní, ale evropským i národním cílem je dosáhnout 30 % úspor do roku 2030, jak toho chce město dosáhnout?
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Na úrovni celého města je prakicky nemožné výše uvedené indikátory průběžně sledovat. Vyhodnocení je možné provádět zpětně. |
Hodnota indikátoru 3.4.C: |
Sebehodnocení 0
|
Hodnocení oponenta 0
Poznámka: Toto kritérium je problematické sledovat, zvážit vyřazení z auditu MA 21 – doporučení pro PS MA 21.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Vzhledem k tomu, že město nemá dosud nestanoveny principy udržitelného stavebnictví, nelze na tuto otázku odpovědět. |
Nebylo dosud stanoveno, nelze hodnotit. |
Lze uvažovat o závadní principů udržitelného stavebnictví na majetek města a sledování podobných indikátorů na úrovni celého města. Data pro daný indikátor existují v různých databázích, ale ne na jednom místě. Jejich vyhodnocení na úrovni města velikosti Kopřivnice je však myslitelné. Otázku nehodnotíme, stejně jako město. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
3.4.3 Lze odhadnout podíl (%) celkové podlahové obytné plochy, resp. plochy veřejných budov kde bylo realizováno zateplení a odhadnout odpovídající úspory energie (emisí)? (Např. na základě statistiky programů Zelená úsporám, PANEL apod., pro projekty realizované na území města.) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Tyto údaje jsou velmi dobře dohledatelné právě díky sledování veškerých spotřeb energie budov a majetku města pomocí softwaru energetického managementu e-manažer. Takto je sledováno a vyhodnocováno cca 50 objektů města. Díky snížení spotřeby energie (viz indikátor 3.3.B) lze dopočíst úsporu emisí CO2 v r. 2017 oproti r. 2013 ve výši 1623 t/rok. |
Sebehodnocení +2
Trend ↑ zlepšující se
Údaje jsou dostupné díky sledování veškerých spotřeb energie budov a majetku města. |
Hodnocení oponenta +2
Trend ↑ zlepšující se
Město má díky systematickému energetickému managementu k dispozici velmi dobrá data o spotřebách energie i dosažených úsporách - jak energie, tak emisí skleníkových plynů. Lze souhlasit se sebehodnocením. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Podlahovou plochu lze jen těžko odhadnout, protože alespoň částečné zateplení (výměna oken) bylo provedeno téměř v každé veřejné budově. Podíl podlahové plochy by se tak mohl blížit 90 i 95 procentům. Vyčíslit lze pouze úsporná opatření, realizovaná podle energetických auditů. Tento přehled nezahrnuje nájemní bytové domy a pronajímané nebytové prostory. V objektech se spotřebou nad 700 GJ/rok v majetku města Jihlavy bylo v období 2002 - 2015 realizováno celkem 75 % úsporných opatření, doporučených v energetických auditech. Celkové přínosy realizovaných opatření: Úspora energie: 21 800 GJ/rok Snížení emisí CO2: 1 200 t/rok Úspora provozních nákladů: 9 400 000 Kč/rok Celkové náklady na realizaci přibližně: 205 000 000 Kč Dotace z Operačního programu Životní prostředí: 109 000 000 Kč
V menších objektech se realizují většinou jen dílčí energeticky úsporná opatření v rámci oprav a snížení spotřeby energie se nevyčísluje. V zadání se pouze stanoví, že dotčená konstrukce musí po opravě splňovat doporučenou hodnotu součinitele prostupu tepla dle ČSN 73 0540 - 2 v platném znění.
Veřejné osvětlení v Jihlavě využívá především sodíkových výbojek 50 až 150 W. Výbojky s výkonem 250 W se používají vyjímečně v dosluhujících svítidlech, vyšší výkony se vyskytují pouze v reflektorech pro nasvícení památkových objektů. Při výstavbě nových soustav nebo při rekonstrukcích stávajícího veřejného osvětlení se osazují úsporná svítidla LED, při důsledném plnění požadavků platných předpisů, zákonů a norem. V těchto případech se úspory nevyčíslují. Úsporná opatření ve veřejném osvětlení realizovaná s dotací: Výměnou 186 sodíkových svítidel 150 W v ulicích Žižkova a Havlíčkova za svítidla LED, bylo dosaženo úspory energie 104 MWh/rok a snížení emisí o 122 t CO2/rok. Celkové investiční náklady činily 3 528 828 Kč, z toho 1 367 235 Kč bylo uhrazeno dotací z programu EFEKT. V příštích letech připravujeme výměnu svítidel v dalších ulicích. |
Sebehodnocení +1
Stavební úpravy objektů vedou k úsporám energií |
Hodnocení oponenta 0
Veřejné osvětlení spadá do kapitoly 3.3., jak jsme upozorňovali již loni; proč nejsou vyčíslovány úspory dosažené při výstavbě nových nebo dílčích renovací?Jak je kontrolováno plnění legislativy? V případě využití dotací je povinnost doložit posudkem a to ex ante i ex post – je možno tyto posudky doložit jako podklad pro toto hodnocení? Chápeme, že není možné seldovat vývoj u jiných budov, než u biudov v majektu města, pokud však město aktualizuje ÚEK, pak je nutno v rámci zadání tento požadavek vznést. Není zřejmé, za jaké období bylo deklarovaných 75% opatření realizováno a jak bude dosaženo udržení tohoto trendu v dalších letech, zejména s ohledem na neexistenci systému energetického managementu. Hodnocení by mělo probíhat každoročně a trend zlepšování lze udržet pouze v případě dodatečných aktivit a opatření. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Podlahová plocha zateplených objektů v majetku města nebo jeho firem, které byly provedeny z dotací z OPŽP, činí 38 404 m2. Plochu, kde byla provedena energetická opatření z prostředků města nebo z jiných dotačních titulů než je OPŽP, jsme dosud nespočítali. Energetická opatření z prostředků města jsou např.: - zateplení bytových domů (z 912 bytů v majetku města je pouze 195 nezateplených), štítové stěny budovy MÚ - zateplení budovy základní umělecké školy MIS Music nebo ubytovny K energetickým opatřením financovaným z jiného operačního programu (zateplovaná plocha se nevykazovala) patří např.: - Azylový dům nebo Mateřská škola Krátká, výměna oken v MŠ Mniší apod. Pro rok 2018 má město schválenou dotaci na zateplení bytových domů s 95 byty. |
Úspory energie nebyly dosud spočítány, nelze hodnotit. |
Hodnocení oponenta 0
Na hodnotící otázku je odpovězeno uspokojivě. Město má (na rozdíl od některých jiných) k dispozici základní indikátor (podlahová plocha zateplených budov). Škoda, že není doplněna informace o dosažených energetických úsporách, neboť nepochybně v žádostech o dotace na tyto investiční aktivity byla předpokládaná úspora vyčíslena. V kontextu znalosti situace v jiných městech navrhujeme hodnocení známkou „0“, tj. uspokojivá situace. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
